Forest monster - ff - H.S.

Kapitola padesátá čtvrtá - Podmínky

,,Nene. Ten pojede taky,'' zašklebil se Zayn a v hlavě si už nejspíš promýšlel, co s ním provede. Niall se na moment s otázkou v očích zadíval na Nejvyššího a ten nenápadně kývl. Nejspíš jsem si toho všimla jen já, protože Zayn se na něco koukal do mobilu a Louis se snažil Niallovi rozmotat aspoň nohy, aby mohl jít po svých.

Všichni jsme tedy zamířili do lesa a Nejvyšší šel se svázanýma rukama v čele, aby nás vedl. Já šla se Zaynem za ním a snažila se moc nevrtět, protože mě vždycky stiskl ještě silněji a hrana pistole se mi zaryla do jemné kůže na spánku. Louis šel s Niallem, který byl celý špinavý od zaschlé krve a sotva chodil, protože měl několik hodin nohy na těsno svázané k sobě, že se mu odkrvily.

Z chaty se ozýval psí štěkot a vytí a Nejvyšší zanadával, protože si nedosáhl do kapsy pro klíče. Zayn zašmátral v té své a vytáhl malou kudlu, kterou lanko na jeho zápěstí přeřezal. Naschvál ho přitom řízl do hřbetu ruky, ale Nejvyšší ani necekl. Obdivovala jsem jeho trpělivost.

,,Tak dělej. O něco se pokus a v příští minutě budeš mít na rukou její krev.'' Zavřela jsem oči a ošila se, protože měl momentálně svou dlaň položenou na mém boku. Bylo mi to nepříjemné a Nejvyššímu se zjevně Zaynovy ruce na mém těle také nelíbily. Něco zavrčel a otevřel dveře. Scar i Dolor okamžitě vyrazili ven směrem k Zaynovi a cenili své lesklé špičáky za doprovodu agresivního štěkotu. Ten se lekl a postavil si mě jako živý štít, až jsem se musela tiše zasmát.

,,Dost!'' zahřměl Nejvyšší a oni se zklidnili. Stále ale výhružně vrčeli a pozorovali Zayna i Louise. Dolor stál sice jen na svých zbylých třech nohách, ale vypadal stejně silně jako před nehodou.

,,Zasraný čoklové,'' ulevil si Zayn a Nejvyšší si je zavolal k sobě. Nepřestávali se dívat na Zayna, a když příliš zatlačil na můj spánek a já zakňourala, vystartovali a málem ho povalili na zem. Naštěstí v tom zmatku nestiskl spoušť, ale za to nahlas zanadával. ,,Udělej něco, kurva! Nebo je zabiju!'' křičel a Nejvyšší je chytl za obojky na krku a stáhl k sobě. Musel se pokrčit v kolenou, aby na ně ze své dvoumetrové výšky dosáhl.

,,Nemaj rádi, když někdo ubližuje těm, co maj rádi. To jsem já, Niall i Lydie. Chovej se k ní jemně, nebo ti utrhnou prdel dřív, než zmáčkneš tu zkurvenou spoušť,'' varoval ho Nejvyšší a Zayn znejistěl. Okamžitě to ale překryl falešným úsměvem a popohnal ho, ať je odvede. Nejvyšší se však zatvářil bezmocně, protože nikoho jiného kromě Nialla neměl, aby se o Scara s Dolorem postaral.

,,No tak to máš blbý, budeš je tu muset holt nechat,'' řekl s nezájmem Zayn a hned na to se ozval tátův hlas z dálky. Volal mé jméno a zněl vyděšeně.

,,Ah, tati, ne,'' zakňourala jsem zoufale, protože jsem na něj úplně zapomněla.

 ,,Ale, ale... kdopak to tu je?'' zeptal se mě se zájmem Zayn a já ztuhla. ,,Že by něčí papínek?'' 

,,Nech ho být. On nic neudělal,'' zašeptala jsem prosebně, ale nebyl by to Zayn, aby se toho okamžitě nechytl.

,,On snad ví, že tady s Netvorem randíš?'' vyptával se a já sklopila oči k zemi, abych mu naznačila, že odpovídat nehodlám.. Doufala jsem, že tátu nechá být, protože ten opravdu za nic nemohl. ,,Asi by se mu to moc nelíbilo, co?'' pokračoval Zayn a já si představila tátův zklamaný a znechucený obličej, kdyby se dozvěděl pravdu. ,,Nechám ho, ale jednou se to stejně dozví a ty pro něj budeš obrovským zklamáním.'' Nejvyšší se po jeho slovech napnul a já ho uklidnila pohledem, že všechno bude dobré, i když jsem sama věděla, že ve větší šlamastice jsem se snad ještě nikdy neocitla. Tátův hlas utichl a já doufala, že se vydal zpátky domů a ne do lesa. ,,Tak co bude, do hajzlu? Nemáme na to celej den!'' Nejvyšší si povzdechl a klekl si ke psům na zem, aby se jim mohl dívat do očí. Psi si poslušně sedli a pozorovali svého pána, kterému bezmezně věřili.

,,Je mi to líto, kluci. Nemůžu vás vzít s sebou. Nemůžu, protože do prdele tamhleten pákistánckej zmrd mě chce poslat do vězení a já bych se o vás stejně nemohl starat. Kurva, asi mi nerozumíte, ale je důležitý, abyste mě teď poslouchali,'' promlouval k nim frustrovaně a Zayn se tomu tiše pochechtával. Já a Niall jsme to se smutným pohledem sledovali, protože Scar s Dolorem pro Nejvyššího znamenali opravdu moc. ,,Dám vám volnost, ano, kluci? Prostě... můžete jít, kam chcete. Můžete si běhat po lesích a po loukách, můžete lovit podělaný králíky nebo veverky, ale nesmíte hledat pána, ano?'' mluvil k nim a oni na něj zírali, jako by rozuměli sotva polovině toho, co řekl. ,,Zmizte!'' poručil jim nakonec a oni naráz zakňučeli. Odvrátil od nich pohled, naposledy je podrbal na hlavě a pak povel zopakoval. Scar se jako první se smutnýma černýma očima rozběhl někam do hloubi lesa a Dolor ho s kulháním následoval. Sledovala jsem, jak se ta dvě velká černá stvoření, která mě kdysi dovedla až k Nejvyššímu, ztrácejí mezi stromy.

,,Tak, užili jsme si další dojemnou chvilku, při který ti zmizel jeden zmrzačenej a druhej zdravej čokl. Teď už se konečně začni chovat jako chlap a pohni tou svou zjizvenou prdelí. Zbejvá ti jen několik hodin s tvou–‚''

,,Lydii. Říkej jí už do prdele Lydie!'' přerušil ho Nejvyšší a vyvaroval nás tak další nechutné přezdívce, kterou mě chtěl Zayn obdarovat. Ten se tomu jen zasmál a popohnal Nejvyššího zase dopředu, aby ho měl na očích. Za pár chvil se z lesa ozvalo hlasité žalostné psí vytí.