Bad Boys. To je jméno skupiny, která je poslední dobou jediné téma, o čem se holky baví. Mladí, hezcí a úspěšní kluci, který každý miluje. Až na mě....
"Emmo, můžeš mi dát semifinálový výsledky z minulého roku?" přišel za ní Cavin o přestávce. "Uhm." přikývla stydlivě a začala listovat ve svém sešitě, kde je našla.
"Klidně si to pročti celý, je to tam od začátku, i nějaký poznámky k hráčům." Emma byla úplně v pohodě.
"Emmo, všimla jsi si, že když s ním mluvíš o basketbalu, jsi v pohodě?" zeptala jsem se. "Myslíš?" zčervenala.
"Nicol, zítra je basketbalový zápas, kde hraje Cavin, přijdeš nás přivítat? Je docela adrenalin se na to i jen koukat." zeptala se mě nadšením Emma.
"Určitě přijdu." přikývla jsem. "V kolik?" "Je to od čtyř hodin, tady v tělocvičně." usmála se. "Dobře, určitě přijdu." přikývla jsem.
Konec dne přišel rychle a po obědě, kde jsem seděla, jako vždy s Emmou, jsem šla před školu, kde na mě čekalo samý auto.
Ale, když jsem otevřela dveře, neseděl tam můj bodyguard, ale Akio.
"Akio!" vyjekla jsem nadšeně a sedla si na místo spolujezdce.
"Dneska jsme to ukončily dříve, tak jsem tě vyzvedl sám." uchechtl se. "To jsem ráda." usmála jsem se.
"Hele, na zítřek mě pozvala Emma na basketbalový zápas její týmu, je jejich manažerka a kapitán týmu se jí líbí, začíná to ve čtyři, mohla bych jít?" zajiskřily mi oči.
"Proč se ptáš? Jasně, že jo. Nejsem tvůj rodič, abych ti vše zakazoval." "Super!" vyjekla jsem.
"Můžu jít taky?" zeptal se. "Klidně, ale bude tam hodně lidí." přikývla jsem. "To nevadí. Nějak se přestrojím." mrkl na mě.
"Nezasahuje ti to do programu?" "To bude v pohodě." mávl rukou. "Tak dobře." povzdychla jsem si.
Přijeli jsme a vešli do domu.
"No, já se musím učit." šla jsem do ložnice. "Učit?" zeptal se Akio. "Musím, začínají nám testy." řekla jsem otráveně.
"Co se učíš?" "Dneska angličtinu." "Chceš pomoc? Na angličtinu jsem docela dobrý." uchechtl se Akio.
"Klidně." vytáhla jsem angličtinu a Akio mi začal něco vysvětlovat.
"Chápeš to?"
"Vůbec." zakroutila jsem bezmocně hlavou. "Jak jsi mohla prolézt jako druhačka?" zeptal se mě vyjeveně. "To já taky nevím." šmikla jsme rameny.
Nakonec mi to tam vysvětloval asi tři hodiny, než jsem to konečně pochopila, ale když jsme se dostali k dalšímu tématu, oba jsme usnuli na stole v kuchyni, kde jsem se učili.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
