💫You are my princess💫 | Chanbaek/Baekyeol |

💫7💫

„Ode dneška jsi jen můj takže kdo s tebou bude mít jakýkoli kontakt tak se o něm dozvím všechno.“ Řekl chladně a odtáhl se. Rozběhl jsem se ke zastávce a čekal na autobus ktetý mi nejspíš zachrání život.

Baekhyun:
Je noc a pořád nemůžu spát. Pořád myslím na to co se stalo. Co by se asi stalo kdyby nepřišel Chanyeol. Políbil bych Felixe? Odbila třetí hodina.

Konečně se mi začaly klížit oči když v tom se mým domem rozezní zvonek. Stuhl jsem. Máma není doma a mám celkem strach. Šel jsem dolů abych se šel podívat kdo mě tak pozdě budí. To jsem ale neměl dělat. Pootevřel jsem dveře ale ten člověk měl větší sílu  proto když zatlačil do dveří tak mě odstrčil a spadl jsem na zem. Ano. Stál tam on kvůli kterého jsme se s mámou odstěhovali.

Probudil mě budík v 6:30. Celý od potu jsem vyskočil z postele. Zrychleně jsem dýchal a třásl se. Musím si dát sprchu. Horké kapky vody mi dopadaly na tělo a já se začal uklidňovat. Po uvědomění že je škola jsem sprchu vypnul a běžel si jako každé ráno obléct uniformu.

                     ~ve škole~

Chanyeol:
Jako každé ráno jsem ve škole zaplul do své třídy a začal se bavit s klukama. Když v tom Sehun začal velmi zajímavou konverzaci. „Slyšel jsem učitele se bavit o tom že s druhákama pojedeme na školní výlet a že by nám to dneska měla oznámit učitelka.“ Pak se tam s klukama bavili že dnešní duháčci ( jak holky tak kluci xd) jsou fakt pěkní a že se těší až některého z nich budou moci přetáhnout ale to už jsem nevnímal protože jsem si vzpoměl na Baeka že dneska vypadá obvzlášť roztomile a už se těším jak dopadne náš školní výlet

                     ~po škole~

Baekhyun:
Chanyeolovi jsem se celý den úspěšně vyhýbal a jen u oběda jsem ho zahlédl ale ignoroval jsem jeho pohledy. Jinak nám dneska učitel oznámil že příští týden v pondělí odjíždíme na dva týdny na školní výlet. Ono by to jako bylo super kdyby jsme tam nejeli s třeťákama a kdyby nás nerozdělovali a navíc kdyby mi nepřidělili víte koho?! No jasně že jo protože je to Chanyeol! On je snad podplatil to vám říkám! Jinak momentálně vedle mě pořád poskakuje Felix který se mi celý den omlouvá a já ani nevím za co. To já bych se spíš měl omlouvat. Konečně odešel do svého domu a já si mohl nasadit sluchátka ale to by mou pozornost nesměla upoutat jedna drobná osůbka která byla skrčená v tmavém rohu a byla obklopena menší skupinkou chlapců mého věku. „Slyšel jsem že tě Kim pěkně vomrdal a máš hrozně úzkou prdelku, dej nám taky!“ Zařval na kluka jeden z hromotluků. I když nejsem zrovna svalovec vydal jsem se k nim. „Né prosííím už nee!“ Rozplakal se ten kluk. To už jsem zakročil já. „Copak se tohle dělá! Podívejte se na něj! Je o dvě hlavy menší než vy a vy mu tu ubližujete. Najděte si soběrovného.“ Řekl jsem co nejvíce sebevědomě. „Tak ty se chceš taky přidat? Další buzna neuškodí aspoň si více užijeme!“ Rozesmál se jeden z hromotluků a stáhl mě vedle kluka. Však jak mě tahal ke klukovi tak jsem do toho krypla kopl a zařval po klukovi. „Dělej uteč!“ Chlapec využil šance a rozběhl se pryč. „Tak za tohle zaplatíš ty teplá děvko!“ Křičel po mě onen hromotluk a pokynul svým parťákům a ti mě začali mlátit. Nejdřív jsem se bránil ale pak mi došla síla a nechal se kopat všude kde mohli. Po nějaké době co už jsem zvracel i krev a zčernávalo mi před očima jsem uslyšel své jméno. „Baeku!“

Chanyeol:
Po škole ve které jsem Baeka neviděl jsem šel na oběd. Seděl tam s přátely ale mě nevěnoval žádnou pozornost. Po chvíli se zvedl a k němu přisvilštěl ten zrzovlasý malý kluk ze včera. Jeho přítomnost vedle Baeka mě rozčilovala na tolik že skleničku kterou jsem momentálně držel v ruce jsem rozmáčkl a polil svou uniformu. Všichni u stolu se na mě podívali a já se omluvil že před tělákem který nás čeká po obědě si půjdu rychle vysušit na školní záchdy vysuši uniformu. Jak jsem dořekl tak jsem odnesl oběd a vyšel z jídelny. Rychle jsem na záchodech vysušil uniformu pomocí sušičů na ruce (však víte co myslím...) a vydal se směr tělocvična a šatny. Tělocvičnu máme oddělenou od školy takže jsem musel přecházet přes venek. Když v tom jsem z dálky viděl jak na druhém konci ulice nějací kluci někoho kopou. Normálně bych nad tím máchl rukou nebo se k nim přidal ale to by ten někdo nesměl být můj Baekie. Rozběhl jsem se k němu a s jeho jménem na jazyku jsem rychlým pohybem odstrčil ty kluky a vyzvedl jsem si ho do nárče. Rozběhl jsem se od nich pryč. Vím že bych teď měl být připravený na tělák ale nějakým způsobem si myslím že lepší je se postarat o Baeka. Nevím co ve mě probouzí za pocity ale měl bych jim co nejdříve zabránit. A nebo ne?

Tak opět po dlouhé době další kapitola. Nevím proč nevydávám ale jeden z důvodů je to že mi wifi funguje jen v určité hodiny takže na wattpadu moc často nejsem. No a jinak budu moc ráda za podporu, votes a komenty❤

TeryXa💘