💫You are my princess💫 | Chanbaek/Baekyeol |

💫3💫

Říkal ti už o nich a jeho problémech ne? " „Jo říkal a asi by jsme za ním měli jít že?" Xiu jen pokýval hlavou a vystřelil ze třídy. Ví toho více než já proto se tomu snaží tak moc zabránit...

Hned jsem se rozběhl za ním. Nechápu jak poznal že Chen půjde zrovna tam asi mu umí číst myšlenky...„hej Baeku vzpamatuj se a přemýšlej reálně! Tvojemu kamarádovi teď něco možná je a ty tu přemýšlíš nad kravinami." Okřikl mě můj né moc užitečný mozek. Doběhl jsem Mina a ten už stál kousek od party těch nafoukaných kreténů mezi kterými byl i ten pohledný kluk. Chen byl skrčený v rohu u zdi a u něho klečel nějaký kluk který asi tráví hodně času v posilce. Byl blízko jeho ucha a něco mu do něho šeptal. „Hej Kaii už jdi bokem chcem si taky pohrát!" Řekl slizkým hlasem jeden z party. „Dobře tedy Layi ale moc mi ho ještě neponičte po hodině si s ním chci ještě popovídat." Ušklíbl se na vyděšeného Chena. To už Xiu nevydržel a se svými bojovými schopnostmi se k nim vetřel a začal je odhazovat od schouleného Chena. Já se rozběhl k Chenovi a podal mu ruku aby se mohl zvednout. Když se zvednul tak jsem byl připravený křiknout po Minovi ať utíká za náma. Ale to by mě nesměli zastavit dva páry očí které mi do srdce propalovaly díru. Chen si všiml kam se koukám a zděsil se. Hned na to mě potáhl za rukáv Xiu a vyběhli jsme do naší třídy. A zatím co jsme běželi jsme si ani neuvědomili že tichý ale svými činy známý Park Chanyeol si vyhlídl novou kořist... Když jsme doběhli do třídy zrovna začalo zvonit. Zapluli jsme do lavice vedle zmatené Jimin. „Kdepak si byl celou přeshávku Baekie. Příště můžu jít s tebou." Začala s usměvem tu její flirtovací hru. Jen jsem protočil oči a otočil se na Chena který mi třepal už pěknou dobu s ramenem že mi to už bylo otravné. „Co je?" Zamručel jsem unaveně. „Co to jako mělo znamenat ten pohled na největšího lamače srdcí Chaneyola?" Vyzvídal přísně jak matka která se ptá dítěte jestli snědlo tu sušenku nebo ne. „Co jaký pohled? Kdo je Chaneyol?" Řekl jsem na oko nechápavě. Ale jedno plus už asi vím jeho jméno! Tlesknul jsem si v hlavě. „Ty ještě budeš dělat nechápavého?!" Zvýšil na mě hlas toho si všiml už ale i učitel kterého jsem ani neviděl přicházet. „Chene, Baeku vidím že vás nejspíš výuka nezajímá. Proto tyhle papíry doneste do všech tříd a tuto novou látku si napíšete příští hodinu jako test." Usmál se na nás ironicky učitel. Normálně blahopřeji Baeku jseš první den ve škole a máš problémy! Zvedl jsem se neochotně pro papíry a Chen mě následoval. Vyšli jsme ze třídy a Chen mě přirazil ke zdi. „Varuji tě Baeku, Kai je o proti Chanyeolovi slabý odvar i když se to nezdá. Je sice tichý ale když má oběť je úplně někdo jiný. Hraje si s tvými city, a dokáže tě opustit tak že si budeš myslet že je to tvoje chyba. Věř mi, sice jsem s ním nechodil ale můj kamarád má spolužáka který si toto zažil byl s ním skoro rok. Rok si s ním jen hrál! Chápeš to!" Vykřikl přes prázdnou tichou chodbu. Jen jsem se otřásl nad váhou jeho slov. Pokýval jsem hlavou a podal mu půlku papírů. Nechápavě se na mě podíval. „Promiň půjdu rozdávat sám. Potřebuji si pročistit hlavu....půjdu rozdávat doprava a ty doleva ok?" „Dobře.." Odpověděl se smutným úsměvem. Než stačil ještě něco říct už jsem byl u první třídy. Už jsem prošel skoro všechny třídy ale jedné jsem se vyhýbal. Byla to třída těch třeťáků. Zbývali mi poslední dvě ale tu jsem nemohl najít. Proto jsem se svěšenýma ramenama vešel do třídy toho Chanyeola. Zaklepal jsem a vešel. „Dobrý den omlouvám se že ruším vaši výuku ale náš učitel mě poslal abych vám dal tenhle papír." Ukončil jsem řeč kterou jsem říkal už po několikáté. „Oh děkuji." Řekla učitelka když jsem ji podal papír a vešel ke dveřím. Divil jsem se že to prošlo tak hladce, myslel jsem že budou mít nějaké divné připomínky ale pohoda až na jeden pár očí které jsem za celou tu dobu cítil v zádech. Chvilku jsem se u dveří straceně rozhlížel ale pak se otočil za učitelčiným hlasem. „Nepotřebuješ nějak pomoct chlapče?" „Heh zbývá mi odevzdat jeden papír ale nevím kde je tato třída." Řekl jsem nervózně, přece jsem tu první den a jsem rád že jsem se tu podle toho nepřehledného plánku zorientoval. „Můžu s tebou poslat jednoho z žáků třebá..." „Já ho tam zavedu" Všichni se otočili za hlubokým příjemným hlasem a já věděl že od těď mi tenhle hnědooký princ nedá pokoj...

Ták už to trochu začíná být drama😅. Jinak budu moc ráda když mi napíšete do komentářů co bych měla zlepšit protože je to moje první povídka a jaký na to zatím máte názor .

TeryXa💘