Stepbrother

26.Díl

Harry:

„Děláš si sakra prdel, Harry?!“ Zaječel a rychle vstal. Utřel si slzy a ublíženě se na mě koukal.

„Lou, já to vysvětlím. Prostě jsem myslel, že mě nechceš..“

„Já tě nechci? A proto tě líbám pokaždé, kdy se nám naskytne příležitost? Proto riskuju rodinný vztahy a to hlavně s mým otcem?“

„Říkal jsi, že nejsi gay..“ Řekl jsem po chvíli.

„To jsem si myslel taky!“ Opět zakřičel. „Navíc ty jsi to o sobě taky tvrdil.“

„Tvrdil, protože já jsem heterosexuál!“ Vstal jsem taky.

„Tak proč tohle všechno děláš?!“ Utekla mu zase slza a já jsem mlčel.

„Nevím. Nevím, proč to dělám!“ Rozhodil jsem rukama.

„Možná je tohle všechno omyl.“ Snažil se nebrečet. Chtěl jsem ho obejmout, ale v této situaci by to bylo dost nevhodné. Nevěděl jsem, co na to říct.

„Možná by ses měl zase dát dohromady se Susan a budeš šťastný.“ Pokračoval dál.

„Proč vrátit? Ani jsme se nerozešli.“ Zabručel jsem. Na to už Louis nic neřekl. Tvářil se ještě víc ublíženě a já si už zase uvědomil, že mám raději držet hubu než mluvit.

Chtěl jsem něco říct, protože si uvědomuju, že ona už pro mě není důležitá a možná bych se s ní měl rozejít, ale Louis mě nenechal mluvit. Řekl, že mám radši mlčet a zase se rozslzel. Znovu si lehl a já jsem se rozhodl, že radši přenocuju v obýváku.

Když jsem přišel dolů, tak u televize seděla Lottie. To už jsem slzel i já.

„Sedni si a řekni mi, co se mezi tebou a Louisem stalo, protože jinak nevím, proč bys měl spát v obýváku.“ Pousmála se a poklepala na místo vedle sebe.

Chvíli jsem mlčel, ale pak jsem se rozpovídal. Nevím proč. Možná jsem s tím chtěl jít spíš za Gemmou, ale Lottie mě chápala a vypadala, že z ní bude dobrá nová mladší sestra.

Nakonec mě objala a říkala, jak všechno bude fajn. A že mě má Louis taky rád. Bohužel já mám problém s tím dát city najevo. Obzvlášť u kluka. A taky obzvlášť, když jsem zjistil, že nejsem jen na holky.

Slíbila mi, že to nikomu neřekne. Že je to jen mezi námi dvěma a hlavně, že to neřekne Markovi a mé mámě. Potom odešla a já stejně nemohl na tom gauči usnout.

Louis:

Proč to udělal? Proč se ke mně tak chová? Proč mi říká všechny ty odporný kecy a potom si mě chce udobřit? Když jsem pro něj vzduch, tak proč to dělá? Kurva proč?! Měl jsem nervy. Naštěstí šel spát do obýváku a tak jsem se mohl naplno a nahlas rozbrečet do polštáře. Už zase se mi v hlavě míchalo milion otázek, které obsahovaly slovíčko PROČ.

V tuto chvíli jsem měl strašnou potřebu zavolat a vyzpovídat se Niallovi. Bohužel se staly určité věci a on se mnou nemluví. Stejně jsem to chtěl udělat.

Tak jsem mu tedy zavolal, ale jako pokaždé mi to típl. Po půl hodině jsem se rozhodl, že bych za ním mohl jít a všechno si s ním vyjasnit, protože mě to taky trápí.

V rychlosti jsem se oblékl a vylezl jsem oknem tak, jak jsem vždycky dělával, když mi taťka něco zakázal. Během několika minut jsem byl u Nialla.

Nemělo smysl v tuhle noční hodinu zvonit a tak jsem tedy přelezl plot a ihned ke mně přilezl Horanovi pes. Naštěstí jsem se sem takhle v noci nevkrádal poprvé a ten pes mě zná a miluje. Stačilo mu dát něco na zub a už byl hodný a neštěkal.

Zahradou jsem obešel dům a po stromě vyšplhal k oknu pokoje Nialla. Naštěstí měl pootevřené okno a tak jsem tam vklouzl. Potřeboval jsem ho, protože mi Harry pomalu a jistě lámal srdce. A podle všeho jsem tohle dělal Niallovi, aniž bych si to uvědomoval a aniž bych věděl, že ke mně něco cítí.

Spal. Co jiného jsem mohl čekat? Svlékl jsem si mikinu a vklouzl jsem si k němu jako vždycky, když jsem tu spával. Ničeho si nevšiml. A tak jsem ho sledoval a přemýšlel nad vším, co se v poslední době stalo.