Forest monster - ff - H.S.

Kapitola padesátá třetí - Rico

,,Zayne, nech ji jít. Ona s tím nemá nic společnýho, kurva!'' zahřměl Niall a pokusil se vymotat ze všech tě provazů. Nepodařilo se mu to, a tak naštvaně zaklel.

,,Ale, ale... Pinky. Já myslím, že ona toho má s tím vším společnýho mnohem víc. Všechno ti to klidně povyprávím, i tvýmu šefíkovi, když toho kokota sem přitáhneš,'' uculil se na něj a položil mu hlaveň pistole na spánek. ,,No tak... řekni, kde je.'' Nahmatal spoušť a jemně na ni zatlačil. Zalapala sem po dechu a mé ruce vystřelily v obraně směrem k Niallovi.

,,Ne!'' vyšlo ze mě a hlas se mi roztřásl. Zayn se ušklíbl a namířil svou černou pistoli přímo na mě.

,,Dobře, tedy. Necháš kámošku ve štychu, posránku?'' prstem přejel po spoušti a Niall si odevzdaně povzdechl.

,,Je kousek tady v lese. Zavedu Vás tam, jen mě musíte rozvázat,'' smlouval, ale Zayn zavrtěl nesouhlasně hlavou. Nebyl zjevně tak hloupý, jak jsem si původně myslela.

,,Zavede nás tam ta jeho,'' rozhodl. ,,Pokud teda ví, kde bydlí.'' Podíval se na mě a já raději uhnula pohledem, abych se hned neprozradila.

,,Neví. Já vás tam zavedu!'' odpověděl za mě Niall, protože nejspíš nechtěl, abych s ním byla osamotě, ale Zayn ho vůbec neposlouchal.

,,Ví. No tak... Nic se ti nestane. Nevím, jak moc blízcí si vy dva s šéfíkem jste, ale něco mi říká, že to bude docela zajímavej příběh, hm?'' otázal se a já párkrát zamrkala, abych zabránila slzám, které se mi draly do očí. Věděla jsem, že jsem v koncích. Nechtěla jsem, aby ublížil Niallovi a už vůbec ne Nejvyššímu. ,,Jdeme!'' křikl a já sebou leknutím trhla. Popadl mě surově za vlasy a vytáhl ven ze zříceniny. Niall něco protestně zařval, ale ozvala se rána, jako by ho někdo uhodil, a ta ho umlčela.

,,Ne-Neubližujte mu,'' zašeptala jsem mezi vzlyky, abych se aspoň pokusila o záchranu Nialla, ale Zayn mi na to nic neřekl a vydal se beze slov směrem k lesu.

,,Buď mě k němu dovedeš, nebo tě teď ihned svlíknu, ošukám a dost nehezky zabiju. S tím, že si i tak rychle najdu cestu k šéfíkovi, protože díky mým pátracím schopnostem jsem teď tady. To tě může utvrdit v tom, že si nedělám prdel,'' zavrčel mi výhružně do ucha a já na moment přestala dýchat. Pak jsem s pláčem kývla, abych ho ujistila, že ho za ním v klidu zavedu, a vydala se cestou, která se mi zdála nejvíce povědomá. Vzpomněla jsem si na den, kdy jsme spolu s Nejvyšším stáli na kopci a on mi představoval zdejší okolí. Nahlas jsem vzlykla, protože mi docházelo, že to už se také nemusí nikdy opakovat.

,,Nebul,'' napomenul mě ostře Zayn a já se v duchu ironicky zasmála nad tím, že mi to zakazuje. Přála bych mu nacházet se v téhle situaci, kdyby byl mnou. Malou a bezbrannou holkou, která se namočila do nehezkých věcí kvůli člověku, do kterého se zamilovala.

Zanedlouho už jsem spatřila dva propletené stromy do sebe a zamrzla na místě. Zayn se podíval stejným směrem a ušklíbl se při pohledu na dřevěnou chatku, kterou Nejvyšší sám sestavil.

,,Tak tady žije? Má u sebe nejdražší věc na světě a žije jako vyvrhel.'' Hrdelně se zasmál a pak se otočil čelem ke mně. Vytušila jsem, že mluvil o diamantu, ale nechápala jsem, odkud to mohl zrovna on zjistit. Od Rica? ,,Tak, lásko. Ty teď dojdeš k těm dveřím, zaklepeš, on ti otevře a zbytek už zařídím já, ano?'' Pohladil mě po vlasech a oči mu zajiskřily štěstím, jako by měl snad z toho všeho, co napáchal, radost. Uhnula jsem jeho ruce, abych zabránila dalším nepříjemným dotekům, a nasadila o něco pevnější výraz.

,,Opovaž se mu něco udělat,'' zasyčela jsem hrozivě, i když jsem se uvnitř třásla strachy a měla z něj ohromný strach.

,,A ty mi v tom snad zabráníš?'' reagoval posměšně a postrčil mě blíž k chatě. Měla jsem chuť mu jednu vlepit, ale bylo mi jasné, že by pak nenastaly příznivé následky. Zaklepala jsem na dveře, ale protože se mi hrozně třásly prsty, nebylo to skoro slyšet. Zayn si stoupl vedle dveří, aby - když Nejvyšší otevře - nebyl vidět.