25

1.2K 121 2
                                    

Po celý zbytek dne jsem byla nepoužitelná, většinu času jsem zírala do stropu nebo sledovala videa na YouTube. Když se rodiče vrátili z práce, tak jsem se dokázala hodit do lepší nálady a bavit se s nimi. Ve sprše jsem vytvořila plán na další den, stačilo jen přesvědčit rodiče, že je mi špatně a potřebuji nutně zůstat doma. Ze začátku jsem si nebyla jistá, zda mi to projde, jelikož to bylo poprvé, co jsem simulovala. Naštěstí moje mise byla úspěšná.

Tak jsem teda zůstala doma, protože jsem se necítila připravená na to, abych čelila Carol. Ráno jsem si uvědomila, že jsem nikomu nedala vědět, že se vlastně do školy nedostavím. V mobilu jsem našla zmeškaný hovor od Blair, té jsem hned napsala zprávu, že jsem nemocná a ať pozdravuje Thomase a Carol. Ano, i Carol. Avšak od Gigi zpráva žádná, trochu mě to zarazilo, ale uklidnila jsem se tím, že spolu dnes nemáme hodiny, tak si toho prostě nevšiml. I tak jsem doufala, že se mi odpoledne ozve.

Vůbec jsem netušila, jak mám naložit s vyznáním od Carol. Taky jsem ji měla ráda, ale ne v tom směru, jaký by ona chtěla. Byla hezká, chytrá a vtipná. Vlastně taková ideální holka. Bože ne. Zatřásla jsem hlavou a mírně se propleskla. Upozornila jsem se na to, že jsem heterosexuál a chodím s klukem. Nakonec jsem se rozhodla, že budu předstírat jako, kdyby se nic nestalo. Usmála jsem se na sebe v zrcadle a pochválila se, že je to dobrý nápad.

Mojí simulovanou nemoc jsem léčila větráním hlavy. Vyšla jsem si se psem ven, zajistila jsem, že nepotkám Carol, trochu jsem pracovala na zahradě a četla si. Večer jsem ujistila rodiče, že už jsem zdravá a chci jít do školy. Když jsem pak kontrolovala mobil, nenašla jsem tam nic od Gigiho, proto jsem mu zavolala sama. Poté co mi to zvedl, tak jsem mu vyčetla jeho nevšímavost, on se mi radši omluvil, já jsem se mezitím uklidnila a povídali jsme si do té doby, než jsem usnula.

Konečně jsem byla připravená. 

Carol&JoyWhere stories live. Discover now