Nikdo nepřišel || Larry Stylinson

Chapter 34

Všem se rozbušila srdce, avšak nikdo z nich neměl sílu se pohnout.

"M-mami.." zakoktal Marcel a slzy mu již proudem tekly z očí, stejně tak, jako jeho matce.Nina se pomalu odprostila od Marcelovi dlaně a pomalu si stoupala. Srdce jí bilo jako zvon a slzy byly nezastavitelné. Nemyslela na nejhorší, protože ona to věděla. Věděla a přeci jen doufala.

"Harry.." zašeptala a popošla směrem ke dveřím jejich společné ložnice, které otevřela a zašeptala Harryho jméno znovu.Pomaličku se vydala ke schodům a po těch dolů.

Chlapci mezitím zůstali v pokoji. Ani jeden z nich se neměl k tomu, aby se zvedl, či aby vůbec viděl, co se stalo. Oba ovšem tušili a Marcel se tiskl na Louise jako nikdy. Poté však uslyšeli zoufalý a vyděšený křik. Nina.

Oba dva se okamžitě zvedli, ruce měli spojené a nehodlali se pustit zatímco pospíchali do obývacího pokoje, kam by ovšem nejraději ani nepřišli.

"Pane bože," vydechl Louis a slzy, které prozatím držel se mu spustily také. Marcel ovšem pohled nevydržel, kolena se mu podlomila a ještě štěstí, že padajícího chlapce Louis zachytil.

"Harry!" křičela zoufale Nina, zatímco jí opouštěly vzlyky a hladila po vlasech muže, který bezvládně ležel na zemi, hlavu smočenou v krvi.

Jeho zelené oči se však už nikdy neotevřou.

"Marcie! Lásko, prosím!" vzlykal Louis k chlapci, který v bezvědomí ležel na jeho klíně.

"Vzbud se, miláčku. Šup," zašeptal a políbil jej na bledou líci. Marcelova víčka se stiskla a jeho řasy se zatřepaly. Pomalu otevřel oči, které stále produkovaly slzy.

"T-tati.." zašeptal Marcel a ton plný bolesti opustil jeho rty. Zabořil svůj obličej do Louisova podbřišku a vzlykal. Marcelovy slzy se vsakovaly do Louisova trika, zatímco jej Louis hladil ve vlasech a snažil se nepoutat pohled na zlomenou ženu, která se snažila mrtvolu svého muže probudit.

Najednou se Louis zarazil, když zahlédl pod gaučem ležet cár papíru.

"Paní Stylesová?" zašeptal Louis a Nina opatrně nadzvedla hlavu.

"C-copak?" zavzlykala a stále hladila svého muže po vlasech.

"Pod gaučem je nějaký papír. Třeba, t-třeba ho pan Styles upustil, když.." utnul větu a přitáhl si své dlaně k obličeji, aby si mohl utřít slzy.

Nina se podívala na Harryho zbledlou tvář, vzala jej za ruku a opatrně se natáhla pod gauč. Vytáhla papír, na kterém se ještě ani nestihlo usadit moc prachu a srdce se jí zastavilo.

Začala číst.

Přišel si pro mě. Konečně si pro mě přišel. Podal mi ruku, můj milovaný Louis. Jeho modré oči jsou stále tak blankytně modré jako bývaly a jeho pokožka je snad ještě hebčí, než si ji pamatuji. Ah, Louisi. Usmíval se na mě a podal mi onu zbran. Řekl mi, že to neucítím a že potom už budeme navždy jen spolu. A tak poslouchám svou lásku a vás opouštím. Omlouvám se, ale beze mě vám bude lépe.

Nino, zlatíčko. Jsi a navždy budeš má nejlepší kamarádka, nejlepší matka pro našeho syna a jediná dívka, které bych byl ochotný dát své srdce, pokud by již vlastníka nemělo. Přál bych si, aby jsi byla štastná a aby jsi si našla přítele, muže, který tě bude milovat tak, jako já miluji svého Louise. Omlouvám se ti za vše, co jsem ti sebral. Za kus tvého života, který jsi promarnila se mnou. A zároven ti za ta léta děkuji. Díky tobě, jsem tu zůstal tak dlouho. Děkuji ti za vše, co jsi pro mě kdy udělala. Jsi skvělá žena, manželka i matka.

