Cinderella /Ben Hardy

Small imperfection

Připadám si hrozně výjimečně když jdu vedle někoho takového jako je on.  Nedokáži uvěřit, že si může jít jen tak nezištně do posilovny s cizí holkou jako doprovod, bez placení, po cestě si říct 'čau Tome' se šéfem celého tohohle baráku a na stěnách šatny mít mezi pár dalšími hned tři fotky na kterých,.. moment musím to rozdýchat.... na kterých je přímo k sežrání za živa.

Koukám na vše vyplašeněji než když jsem byla poprvé ve škole. Netuším ani kde se mám pořádně převléct, natož kde se poté osprchovat.Jedna velká šatna, pak několik kabinek a asi čtvery dveře, které vůbec netuším kam vedou.

Ben si mě mezi několika lidmi za rameno přitáhne k sobě a ukáže prstem na první bílé dveře s malým kulatým okénkem.,, Ty první jsou od dámských sprch, ty druhé jsou pánské. Nepopleť si to. Mluvím z vlastní zkušenosti." zasměje se mi do ucha a já při tom cítím znovu vůni máty a teplo, které na mě posílá do tváře v pravidelných intervalech. Zadívám se v tu ránu na to jak má krásné zúžené oči s drobounkými vráskami a napadne mě malý vtípek, který by mě mohl trochu odpoutat od stresu.,,Copak vlezl jsi do klučičích?" odhodlám se k tomuto chabému vtipu, při kterém si zapletu rtík mezi zuby jako nějaký pendrek.,,Moc vtipné Bettynko." dýchne mi do tváře a mě se zase vybaví líbání dechem, které tak moc rád dělá a i tentokrát to neudělal jen jednou.,,Dávej pozor žabáku." šťouchne mě do ramene a já jistě v tu chvíli vím, že moje modřina bude mít minimálně tři centimetry. Upoutá mě znovu svým skvostným prstem, kdyby věděl jaké věci s jeho prsty si představuji, jistojistě by se tak nenákláněl k mé tváři.,, Ty další jsou záchody a ty poslední jsou do takové chodbičky, ve které když zahneš do prava jsi v hale, ale tam už tě dovedu." Ty mě můžeš dovést kam chceš.

,, A proč se někdo převléká tady a někdo v kabinkách?" pošeptám, aby mě neslyšel nikdo jiný, za což se mi dostane další teplý polibek dechem.,,Ti stydliví jako jsi ty se jdou schovat a ti co se rádi předvádí tak tady, aby je každý viděl." zapíchne si do hrudi svůj palec.

Omluvný úsměv je nyní samozřejmostí, společně s malými krůčky po zadu, při kterých mu mávu prsty. Hned potomhle nanynkování zapluji do nejbližší kabinky, přičemž ještě minimálně minutu slyším Benův tichý smích.

Taky bych se smála, ale jakmile si na sebe přiložím to oblečení, tak mi do smíchu není ani trochu. Neříkám, že šedo černé tričko s červeným proužkem není hezké, ale budu ho mít ještě víc na tělo, než to růžové. Sundám ze sebe můj oblíbený svetřík a nakonec i to růžové tílko. Už zase vidím své tělo jen v černé krajkové podprsence a už zase se přistinhu jak se na sebe mračím. Natáhnu přes hlavu ten doslova kousíček sportovního oblečení a jsem dokonce překvapená, že jsem to na sebe dostala. Tedy dostala, připadám jsem si jako ještě víc utažená sardinka a obávám se kalhot, které mě teprve stáhnou do plastového obalu. S funěním se posadím na malou stoličku a sesunu si své kalhoty až ke kotníků, v tu chvíli mě v uších nepříjemě zaskřípají zvláštní skřeky, které by měli být zřejmě smích. Takový ten hnusný smích holek, které se vám na střední smály za zády a mysleli si, že když mají hlavy nakloněné k sobě a mluví hlasitým šeptem, vy si nevšimnete jejich pomluv. Tak přesně tento smích.

Pospíšila jsem si s oblečením titěrných kalhot, které vypadají ještě více uplé než ty, které mi vnutit Sam, který bude přesně za hodinu už krásnou, sexy Selene. Lituji toho, že jsem se na tohle nevykašlala a raději nešla za svými přáteli se bavit a zpívat karaoke písniček že šedesátek a padesátek. Vždyť Bena vůbec neznám a zatím mám pocit, že si země tropí jen legraci a nic jiného.

,, Ahoj Bene." zaslechnout jako někde ve skalách ozvěnu ženského, svůdného hlasu a hned to několika dívek a když si dám dvě a dvě dohromady, přiřadí si ty pipinovské hlasy k smíchu, který jsem slyšela.