Boj

5. kapitola

,,Tak já vám vyjdu vstříc. Vezmu vás na mejdan a vy se ke mně takhle zachováte? Styďte se. Kyliedo kuchyně a uděláš snídani. A ty..." podívala jsem se na Jerryho. ,,...ty to tady uklidíš tak, že nepoznám, že se tu něco dělo."

,,Tak to ne. Od toho jsi tu ty. Nebudu uklízet. Jsem ochotný se ti omluvit, ale nebudu uklízet."vyrazil mi dech.

,,Asi jsem špatně slyšel. Nebylo ti osmnáct. Bydlíš pod touhle střechou a jestli si to, kámo, nechceš rozházet i u mě, tak budeš Amy poslouchat jako hodinky. Rozuměli jsme si?"

Marc si bohužel ani tímhle nesjednal respekt, protože Jerry byl za mistra světa.

,,Na co si tu hraješ? Nejsi můj fotr,jdi se vycpat." chtěl se dát na útěk, ale obdržel od Marca hrůzostrašnou facku, že se až posadil na pohovku.

,,Tvoje karty ti nechám hned zablokovat. Budeš chodit ze školy a do školy. Zákaz návštěv,alkoholu a dej sem ten mobil." vyrval mu ho z rukou a vzteky s ním praštil o zeď, že se rozmrštil na několik částí.

Kylie mlčela a měla očividně na krajíčku. Jerry už konečně mlčel a zíral na Marca, ze kterého poprvé za celou dobu šel opravdu respekt.

Ze schodů už kráčel malý Nicky a bloudil očima po nepořádku všude po pokoji. Marc vyhledal můj pohled a kývnul, abych se o něho šla postarat.

,,Pojď Nicky, jdeme s Kylie udělat snídani, ano?" vzala jsem ho za ruku a odtáhla ke stolu,kam se přemístila i smutná Kylie.

,,Já za to nemůžu, Amy, mrzí mě to. Byl to nápad Jerryho. Já bych ti to nikdy neudělala."otevřela lednici a vzala vejce, které položila vedle mě na pult.

Nahodila jsem smutný výraz, kdy jsem si utřela pomyslné slzy a hrála Kylie na city. Neprohodila jsem s ní ani slovo.

,,Co se tu stalo?" zajímal se Nicky.

,,Jerry s Kylie trochu zlobili,víš. Dostanou trest a snad už se poučí." periferně jsem se podívala na Kylie, která jako hromádka neštěstí rozbíjela vejce do misky.

Netušila jsem, co se dál dělo v obýváku mezi Jerrym a Marcem, ale vzhledem k tomu, že se to týkalo i mě, tak jsem byla na straně Marca. Chtěla jsem být naopak spojencem Kylie a Jerry a oni se zachovali jako přesní usmrkánci z bohatých rodin.

Následná snídaně proběhla v tichosti. Jediný, kdo mluvil byla Elena a Marc odpovídal.Kylie uklidila kuchyň a zalezla do svého pokoje. Jerry na tom bylhůř. Dal do pořádku celý dům po tom jeho mejdanu a ještě jsem mu přidala nějaké ty domácí práce včetně úklidu záchodků a koupelen. Škoda jen, že jsem ty zvratky trefila do mísy, aby z toho něco měl.

Oba jsem tedy ignorovala. Víkend jsem věnovala Nickymu a Eleně, kdy jsme se vydali do zoo. Nicky konečně sem tam promluvil a dokonce se i usmál. Hřálo mě to u srdce. Co mě ovšem zamrazilo, byl příchozí hovor od Ryana.

Popošla jsem od nich dál a s roztřeseným hlasem promluvila.

,,Ryane, teď úplně nemůžu. Co potřebuješ?"

,,Jak dopadl mejdan?" zněl pobaveně a mojí hlavou probíhalo, odkud to věděl...no jistě Dean.

,,Ani se neptej. Ještě teď se třesu vzteky na ty dva parchanty."

,,Co se stalo?"

,,Mejdan se pak přesunul do domu k Northonům a oni mi něco dali do pití, aby se mě zbavili."

,,Hmm... tak něco? Mel včera uklízela v kanclu a něco našla. Možná by ses mohla v pondělí zastavit."

,,Tak fajn. U nás v bytě?"

,,Ne. Myslel jsem, že si popovídáme sami." rozbušilo se mi srdce.

Nechápala jsem proč, ale z jeho blízkosti a ještě o samotě, bych vrněla blahem, kdyby mě jen bral jako sexuální objekt. Kylie mi sice na tu párty vyžehlila vlasy a nanesla řasenku, ale rozhodně jsem nebyla zdaleka jako Mel.

,,Pořád se na mě zlobíš?" narazila na mě při nedělním obědu Kylie.

,,Už bys ve svém věku měla mít rozum."

,,Marc ho neměl ani v pět a dvaceti. Teď si najednou hraje na krále světa." zatvářila se uraženě.

,,On to s vámi myslí dobře. Je to všechno na něm. Zkuste ho pochopit."

,,Neumí se postarat ani sám o sebe.Byl ještě horší než Jerry a teď ho za to bude buzerovat? Tohle není fér. Tebe respektuju a omlouvám se, ale Marc u mě bude nadále jen starší brácha, co vymetal večírky, píchal štětky, chodil domů sjetý jak předloňský pneumatiky a teď si bude hrát, že takový není? Člověk se nezmění ze dne na den, Amy." hrála mi do karet.

,,Naprosto tě chápu. Nenutím tě, abys ho respektovala, ale abys ho trochu pochopila. Kdybys cokoliv potřebovala, jsem tu, ale už nikdy nechci zažít to, co v pátek večer. Zklamali jste mě a já se po tomhle nedokážu postavit za tvého bratra. To po mně nechtěj."