Marceli, synu. Když jsi byl v matčině bříšku, byl jsem snad ten nejštastnější chlap pod sluncem. Byl jsi takový malý zázrak, jelikož jsi se povedl na poprvé i naposledy. Je to zvláštní, jak nám tě osud dal. Pohledný a chytrý chlapec, že? Nebo už muž? Přeji tobě a tvému Louisovi at se milujete tak, jako se milujeme my. Jsem na tebe pyšný chlapče. Bud štastný, miluji tě.

Louisi, tobě napíši, co ti vzkazuje otec. Nebude to velmi obsáhlé. Je na tebe také pyšný, že jsi se nenechal unést bandou špatných lidí a z čista jasna našel lásku. Mého syna. Přeje si pro tebe jen to nejlepší a přeje si, aby jste byli s Marcelem štastní. Miluje tě.

Nyní abych se rozloučil. Až budete číst tento dopis, neplakejte. Není proč, protože jsem konečně štastný, s mým Louisem.

Váš Harry x

Marcel se v Louisově náručí rozplakal ještě více a jeho dech byl nekontrolovatelný.

"T-tati! Chtěl jsem ti toho, toho ještě tolik říct!" vzlykal a slezl z Louisova klína. Doplazil se po čtyřech až k Harryho tělu které objal.

"Louisi," špitla zlomeně Nina a pokynula hlavou, že by měli z pokoje odejít. Nina zatím došla do kuchyně, kde s roztřesenýma rukama vzala mobil a vytočila číslo záchranky a poté i policie.

Louis zatím čekal v hale, kde seděl opřený o zed a tiše plakal, zatímco poslouchal Marcelova slova, k jeho otci, která do haly byla slyšet.

"Je mi to moc líto, tatínku! Já jsem tě nechtěl ztratit! Já ti toho chtěl t-tolik říct!" zaskřehotal a vypustil z úst zlomený sten.

"M-miluju tě táto, tati!" plakal a jeho slzy se vsakovaly do Harryho trika.

Louis i Nina Harryho s Marcelem nechali. Marcel se potřeboval otci vyzpovídat a jinak už nemohl. Po několika úporných minutách se z obývacího pokoje ozývalo jen přerývavé dýchání a občasný vzlyk.

Když na místo dorazila záchranná služba i policie, museli všichni říci, co viděli a po průzkumu kriminální služby, se případ vyhodnotil jako sebevražda.

Harryho tělo odvezli a za měsíc se konal důstojný pohřeb a rozloučení.

Ps. Omlouvám se, omlouvám se, omlouvám se! Je mi to moc líto, ale jinak to udělat nešlo a Harry je ted štastný. Ey. Nebylo to zrovna lehký to napsat a asi když si to ted po sobě párkrát přečtu tak to zase budu chtít psát jinak, protože to nebude ono a bla bla :D Každopádně, tohle je předposlední díl a následuje Epilog. Omlouvám se za takový konec, ale každý příběh nemůže mít Happy End, že? Přesto doufám, že se vám příběh líbil a že jste s našimi postavami prožívali zvraty života, který jim tento příběh přinesl :) Také jsem se chtěla zeptat, zda máte nějaké oblíbené FanFiction at už české, slovenské, či v angličtině. Můžete mi jejich názvy zanechat v komentářích a já si je ráda přečtu :) Joo a ještě něco. Napadlo mě, že bych mohla začít překládat příběhy z anglického jazyka do češtiny, co vy na to? Můžete mi posílat návrhy povídek, které by jste chtěli přeložit a já na tom krůček po krůčku budu makat :) Jinak jste skvělí a to už víte :)) xx