Stepbrother

43.Díl

Tento díl jsem pro vás rozepsala už ve středu, ale všichni víme, co se stalo, a tak jsem neměla náladu. Nedá se říct, že bych ji měla teď, ale dopsala jsem to. <3 

Harry:

Už uběhl týden od doby, co mi Louis večer oznámil, že Niallovi zemřeli rodiče a bratr. Sbalil si do tašky pár věcí a s letmým polibkem, který mi věnoval, odešel k Niallovi domů. Nechtěl jsem být sobecký. Obzvlášť ne, v této situaci. Niall ho potřeboval, ale i tak jsem cítil zvláštní pocit.

Celý týden jsem většinou vysedával u okna a psal si do svého deníčku. Vypisoval jsem si tam pocity ohledně Louise. Taky jsem přemýšlel sám nad sebou a nad tím jaký asi jsem. Nejsem moc dobrý člověk, když žárlím i v této situaci. Měl bych to chápat, ale i tak bych chtěl radši Louiho u sebe.

 Taky celý týden nebyli ve škole. Snažil jsem se učit na zkoušky, které mě v pondělí čekaly. Čekaly nás všechny, ale nevěděl jsem, zda tam oba přijdou. Těšil jsem se na prázdniny, ale bál jsem se, že s Louisem s takovou nestrávím ani minutu. Vůbec bych se nedivil. Ještěže ve mně stále byla ta jiskřička naděje.

Seděl jsem naproti třídy a čekal, až mě profesor zavolá. Uslyšel jsem ten andělský hlásek. Komu jinému by mohl patřit, než jemu? Zvedl jsem hlavu a vstal. Ruku měl obmotanou okolo Nialla a ten měl uslzené oči. Když si mě Louis všiml, tak ruku stáhl a došli ke mně.

„Ahoj Hazz.“ Šeptl a přiblížil se ke mně. Krátce jsem ho políbil a pohladil ho na tváři. Chtěl jsem něco říct, ale profesor s úsměvem zavolal moje jméno. Věnoval jsem mu poslední pohled. Niall stál se sklopenou hlavou a viděl jsem, že by se nejradši Louise chytil. Bohužel mi neušlo, že Louis by jeho chytil nejradši taky. Nevěděl jsem, jestli z lítosti, přátelství nebo kvůli tomu, čeho jsem se obával.

Strávil jsem tam asi dvacet minut. Potom jsem si šel napsat test z angličtiny a zbytek dne jsem už oba neviděl.

Když jsem přišel celý utahaný domů, tak jsem odložil tašku a vyzul si boty. Slyšel jsem hlas Lottie, jak někoho uklidňuje. Po chvíli mi došlo koho.

„Neboj, Nialle. S námi ti bude fajn.“ Vešel jsem do obýváku a uviděl, jak ho objala. Fizzy seděla kousek od nich a soucitně se na ně koukala. Louis už ho dávno objímal a přihrnuly se k nim i Daisy a Phoebe. Po chvíli se v místnosti objevil i Mark s mámou v pozadí. Gemma určitě někde lítala. Chvíli jsem celou tuto scénu pozoroval. Moc dobře si uvědomuju, že Niall teď potřebuje podporu.

Ale.. přesně v tuto chvíli jsem si uvědomil, že jsou rodina. I s Niallem. Niall tu byl vítaný dávno přede mnou. Jsou rodina, do které nepatřím. Nebo do ní možná patřím, ale nikdy mezi ně nebudu patřit tak, jako Niall. Otočil jsem se a snažil jsem se, co nejtišeji zmizet z místnosti, dokud si mě nevšimli.

Zavřel jsem se v pokoji a sedl si na Louisovu postel. Stejně jsem spal pořád tady. Alespoň jsem cítil jeho vůni. Také jsem spal v jeho malém oblečení, ale bylo mi to jedno. Alespoň jsem měl ve spaní pocit, jako by byl tu. Svlékl jsem si kalhoty a uvelebil se pod jeho peřinou. Stejně zase odejde s Niallem k němu.

Harry, nebuď sobecký. Zemřeli mu rodiče. Nebuď idiot.

Koukal jsem do zdi a měl chuť brečet a křičet. Slzy jsem měl v očích, ale ne a ne vyjít na povrch. Tohle nesnáším. Doufal jsem, že to zaspím a po chvíli se podařilo.

