💫1💫

227 11 2
                                    

Baekhyun:
'Crrrr!' Začne zvonit ten prokletý nástroj kterému se říká budík. Otočil jsem se na stranu a zakryl jsem si hlavu polštářem a doufal že zvonění ustane a budu se moci vydat zase do říše snů. To by do mojeho pokoje nesměla vletět mamka která hned roztáhla závěsy a začala ze mě tahat moji vyhřátou peřinku. „Stáváme Baekie dneska jdeš do nové školy!~”. Řekla mamka a já hned vyleťel z postele. „Sakra málem bych zapoměl.” Zaklel jsem protože nové lidi fakt poznávat nepotřebuji. „Být tebou si pospíším, za hodinu ti začíná škola.”  Jak dořekla tak vyšla z pokoje nejspíš dělat snídani. Budu si fakt muset pohnout, protože zastávka je od domu 15 minut a autobusem jedu dálších 15 minut takže mi zbývá půl hodiny! Běžel jsem do koupelny vykonat hygienu, naházel jsem na sebe novou uniformu v odstínu bleděmodré, hodil si na záda batoh a utíkal pro snídani. Měli jsme tousty. Vzal jsem si jeden z nich do ruky a upaloval ke dveřím. Nazul jsem si svoje bílé conversky, nasadil si sluchátka, rozloučil jsem se s mamkou a konečně vyšel z domu na zastávku. Po cestě na zastávku jsem snědl toust a pobrukoval si melodii jedné z písniček. Už jsem se blížil k zastávce a viděl v dáli přijíždějící autobus. Zrychlil jsem krok ale nevšiml jsem si osoby která právě vyšla ze zatáčky. Vrazil jsem do osoby a spadl na zem. Podíval jsem se nad sebe a uviděl chlapce přibližně mého věku jak mi nabízí ruku. Ruku jsem přijal a začal se onomu chlapci omlouvat. On jen řekl že je to v pořádku a otočil se na patě a běžel na právě přijíždějící autobus. Když jsem se vzpamatoval rozběhl jsem se za ním přesněji za autobusem. Tak tak jsem stihl nastoupit. Nikde už nebylo volno tak jsem se chytl madla které bylo nademnou. Rozhlédl jsem se po autobusu když v tom jsem uviděl toho chlapce. Seděl úplně vzadu nejspíš se svými přáteli. Až těď jsem si uvědomil jak moc je krásný. Krásné na pohled hebké hnědé vlasy, pokožka mírně opálená a určitě také hebká a na konec velké hnědé oči ve kterých by se dalo utopit.” Pomyslel jsem si zasněně. „Počkat Baeku! Ty nejsi teplej na co myslíš!” Okřikl jsem se v hlavě ale nemohl jsem z něj spustit oči. V tom na mě obrátil svůj pohled. Najednou jsem zrudl a sklopil hlavu. To zapříčinilo moji nepozornost a když autobus zastavil už podruhé jsem do někoho narazil. Znovu jsem zvedl hlavu a začal se oné osobě omlouvat. „To je v pořádku. Mimochdem ty jsi tu asi nový že? Chodím s tebou do školy a nejspíš i do stejného ročníku! Jinak promiň jmenuji se Chen.“ Chrlil na mě páté přes deváté a natáhl ruku. Chytil jsem jeho ruku a představil jsem se mu. S Chenem jsme si těch pár zbývajících minut povídali něco o nás a párkrát jsem hodil očko po tom překrásném chlapci. Od Chena jsem se dozvěděl že chodíme do stejné třídy a že mi pak představí jednoho svojeho super kamaráda. Autobus ohlásil zastávku na které jsme museli vystoupit. Vystoupili jsme z autobusu a procházela kolem nás partička studentů nejspíš z vyššího ročníku. Byl mezi nimi i on. Ten krásný chlapec. „Hej ty! Ty buzerante přiteplenej! Co balíš tu nějakého nováčka! krásnou pusinku že kluci! Křičeli členové oné party po Chenovi. Chen sklonil hlavu a zavřel oči. Zastavil se. Zhluboka se nadechl a vydechl, nasadil úsměv a přidal do kroku. „Ták kde jsme to skončili? Zeptal se jakoby se před chvílí nic nestalo. „C-co jsou zač?”

Ták tady máme první kapitolku! Zatím se nic moc neděje ale mám to naplánované. Kapitoly budu vydávat asi podle ohlasu a asi podle nálady ještě to možná pozměním. A protože je to moje první knížka tak nic velkého nečekám. Ale jinak budu moc ráda když si tuhle knížku někdo přečte ❤.

TeryXa💘

💫You are my princess💫  | Chanbaek/Baekyeol |Where stories live. Discover now