Scarlett ✔️

6.

Tohle ráno spím jako zabitá. Opět se mi zdál ten samý sen o Tomovi, Labyrintu a té ženě, co mě sem poslala.
Vzbudí mě až otravný zvuk otevírání brány. Včera večer jsem byla tak mimo, že jsem si ani nevšimla, když se zavřela.

Rozhlédnu se po místnosti, ve které spím. Newt už tu není. Nejspíš už vstal a šel se najíst nebo něco takovýho.
Vstanu z postele, ale to se hned ozvou moje záda, proto zatnu zuby a rychle vstanu.

Dnešní den uběhne rychle. Snídaně. Práce na ošetřovně. Oběd. Výpomoc v kuchyni s umytím nádobí. Zpátky do práce.

Když se vrátím na ošetřovnu, už odeznívá prášek na bolest, který jsem si vzala po snídani, tak polknu další, jenže se mi trochu zatočí hlava a samozřejmě je v místnosti Jeff. Nejdřív trvá na tom, že mě prohlídne, ale to hned zavrhnu, a tak na mě dával až do večeře pozor.

Momentálně stojím před Dvorem a zkoumám, co to kluci od rána stavějí.
,,Dnes večer bude vatra." vysvětlí mi Newt, který se zastaví vedle mě. Jenže to bych nebyla já, kdybych se nelekla. Bokem se na něj podívám.
,,Tohle už mi nedělej!" zasměju se falešně, protože mi to akorát připomene včerejší incident.
,,Co jako? " otočí se na mě čelem, a proto udělám to samé.
,,Takhle mě vyděsiz!" přivřu oči, aby pochopil že to myslím vážně.
,,Viděl jsem jak celej den přemýšlíš nad tím, co to dělají... " brání se a udělá krok vpřed, ale pořád je mezi námi dost místa.
,,Takže ty mě sleduješ, jo?" zavtipkuju. Tentokrát se zasměje on.
,,Nesleduju tě. Hlídám tě!" usměje se na mě přátelsky. Než se stihnu zamyslet nad tím, co dělám, vyhrknu: ,,To se ti moc nedaří." přeměří si mě pohledem. Snaží se vykoumat, co jsem tím myslela. Než něco stihne odvětit, zbaběle zdrhnu rychlím krokme pryč. Newt se chce vydat za mnou, ale zastaví ho Ben.

Celý zbytek dne se schovávám na ošetřovně. Newt mě všude hledá, samozřejmě, že nevynechal ošetřovnu, tam šel jako první, ale podařilo se mi dobře schovat, a tak po chvíli odešel hledat jinam.
Vím, že po mě chce vysvětlení, jak jsem to předtím myslela, ale to mu dát nemůžu a zároveň mu nechci lhát. Je to jeden z mála lidí, komu věřím, sice se známe dohromady tak 3 dny, ale na to že jsem zapomněla celou svou minulost, jsou 3 dny hodně.

Avšak když se brána zavře, musím se sebrat a jít za ostatními, protože vatra se zapalovala jako uvítání novýho bažanta, tudíž mě, a proto tam musím být.
Jakmile mě Newt zahlédne udělá krok mým směrem. Naštěstí ho rukou zaství Alby. Po chvíli pochopím proč. Vydá se s ostatními kápy zapálit vatru. Každý dostane jednu pochodeň a naráz jí hodí na dřevo a oheň vzplane.

Posadím se na kmen stromu, který má posloužit jako lavička. Během zapalování sedím sama, ale pak si ke mě přisedne Ben. Nic neříká jen se na mě usměje a oba dál sledujeme podívanou.
Do půl hodiny si mezi nás přisedne Pánvička, který se postará skoro o všechnu konverzaci mezi námi třemi. Nakonec se Pánvičla zdejchne a hned na to se přiřítí Minho.
,,Pojď tančit!" zavrtím hlavou.
,,Možná později!" křiknu na něj, aby mě slyšel přes hudbu, kterou hrají Placeři na různé, ručně vyrobené, nástroje.
,,Najdu si tě!" usměju se a mávnu na něj ať už padá pryč.

Nikoho dalšího tu neznám, proto se mi konečně dostane trocha klidu. Nemám náladu se seznamovat, ani tančit, ani povídat. Jen pozoruju chlapce kolem a sleduju je. Slunce už zapadá, takže jediné světlo pochazí z vatry.

