Kdo jsem ?

- 10 -

Byla jsem ješté více zmatená, vůbec jsem tomu nerozuměla a bála jsem se, co bude dál.

Co když to řekne vychovatelce ?

Procházeli jsme chodbami snad hodinu. Nakonec jsme skončili ve velké, tmavé místnosti. Zavřel za mnou dveře a já měla možnost se rozhlédnout.

V přední části se nacházel stůl s počítačem a 2 židle. Na pravé straně byla velká knihovna. A jinak nic. V celé místnosti byl jen stůl a knihovna. Trošku mě to překvapilo. Posadil se a pokynul mi, abych se se usadila naproti němu.

Chvíli se na mě upřeně díval a když jsem se ho chtěla zeptat, proč tady jsme, promluvil.

,,Pravděpodobně si říkáš, proč jsme tady."

,,No upřímně řečeno, moc jasné mi to není."

,,Nejdříve mi vysvětli, co jsi sama v noci dělala na policejní stanici..." řekl mi postarší muž v policejní uniformě.

Nemohla jsem si pomoct, ale připadalo mi divné, že zrovna on je pouze strážník. Tipovala bych ho aspoň na ředitele nebo něco víc, napovídal mi to jeho výraz v obličeji. Jako by mi něco říkal.

Po dnešku už nebude cesty zpět.

Ale nechápu, proč je tak v klidu a odkud mě zná ? A jak to že už dávno nezavolal posili nebo do dětsáku ?

,,Co kdybyste mi řekl odkud mě znáte a kdo jste ? Něco ode mě potřebujete jinak už byste někomu dávno zavolal, nemám pravdu?" řeknu a upřeně se mu zadívám do očí.

On se usměje a pokývá hlavou.

,,Jseš chytrá, jsem rád, že jsem se v tobě nemýlil."

,,Odpovíte mi nebo ne? Nemám na vás celý den."

To jsem asi říkat neměla, vzhledem k tomu, že jsem s ním zavřená v místnosti na policejní stanici a kdykoliv mohl komukoliv zavolat. Bylo mi to však jedno.

Ale to, co jsem se měla dnes dozvědět, by mě nenapadlo ani v té nejhorší noční můře. Kdybych zůstala v dětsáku, nic by se nestalo, nic bych nevěděla...

Ale jsem tady a už se blížil moment, kdy se mi život obrátí vzhůru nohama...

,,Odpovím ti, ale napřed mi musíš říct pravdu, proč jsi tady."

,,A vy mě potom zatknete nebo co?"

,,To rozhodně nemám v plánu a nikomu dalšímu o tomhle neřeknu, slibuji."

Kdo to sakra je ?!

,,To nechápu. Našel jste mě v noci na policejní stanici a tváříte se, jako by na tom nebylo nic divného." vyhrknu a sleduji jeho reakci.

,,Jsem překvapen, že jsem tě tady dnes viděl, ale myslím, že když už jsi sama přišla, tak si zasloužíš vědět pravdu. Koneckonců, týká se to i tebe. Ale nejdříve od tebe něco potřebuji. První věc je ta, že mi konečně řekneš co tady děláš."

Chvíli ho pozoruji a přemýšlím co dělat.

Můžu mu věřit?

Ale pravda je, že za normálních okolností by už dávno někomu zavolal nebo by mě aspoň zatkl. A nevypadá vůbec naštvaně. Dokonce mě i zná, i když zatím nevím odkud. Co myslel tím, že si zasloužím vědět pravdu?

Tady nejde jenom o nehodu... copak to nechápeš?

Zhluboka se nadechnu a nevím, co dělat...

,,Jak mám vědět, že mi říkáté pravdu ? A o co tady vůbec jde ?"

,,Můžeš mi věřit a na tvoje otázky ti odpovím, ale nejdříve ty."

Jestli tady nechci strávit celou noc a chci vědět pravdu, budu mu muset věřit.

Odvykládám mu celý příběh, od té nehody, jak u mě byla policie, rozhovor s Riversem, až po návštěvu policejní stanice. Za celou dobu nic neřekne, pouze pozorně poslouchá. Když dořeknu poslední větu, tak se zvedne ze židle.

,,Takže Rivers je ten pěšák..." zamumlá, že ho sotva slyším.

,,Pěšák, jak to myslíte ? Už mi konečně řekněte pravdu," naštvaně na něj zavrčím.

,,Dobře. Ale potřebuji, abys mi něco slíbila. Potom už ti všechno řeknu."

,,Co vám mám slíbit?"

,,Musíš slíbit, že to, co ti teď řeknu, se nikdo jiný nedozví. I kdyby tě mučili, nesmí to z tebe nikdo dostat. Jsou to přísně tajné informace a mohli by napáchat spoustu škody."

To nezní moc hezky...

,,Dobře, slibuji."

,,Myslím to vážně."

,,Já taky, když někomu něco slíbím, tak to dodržím."

Usměje se na mě.

,,Já vím, že ano. Takže začnu tím, že se představím. Jmenuji se Mike Haris a nejsem pouze strážník u policie, to je jen moje krytí, aby nikdo nic nepoznal. Doopravdy jsem zvláštní agent FBI.."

Aaaa stop ! :D Tady to musím ukončit, už mi to přijde moc dlouhé. Pokud se vám kapitola líbila můžete pro mě hlasovat nebo pokud máte dotazy napsat komentář. A omlouvám se za svoji neaktivitu, menší soukromé problémy... Mějte se hezky a ahój ;)