Kdo jsem ?

- 7 -

Ve škole vůbec nevnímám...

Napíšu jí asi 10 SMS a každou přestávku jí volám. Žádná odpověď.

Tohle se mi vůbec nepovedlo... Že by měla Katie pravdu ? Třeba se to někdo snaží na něj hodit... Možná je opravdu nevinný a obvinila jsem ho neprávem..

Každopádně musím zjistit pravdu. Ale na polici se spoléhat nemůžu...

Ještě hodina a můžu odejít... ještě jedna hodina a můžu odejít...

,,Riki ****, ať se okamžitě dostaví do ředitelny."

Tak ne...

Zřejmě jde o to, jak jsem odešla ze školy... sakra...

Vstanu a jdu do ředitelny. Ale když tam přijdu, tak tam není pouze ředitel školy, ale i moje třídní.

No bezva... dva na jednoho...

,,Riki posaď se. Jistě víš proč jsi tady."

,,Mám jisté tušení, ale poslehnu si to od vás," usměji se na něj.

,,Dozvěděli jsme se, že v průběhu dopoledne Katie Riversová opustila bez dovolení školní budovu a hned po ní i ty. Její rodinu už jsme kontaktovali."

,,Ji do toho netahejte, je to moje chyba...."

,,Opravdu ? A co se stalo ?"

,,Nechci o tom mluvit. Omlouvám se, že jsem opustila školu, dáme mi nějakou důtku ať to už máme z krku ?"

,,Riki nech toho. Dobře víš, že nám musíš říct důvod. Katie nám odmítla cokoliv říct, takže se tě ptám, co se stalo ?"

A je to tu zase...

,,Dobře. Včera odpoledne za mnou byla v dětsáku policie s tím, že mají nové stopy ohledně té nehody..."

Nemusím jim upřesňovat, o jakou nehodu se jedná. Podívají se na sebe a jejich obličeje zesmutní.

,,A jaké ? Zjistili už, kdo to byl ? A jak to souvisí s Katie Riversovou ?"

,,Ano, i ne. Našli svědka, který tu nehodu viděl a popsal policii to auto..."

,,A komu to auto patří?"

,,To nemůžu říct. Musela jsem policii prosit, abych to mohla Katie říct já. Ale stejně se u nich dnes odpoledne policie objeví," řeknu a slzy mám na krajíčku.

No jasně, ještě se tu rozbreč...

,,Ale proč Katie ? Co ta s tím má společného ?"

Nadechnu se a i když se mi nechce, tak jim to řeknu...

,,To auto patří jejímu strýci, stačí ?"

Oba dva zmlknou, podívají se na sebe a po chvíli promluví moje třídní.

,,To je nám moc líto Riki."

,,Jenže problém je, že mi Katie nevěří, navíc má její strejda dobré alibi, takže kromě toho svědka proti němu nejsou žádné důkazy. Je to slovo proti slovu."

,,A co když to nebyl on ? My víme, jak to pro tebe muselo být těžké ztratit v jeden den celou rodi..."

,,Ne, to nevíte," přeruším ji důrazně, možná až moc.

,,Jak myslíš. Dneska tě už necháme být, ale ať už se to neopakuje."

,,Ano pane," zasalutuju a oba se na mě přísně podívají, ale je mi to jedno.

Po skončení vyučování jdu rovnou ke Katie, ale před domem vidím policejní auto. Chci hned odejít, ale zrovna v tu chvíli se otevřenou dveře a vychází policie. Za ní uvidím Katie a její rodiče. Když mě zahlédne, její výraz se změní a z jejího pohledu mi běhá mráz po zádech. Rychlým krokem jdu k ní, ale zavře mi dveře před nosem. Zkusím zaklepat a zazvonit, ale nic nepomáhá. Nakonec to vzdám a loudavým krokem odcházím domů. Ale po cestě mě něco napadne.

Jsem rozhodnutá zjistit, co se doopravdy stalo. Snažila jsem se na tu nehodu zapomenout, ale dokud nezjistím, kdo to udělal, tak to nejde. Musím si najít nějaký prostor, kde bych mohla mít jakousi základnu, nějaké tabule a stůl. Napadne mě jedna stodola kousek odsud. Nikdo tam nežije a ani nechodí. Tu bych mohla použít. Trošku si ji zabydlím a bude to super.

Po cestě mě napadá ještě pár věcí, co bych si tam mohla koupit a začnu si psát seznam.

A konec ! Tady to musím rozseknout, více zatím nemám. Doufám, že jste rádi, že vydávám častěji, tento týden už to je druhá nebo třetí kapitola. Pokud se vám ''Ředitelna" líbila, tak pro mě můžete hlasovat nebo mi napsat nějaký komentář. Máte se na co těšit :D