,,Na napij se." podá mi někdo zavařovačku se zlatavou tekutinou. Otočím se za sebe a když spatřím Newta, pohled okamžitě vrátím před sebe. Pochopí, že si sklenici nevezmu, ale nevzdává se a posadí se vedle mě.
,,Vysvětlíš mi to?" zeptá se po dvou minutách, co tu sedíme.
,,Přeřekla jsem se." řeknu první výmluvu. Měla jsem celej den na to něco vymyslet a já řeknu takovou pitomost.
,,Tomu bych možná věřil, kdyby jsi se přede mnou 3 hodiny neschovávala na ošetřovně." uchechtne se. Podívám se na něj s nechápavým pohledem.
,,Když si věděl, že tam jsem, tak proč si...?" podívá se mi do očí a to mě umlčí.
,,Proč jsem dělal, že tě nevidím? Protože jsem byl zvědavej jaký si vymyslíš vysvětlení." dokončí za mě otázku a hned ji i odpoví. Já se zmůžu jen na sklopený výraz do země.
,,Já ti ale nelhala." opět se uchechtne a napije se ze zavařovačky.
,,Vím že ne. Myslela jsi to tak, že mi to nemůžeš říct." jen kývnu a převezmu si od něj zavařovačku. Pořádně se napiju neznámé zlaté tekutiny. Je to celkem hořké, ale zároveň velmi dobré! Loknu si ještě jednou a sklenici mu vrátím.

Dál už nemluvíme. Oba se koukáme do ohně a popíjíme do doby, než si uvědomím, že na mě Gally celou dobu zírá.
Když si všimne, že mu oplatím pohled, hned využije situace a naznačí mi, abych šla za ním. Chvíli nad tím uvažuju, nakonec vstanu a na cestu se napiju.
,,Hned jsem zpět." oznámí a odejdu. Neujdu ani 3 metry, když se přede mnou objeví Gally. Nechce mi ublížit, na to jsme moc blízko. Asi mi chce něco říct.
,,Co chceš? " zeptám se, když dlouho nic něríká.
,,Řekla jsi mu to?!" zvednu na něj nechápavě obočí.
,,Řekla jsi to Newtovi?!" objasní a zamračí se. Chytne mě za paži až to zabolí.
,,To bolí!" vyjeknu na něj.
,,Odpověz mi!" zesílí svůj stisk.
,,Ne neřekla! Pusť mě!" vysmeknu se mu a rychlím krokem si to dojdu zpátky k Newtovi. Už ale nesedí sám. Vedle něj sedí Minho, který je úplně mimo a mluví úplné nesmysli, které slyším už z dálky. Když se zastavím před Newtem. Zvedne na mě pohled.
,, Stalo se něco?" zamračím se na něj. Vytrhnu mu zavařovačku a dopiju ji na ex.
,,Brzdi princezno, je to dost silný! Snad nechceš dopadnou jak Minho." zasměje se Newt na Minhův účet. Beze slova se posadím vedle něj. Nic na to neřekne a začne se opět bavit s opilým Minhem.

Jen tak tupě zírám do ohně, do doby než do mě někdo začne drbat.
,,Okey, už bychom měli jít spát. Všichni už to zabalili!" zvedne se na nohy Newt a nejdřív pomůže vstát Minhovi.
,,Hej jsi v pohodě?" dřepne si přede mě a zkoumavím pohledm si mě prohlídne.
,,Jasně, že jsem." chytnu se jeho ruky, která mi pomůže vstát, jenže se mi podlomí nohy. Newt mě naštěstí včas přidrží abych nespadla.
,,Hej, co je ti?" zeptá se a chytne mě pevněji kolem pasu a druhou rukou si natočí můj obličej tak, aby na mě dobře viděl.
,,Proč se ten svět tolik točí?" zeptám se.
,,Minho zajdi pro Jeffa nebo Clinta, koho najdeš prvního, ať dojdou na ošetřovnu!" rozkáže Newt Minhovi, který to všechno jenom sleduje.
,,Na co? Je prostě opilá jako všichni tady!" zasměje se Minho. Zčerná mi před očima, ale stále se snažím nepropadnou temnotě. Cítím obrovskou bolest na zádech, jak mě za ně Newt drží, ale to pro mě v ten moment není vůbec důležité. Chci jen spát.
,,Minho najdi je! Nevypila toho tolik, aby na tom byla takhle..." to je poslední věta, co zaslechnu od Newta předtím než se propadnu do tmy.