Carol&Joy

34 - Epilog

„A tak jsem se poznala s vaší maminkou, milé děti," usmála se Joy na dvě růžolící se děcka sedící před ní.

„Já chci taky poznat lásku mého života," zapištěla blonďatá holčička.

„Já teda ještě ne," odfrkl si zas její hnědovlasý bratr.

„Oba dva na to máte spoustu času," vřele se na ně usmála. „Taky vaše první láska nemusí být nutně ta poslední."

„Jako ty a strejda Gigi?"

„Přesně tak, jako já a strejda Gigi," povzdechla si a zahleděla se do dálky. Hlavou jí proletěly nejrůznější vzpomínky na jejich vztah. „Jenže teď strejda Gigi už je ženatý a šťastný."

„My víme, přeci se strejdou-"

„Děti, nechte maminku a pojďte se napít," zavolala z kuchyně Carol. Musela uznat, že jí to slušelo i po těch letech v kuchařské zástěře.

Jejich děti poslušně odběhli ke stolu pro svoje lahodné nápoje a začaly hlasitě srkat. Carol je zpražila pohledem a odebrala se za svou manželkou, která mezitím se vypařila na slunnou terasu. Joy se zhluboka nadechla a vsála do plic čerstvý, letní vzduch a kochala se výhledem na jejich zahradu. Carol se k ní připlížila a skočila jí kolem krku.

„No, není to nádhera," zašvitořila Joy očima přibitýma na přírodu.

„Ne větší jak ty," zavrněla Carol.

„Ale, nech toho." I po několika letech manželství hnědovláska zrudla pod lichotkou.

„Já vím, že to miluješ."

„Taky víš, že miluji tebe?"

„Já tebe víc."

Ej, konečně jsem to dopsala. Můžu si zatleskat.

Také mám pro vás překvapení. Bude volné pokračování pod názvem Gigi&Dean. Tam si budete moc počíst o rozvíjejícím se vztahu Carol a Joy a taky o našich chlapcích. První kapitolu vydám, až mi slečna udělá cover.

Pokud někoho zajímají funfact o tomhle příběhu:

- už od začátku jsem věděla, že Carol a Joy spolu skončí

- původně Gigi neměl existovat

- při psaní knihy jsem doufala, že se k obsousedům nastěhuje rodina se stejně starým dítětem jako jsem já, nestalo se

Děkuji všem, kdo to přečetli až sem. Bez vás a vašich hezkých komentářů bych to sem asi nikdy nedotáhla. ♥