„Hazz..“ Probudily mě něčí doteky v mých kudrlinách. Nebyly jen tak něčí. Byly jeho.

Rozespale jsem zamžoural očima a podíval se na něj. Trošku pozvedl koutky do lehkého úsměvu a já na něj jen zbožně koukal.

„Co děláš v mé posteli, zlato?“ Lehl si ke mně a objal mě.

„Vadí to?“ Zašeptal jsem a odvrátil pohled. Zase mi bylo do breku. Co se to poslední dobou děje?

„Samozřejmě, že ne.“ Pohladil mě jemně na tváři a já si ho přitáhl k polibku.

„Zůstaň dnes, prosím, Lou.“ Zamrmlal jsem a pevně si ho k sobě přitáhl.

„To mám v plánu, neboj.“ Usmál se a oba jsme si koukali do očí. Po chvíli jsme znovu spojili naše rty a já se po chvilce rozpačitě odtáhl.

„Co když někdo přijde?“ Vyhrkl jsem. Louis se jen usmál a překulil se nade mě.

„Neboj. Zamknul jsem.“ Usmál jsem se a znovu mě začal líbat. Úplně jsem se mu poddal. Teď bych byl schopný pro něj udělat cokoli. Už jsem nic nenamítal a jen ho nechal, aby se přesunul na můj krk. „Chyběl jsi mi, Curly.“ Vytvořil mi na krku památku, kterou budu muset pár dní skrývat pod rolákem anebo se s ní chlubit.

„Ty mně taky.“ Vzdychl jsem tiše. Louis se usmál. Ani nevím, jak se to stalo, ale vzhledem k tomu, že jsme se mazlili a tulili docela dlouho do noci, jsme oba skončili jen v boxerkách. V místnosti byla úplná tma. Louis rozsvítil lampičku u postele a koukl na mě.

„Co děláš?“ Zeptal jsem se šeptem.

„Jestli k tomu má dojít.. chci tě vidět.“ Usmál se a pohladil mě na tváři. Byl jsem v sedmém nebi. Tohle mi nikdy Susan nemohla dát. Ani nikdo jiný. Pouze můj nevlastní bratr.

To co řekl, nás usvědčilo v tom, co děláme a dál jsme si vyměňovali polibky a otírali se sebe. Tiše jsem mu vzdychal do rtů a sám jsem nechápal, co se mnou dokáže udělat.

Celý dům už určitě spal. Snažil jsem se být v klidu, protože nerad bych, aby někdo na něco přišel. Louis mi svlékl boxerky. Nebyl jsem schopný spolupracovat. Samozřejmě jsem chtěl, ale byl jsem jako bych se najednou ocitl v jiném světě. Ve světě jménem Louis Tomlinson. Svlékl si ty svoje sám a já instinktivně roztáhl nohy od sebe, jako bych to dělal už po milionté.

Louis natáhl ruku ke stolku a chtěl vzít kondom. Zastavil jsem ho svou rukou a on pochopil. Nasměroval se k mému vstupu a začal do mě pomalu vnikat.

„Miluju tě Harry, pamatuj.“ Líbal mě všude, kde mohl. Překvapilo mě, že jsem skoro vůbec nevnímal bolest. Jen tu krásnou atmosféru kolem nás, a to, že jsme konečně byli jedno tělo. Takhle jsem se při sexu nikdy necítil.

Louis na můj pokyn zrychlil a já neuměl být potichu. Snažil jsem se, ale Louis mě s úsměvem musel umlčet svými rty. Vzájemně jsme si tlumeně vzdychali do rtů a dokonce jsem občas přirazil proti němu. Věděl jsem, že si nejspíš druhý den ani nesednu, ale on se o mě určitě postará.

Byli jsme na sebe nalepení a jeho tělo se stále třelo i o můj penis. Stačilo pár přírazů a všechno to brzy skončilo na mém břiše. Louis ještě párkrát přirazil a potom jsem to cítil v sobě.  Myslel jsem si, že pokud někdy vůbec dojde k našemu poprvé, tak že budu nahoře, ale mýlil jsem se. Takhle se mi to možná líbilo víc. Louis se ke mně spokojeně přitulil a já si myslel, že nic už nemůže skončit špatně. Možná jsem se mýlil i v tomhle.