Bad Boys. To je jméno skupiny, která je poslední dobou jediné téma, o čem se holky baví. Mladí, hezcí a úspěšní kluci, který každý miluje. Až na mě....
"Už zase!" silně jsem ho bouchla. "Už zase jsi se ani nezeptal." měla jsem slzy na kraji. "Promiň." řekl trochu vylekaně s načervenalou tváří.
"Už mi nelez na oči!" chtěla jsem vyběhnout z auta, ale on mě chytil za ruku. Jakmile ale viděl mojí zčervenalou tvář, po který se koulely slzy, pustil mě..
Bežela jsem domů, a když jsem tam přiběhla, odemkla jsem dveře, po nichž jsem sjela dolů. Už zase... cítím ten pocit... Moje srdce tepe neuvěřitelnou rychlostí a moje krev je úplně vařící..
"Nicol!!" vyjekl strašlivým hlasem můj táta a moje pocity se ihned změnily na vyděšený. "Ano?" rozklepala jsem se a pořád seděla na zemi.
"Jdeš pozdě!!" hodil po mně opět skleněnou láhev od piva, která se ode dveří rozbila. Rychle jsem se koukla na mobil, který ukazoval 19:32. Posraný 2 minuty mám zpoždění...
"Omlouvám se." řekla jsem hrkavě. "To nevystačí." vzal si pásek z kalhot a začal jím mě bít.
"Omlouvám se... Omlouvám se.... Omlouvám se..." opakovala jsem dokola a to samé slovo..
Omlouvám se...
"Však já ti ukážu!" pořád a pořád mě jím bil. Poté vzal skleněnou lampu ze skříně vedle a hodil ji vší silou po mně. Trefila mou nohu a rozbila se. "Já tě naučím nechodit pozdě!" vykřikl.
Já jsem to nevydržela otevřela jsem dveře a začala utíkat, jak o život, o který si myslím, že mi částečně jde.. Můj otec, jelikož měl hroznou fyzičku a nadváhu, by mě v žádným případě normálně nedohonil.
Ale já měla rozseklou nohu a všechno mě bolelo, teď on měl navrch.
Běžela jsem tam, kde stál Akio s tím autem, ale už tam nestál. A moje poslední naděje uhasla. A já mu řekla, že ho už nikdy nechci vidět, přitom bych ho teď ze všech lidí tady uvítala nejvíce..
Můj otec mě chytil a povalil mě na zem. Snažil se mi roztrhnout oblečení, ale kolem šel nějaký muž, který ihned přispěchal na pomoc, nerozeznala jsem ho, nejspíše jsem ho ani nikdy neviděla.
"Hej!" vyjekl a odtrhl mě od něj. Měl asi 30 a měl silnou postavu. V tu chvíli mi spadl kámen ze srdce. "Uklidněte se!" snažil se ho udržet a můj táta z alkoholu ztrácel vědomí, dokud neomdlel.
"Jsi v pořádku?" řekl mi ten pán a ihned zavolal policii a záchránku.
A já jsem opakovala jedno a to samý slovo pořád dokola.
Omlouvám se..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Správná odpověď byla C a D :3 A ano, omlouvám se, že vydávám tak pozdě, ale byla jsem venku a neměla k tomu přístup, tak se ještě jednou omlouvám :/ Zatím Bye, Bye
