Again? (Newt Scamander)

16.

,,Takže teď...pracuješ v pekárně pana Kowalskiho?" položil jí Newt prostou otázku když pomalu kráčely směrem k přemisťovadlu. Newt a Mia byli kousek dál od jejich přátel. Měli tak trochu klidu si popovídat.

,,Ano. Skoro rok už mám ruce od těsta a zástěru od mouky." uchechtne se Mia. ,,Přesně to co jsem v životě nikdy nechtěla dělat. Práci za pultem."

,,Já měl zase strach z práce v kanceláři." pousmál se Newt soucitně.

,,Ně-někdy to hold nevyjde. Co už." pokrčí Mia vyrovnaně rameny. ,,Každý den když se vracím z práce, nejdu domů. Jdu do malého úkrytu nedaleko Central Parku. Tam je můj domov. Jsou tam všichni tvorové kterým se snažím pomoct."

,,Opravdu?" vydechne Newt překvapeně.

,,Ano. Třeba by ses tam někdy mohl zajít podívat. Te-tedy j-jestli se ještě n-někdy
p-p-potkáme. To by...bylo moc.....fajn." vykoktá Mia a odvrátí nervózně pohled.

,,A-ano. To by...to by bylo skvělé." pokýval Newt nejistě. Oba teď stydlivě odvraceli pohledy.

,,Nikdy moc nechodím mezi lidi." promluvila po chvilce Mia. ,,Večer, jsem většinou u sebe, a zapisuji si poznámky o tom co jsem o těch tvorech zjistila daný den. Je to jako...jako v Bradavicích. Jako by o vás lidi věděli že jste zvláštní, že jste jiní. Přitom nezažili to, proč si to o nás mysleli ostatní v Bradavicích. Možná...možná to přeci jen nebyla jediná naše zvláštnost. Možná jsem vážně absolutní blázen, outsider a vyvrhel společnosti." nadhodí se smíchem.

,,Ne...ne. Nejsi blázen. Akorát... akorát tenhle svět..." rozhlédl se okolo sebe. ,,Vidíš jinak než ostatní. A to je dobře." pousmál se.
,,Podívej se na mě. Taky nechodím mezi lidi. Nejraději trávím čas v kufru." uchechtne se.

,,To mi připomíná, vzpomínáš když jsme místo do Prasinek šli tajně do Zapovězeného lesa?" zavzpomíná Mia s úsměvem. ,,Seznámili jsme se tam s kentaury."

,,Ano, ze začátku byli...velmi nedůvěřiví." zasměje se Newt. ,,Kouzelníci je v té době spíše lovili, to proto."

Nastalo ticho, nebylo ani trapné, ani nějak nepříjemné. Byli rádi že je jeden s druhým. Po tolika letech co spolu prožili. Jak Mia tak i Newt chtěli započít rozhovor o jejich citech, které v Bradavicích prožívaly. Náhlé odloučení, jakoby zpřetrhalo všechna pouta. To si tedy aspoň mysleli. Ale za těch pár chvil, během kterých spolu mohli mluvit a vzpomínat, zjistili že pouto které mezi sebou před lety vytvořili stále drží. I přes tak velkou vzdálenost.

.

Mia tiše seděla mezi svými nebelvírskými spolužáky ve Velké síni, a přes dálku o dvou stolech pozorovala zrzavého chlapce, který se zamyšlením zapisoval infomace o fantastických tvorech do svého poznámkového bloku a zároveň o něčem horlivě diskutoval s přáteli z koleje. S podepřenou rukou byla uvězněna ve svých myšlenkách.

,,Mio...nechceš něco sníst?" zeptá se někdo překvapivě. Byl to totiž Matthew, nebelvírský student a zároveň prefekt, který ji přehlížel jako ostatní.

,,Ne-nemám hlad. Díky." pousměje se a mávne rukou.

,,Profesor Brumbál říkal že se se Scamanderem zabýváte magickými tvory." nadhodí a usrkne ze šálku. Někteří u stolu nastražili uši. Nové informace, nové drby.

,,V-vážně?" zpozorní Mia a rozlédne se okolo sebe.

,,Jo. Je skvělé že zkoumáte nové věci. A že zachraňujete nevinné tvory kteří jsou po staletí zavrhováni kouzelnickou společností." pokývá hlavou. ,,No nic. Zatím se měj." pousměje se upřímně, zvedne se od stolu a s učebnicemi v rukách odejde.

Mia byla velmi překvapená. Lidé si buď nevšímaly co s Newtem dělají, nebo se na ně následně dívali s opovržením a nepochopením.

,,Proč mu to neřekneš?" ušklíbne se Samantha, která seděla hned vedle ní.

,,C-co? Komu...proč..." zakoktala se nervózně.

,,Notak, vidím jak se na něj díváš. Řekni mu co cítíš." povzbudila ji a drkla ji do ramena. Mia věděla přesně o kom mluví. Jen se zadívala do prázdného talíře před ní. Cítila se jak se rudá dostává do tváří.

,,Vždyť to stejně není oboustranné." zamumlala se smutným a vyrovnaným úsměvem.

,,Žertuješ?!" vykřikla Sam a třískla dlaní do stolu. Někteří přítomní se otočili, a když si uvědomila že byla příliš hlasitá, ubrala. ,,Vidím jak se na tebe dívá. Tak jako ty na něj! Jsi v tom až po uši, už od druháku." prohlásí Sam a upřeně na svoji přítelkyni pohlédne.

,,Ne-nemyslím si to. Jen spolu trávíme hodně času kvůli tvorům...a-a navíc...Leta..."

,,Leta Lestrangerová je minulost. Dívej se před sebe Mio." pokárá ji naposledy a zvedne se. ,,Půjdu na kolej, musím se ještě připravit na zítřejší test z lektvarů. Kdyby něco, budu tam."

Samantina slova Mie utkvěla v hlavě, měla totiž pravdu....