Trochu (Ne)normální (opraveno)

I. Let's be different

Den jako každý jiný. Řinčení budíku mě probralo z říše snů. Umlčel jsem ho a po prvním pokusu dobrovolně vstát jsem se zahrabal zpět do peřin a znova usnul. Ne však na dlouho, protože do pokoje vběhl můj bratr a skočil mi do postele.

„Si blbej?" zavrčel jsem z polospánku.

„Shiro se roztahuje v posteli..." zavrčel pro změnu on a zalezl si ke mně pod peřinu.

„Fajn... královna kapituluje..." pronesl jsem otráveně a lezl z postele.

„Stále spíš jen ve triku?" zašklebil se z pod peřiny. Okamžitě jsem zrudnul a stáhnul si tričko co nejníže.

„To je očumování cizího majetku!" řekl jsem a naštvaně odkráčel do koupelny upravit se a zkulturnit.

Jo, asi jsem se nepředstavil. Jsem Natsuky Yahiro, je mi 16 let a jsem otaku. Mám dlouhé černo-červené vlasy a jednu polovinu hlavy mám vyholenou. Často nosím barevné čočky a sám si píchám piersingy. Jeden mám ve rtu a hromadu dalších v uších. Jsem trochu potetovaný, ale nepřeháním to. Dlouho jsem žil v děcáku, kde jsem byl vyvrženec, ale po tom, co se dovolila adopce pro homosexuální páry, si mě hned odvedla Yuki a Annie. Ano, mám dvě mamky, ale nějak mi to nepřijde vůbec divné. Jak už jsem se zmiňoval, mám bráchu Subara, který chodí s klukem Shirem. Jop, jsme divná rodina, ale nestydíme se za to. A ptáte se, jestli nejsem taky divný? No podle mě ani ne, ale asi není normální, aby kluk nosil šatičky a maloval se. Jo, jsem transvestita a nestydím se za to. Ve škole procházím a problémy nemám. Je pravda, že na začátku se pokoušeli o něco jako šikanu a urážení, ale já je ignoroval, a tak mě nechali na pokoji. Kamarády, vzhledem k mému vzhledu a zženštilosti, nemám, ale s bráchou vycházím v pohodě, takže většinou chodím někam s ním. No dost bylo kecání, jde se do školy.

Rychle jsem na sebe hodil make-up, učesal se a vzal si červené čočky. Proběhnul jsem z koupelny do svého pokoje a s úlevou zjistil, že Subaru už odešel. V klidu jsem se převlékl do červených lolitka šatiček s Jackem Skelingtonem, černých nadkolenek a samozřejmě si nezapomněl vzít podprsenku a návleky na ruce. Vzal jsem si tašku přes rameno a vyběhl z pokoje. Na chodbě jsem se srazil se Shirem.

„Jejda, gome Shiro-chan," pousmál jsem se. Je pravda, že můj brácha si vždy uměl vybrat fajn kluky. Shiro byl vážně v pohodě a musím říct, že i hezkej. Dlouhé blonďaté vlasy, modré oči, vypracované tělo a o hlavu vyšší něž já. Sen každé dívky.

„Já promiň... nedával jsem pozor," roztomile se usmál a já si teprve teď uvědomil, že je jen v kalhotách.

„No nic, tak já se jdu umejt," řekl rozvážně a bylo vidět, že mi nemá co povědět.

„V poho..." prohodil jsem, on se jen pousmál a otočil se ke mně zády, které měl dost slušně poškrábané. No, Subaru to prý v posteli umí. Pousmál jsem se a seběhl dolů. Yuki už seděla u stolu a jedla. Jakmile mě uviděla, rozzářila se a zamávala mi.

„Dobré ráno princezno moje," usmívala se a dál jedla svou snídani.

„Ohayo mami, kde je Annie? Šla běhat?" Mamka kývla a dál se zaobírala čajem a jablkem. Říká se, že v homosexuálním vztahu se vždy dá rozeznat muž a žena. V našem případě to není jinak. Yuki je ta starostlivá mamka co vaří, žehlí a zaobírá se rodinou. Annie je zas táta. Dokáže opravit snad i tank. Hodně cvičí a věnuje se práci. Je krátkovlasá hnědovláska s vypracovaným tělem a je hodně vysoká. Yuki je zas dlouhovlasá blondýnka drobnější postavy a často nosí šaty, Annie zas jen kalhoty.

„Včera to kluci vzali dost zhurta. Skoro jsem nemohla usnout, jak vyváděli..." pronesla škádlivě Yuki a naklonila se blíž ke mně a skoro zašeptala: „Viděl jsi ta Shirova záda?"

„Jop, viděl... bratr to v posteli prostě umí no," řekl jsem, jako by to bylo úplně normální, a podíval se na hodiny.

„Jejda, už je čas." Vyskočil jsem od stolu, kopnul do sebe čaj a šel se obout. Mamka mi ještě hodila svačinu a já si v rychlosti nazul černé lodičky.

„Měj se zlato," zavolala na mě mamka a poslala mi vzdušnou pusu. Usmál jsem se, zamával a už jsem běžel na bus. Stihl jsem to jen tak tak a za chvilku už jsem seděl ve školní lavici, jedním uchem poslouchal učitele a při tom si čmáral do sešitu obrázky.

Po škole mi zavolal brácha, jestli s ním a jejím kamarádem nechci zajít na oběd. Místo odpovědi dostal obratem otázku, za jak dlouho si pro mě přijede.

A tak jsme zašli na oběd do čínské restaurace a čekali na jeho kámoše. Předem mě upozornil, že jeho kámoš neví, že má bráchu, a že ze mě uděláme ze srandy ségru. Se smíchem jsem souhlasil, protože je vtipné pak pozorovat ty zděšené výrazy, když zjistí mé pravé pohlaví.

No nebyl to moc dobrý nápad...

opraveno 24.5.2016 -