Pretty woman - DRARRY ✔

25. Naposledy před pětadvaceti lety

Předně se omlouvám za stav, ve kterém vkládám kapitolu. Jsem mimo domov a na zdejší PC se normálně nedostanu, takže jsem měla méně času na korekci a zároveň jsem neměla ani k dispozici MS word s jeho hledáním chyb. V lednu se snad dokopu kapitolu znovu proletět. Za opakovaná slova, překlepy, chyby a případně podivnou stylistiku, se omlouvám.

18+

***

Měkkost a horkost Dracových rtů byla neuvěřitelně smyslná. V záplavě emocí, které se pod tíhou alkoholu značně ohýbaly, se už ani nesnažila Harry ničemu protivit.

Nepamatovala si, že by kdy jakékoliv polibky – a s kýmkoliv – takto prožívala. Navzdory vypitému vínu, cítila se o tolik živější, plnější a spokojenější, než kdy dříve. A Draco stejně tak působil, jakoby ty polibky myslel vážně, jako by po ní opravdu toužil, a to nejen o její křivky, ale snad jako by v tom hrál roli hlubší sentiment.

Nějak tušila, že pro něj to vždy bude zejména fyzická záležitost, ale pro dnešní večer to hodila za hlavu, poněvadž už potřebovala po dlouhé době nějaký kontakt s lidskou bytostí. Něžný a romanticky laděný kontakt. Kontakt, který Harry Potter dříve nevyhledával v hojnější míře. Potřebovala cítit a vědět, že o ni někdo stojí, že celá ta přeměna nebyl jen prachsprostý omyl, ale že jí i něco dala.

Tiskli se k sobě, tělo na tělo. Jejich rty byly spojené a propletené stejně jako jazyky. Draco měl jednu ruku omotanou kolem jejího útlého pasu a druhou ji držel lehce za tvář, přičemž se jí stranou palce otíral o kůži.

Harriet prsty rukou vískala jeho vlasy a druhou dlaní se přidržovala hrany stolu, na kterém zpola seděla a zpola se o něj opírala.

Víno už bylo téměř vypité, posledních pár hltů zůstalo na dně jejich nedopitých sklenic, které ležely zapomenuty stranou. A přestože cítila, že za ni částečně jedná alkohol, v tuhle chvíli se cítila střízlivěji než kdy jindy. A rozhodně si byla jistá, že tohle chce, ať už budou následky jakékoliv.

Ty pocity, které jí našeptávaly už několik týdnů, převzaly otěže nad jejím tělem a nějaké vzdorování bylo už zbytečné. Zvlášť, když vedle ní žil zrovna Draco Malfoy, jehož povaha ji neustále provokovala, ale zároveň dokázala bořit veškeré pilíře zaujatého přesvědčení o nevhodnosti podobných emocí.

Harriet cítila, jak se jí podlamují kolena, jak se její tělo podvoluje síle druhého těla, jak ji Dracova přítomnost pohlcuje jako nějaký živel a očekává, že se každou chvíli bude muset na stůl posadit úplně, aby neztratila rovnováhu.

Jako by jí Draco četl myšlenky, přitiskl si ji víc k sobě. Aniž by zaznamenala, jak s ní manipuluje, pomalými krůčky s ní manévroval do vedlejší místnosti ke schodišti. A pak vzhůru do patra.

Dívce vůbec nevadilo, když postřehla, že se nachází v Dracově pokoji. A vzápětí nato ji jeho dlaně pokládaly na měkkou matraci. Všechno, co v danou chvíli chtěla, byl on. Zkrátka jen on.

Každým atom těla křičel o pozornost, vnímala lechtivé vibrace, jak jí co chvíli projížděly tělem. Při každém Dracově něžném doteku se otřásla vzrušením a naskočila jí husí kůže. Nebyl by to Draco Malfoy aby nevěděl, jak si poradit se ženami. Zejména, co se týkalo intimností, jeho pověst ho předháněla.

Zatímco jí horkým jazykem masíroval krční tepnu, línými pohyby rukou z ní stahoval volné džíny. Harriet v záplavě těch slastných pocitů zavírala víčka a nechala se vést.