11

1.4K 146 15
                                    

Mírně jsem otevřela pusu a zírala na Carol. Bylo neuvěřitelné, že ze všech lidí na světě mi na pomoc přispěchala právě ona. Trošku jsem byla zklamaná z Blair a Thomase, později jim to dám sežrat. Musela jsem si protřít oči a štípnout se do ruky, abych vůbec momentální situaci vzala na vědomí. Líbilo se mi, jak tam tak stála s naštvaným výrazem právě zachraňující člověka, co to nečekal. Oba dva tyrani zvedli pomalu ruce ve smířlivém gestu, když se začala přibližovat. Nerada jsem to dělala, ale uznala, že jsem ji obdivovala. Její krok byl sebevědomý, hlavu měla vztyčenou vzhůru a v očích zažehnutý plamen.

„Co si o sobě jako myslíte?" Zasyčela a mlaskla pusou.

„My-my nic. To ono samo." Začali koktat jeden přes druhého.

„Takže ona sama se praštila, ano?" Protáhla a zamračila se, až z toho šel mráz po zádech. „Omluvte se jí."

„Omlouváme se ti-ti." Zašeptali a já jsem na to jenom tiše kývla.

„Tsss." Ušklíbla se Carol. „Pište si, že to řeknu vašemu veliteli či jak ho vy parchanti nazýváte."

Kluci na ni jenom bezmocně vykulili oči a mlčky prosili o slitování, avšak ona byla tvrdá. Pak mě chytla za zápěstí a odvedla od nich. Trochu jsem nechápala, co se stalo, ale i tak jsem ji byla nesmírně vděčná. Jenže to Carol fakt osobně nepovím ani za milion. Ani nevím, proč jsem se od ní nechala táhnout parkem, dokud nezastavila u jedné z laviček. Nejspíše jsem byla v šoku.

„Jsi v pořádku?" Položila mi opatrně první otázku, potom co si mě pečlivě prohlídla.

„Vypadám tak?"

Protočila očima. „Myslím psychicky. Vidím, že tě praštili."

„V rámci možností se cítím v pohodě."

„Aspoň že tak." Vypadalo to, že se jí ulevilo. Nebo už jsem měla vidiny. „Jak ses tam vůbec ocitla?"

„Do toho ti nic není." Odsekla jsem.

Nahnula se ke mně nebezpečně blízko. „Jsi si jistá? Taky jsem tě tam mohla nechat."

Měla jsem neuvěřitelnou chuť ji odseknout, že jsem její pomoc vlastně vůbec nepotřebovala. Jenže jsem uznala, že má pravdu. Tak jsem ji povyprávěla kratší příběh, jak jsem se tam dostala.

Za všechno ve svém životě si můžeme pouze jen my sami.

Jsem moc vděčná za vaše hezké komentáře. :3

Carol&JoyWhere stories live. Discover now