Make you believe in love [M&M]✔

*40*

Pohled Martinuse..
Natty teď každý den uklízí a pořád jančí. Pořád přerovnává polštáře a všechno rovná. Také chci to dítě ale nejančím tolik jako Natty. Musel jsem se usmát, když se Natty málem přelazila o stůl aby zvedla polštář, který zrovna spadl. Najednou mi zničeho nic začal zvonit mobil.
,,Ahoj co potřebuješ Marcusi'' řekl jsem do telefonu.
,,Cože'' vykřikl jsem.
,,Už tam jedeme, drž se za chvíli jsme tam'' řekl jsme a položil jsem mobil.
,,Co se stalo'' přišla ke mě Martinus.
,,Erika je v porodnici, přišlo to na ní dřív'' vychrlil jsem ze sebe tak rychle, že se divím, že mi vůbec rozuměla.
,,No to je úžasný'' usmála se.
,,Máme přijet do nemocnice'' řekl jsem a šli jsme se obléknout.

Asi jsme se zapomněli zmínit. Marcus má holku jménem Erika. Chodí spolu už docela dlouho a čekají spolu dítě, které se právě dere na svět. Svatbu plánuji za dva měsíce. Strašně jim to spolu sluší a jsem rád že si Marcus konečně našel tu pravou tak jako já.

Vystoupili jsme z auta a šli jsme do nemocnice. Na recepci jsme zjistili, kde mají pokoj a šli jsme za nimi.
,,Ahoj'' řekli jsme s Natty jednohlasně.
,,Ahoj'' odpověděli s úsměvem.
,,Jak ti je'' zeptala se Natty.
,,Zatim docela dobře měla jsem jen lehké bolesti. Seděli jsme u nich a povídali si. Potom Erice začali kontrakce tak jeli rovnou na porodní sál.

Pohled Marcuse...

Bylo ráno. Ležel jsme vedle Eriky na posteli a hladil jsme jí bříško, kde spí naše malé miminko. Najednou se z ničeho nic Erika začala vrtět a zvedat z postele.
,,Děje se něco'' zeptal jsem se vystrašeně.
,,Asi mi praskla voda'' řekla a podívala se na mě.
,,Co'' vykulil jsme na ní oči.
,,No asi jo musíme jet do nemocnice Marcusi'' řekla a začala se oblékat.
Rychle jsem vystřelil z postele, natáhl jsme si na sebe kalhoty a jeli jsme do porodnice. Vůbec jsme to nečekal, protože první termín máme až za tři týdny.
Když už Erika ležela na pokoji, zavolal jsem Martinusovi a rodičům. Martinus s Natty tu byli do deseti minut. Rodičům to samozřejmě bude trvat déle, protože z Trofors do Osla to je přeci nějaký kus cesty. Když na Eriku přišli kontrakce odvezli jí na sál. Já samozřejmě šel s ní. Chytla mě za ruku. Jen jsem se na ní usmál a pomáhal jsme jí co to šlo. Sice jsem měl pocit, že po této malé práci budu muset jít rovnou na rentgen s rukou ale to mi bylo v tuhle chvíli úplně jedno. Trvalo to strašně dlouho, protože miminko nechtělo vůbec ven. Ale nakonec konečně přišlo na svět.
,,Je to kluk'' zvolal jsme když jsme uviděl to krásné stvoření. Erika se jen usmála a stále popadala dech.
,,Přestřihnete pupeční šňůru'' zeptal se mě doktor.
,,Ano'' řekl jsme a vzal jsme si do ruky nůžky. Sestřička si vzala dítě do ruky a osušila ho. Zabalila ho a dala mi ho do náruče. Šel jsem s ním k Erice.
,,Ten je krásný'' řekla a začala plakat.
,,Jak se bude jmenovat?'' Zeptal jsme se Eriky.
,,No přeci Marcus'' řekla a usmála se na mě. Dal jsem jí pusu na čelo.
,,Tak tu tedy máme Marcuse juniora'' usmál jsem se na ní. Erika si vzala Marcuse do náruče.

Erika si musela odpočinout a tak jsem jí nechal v klidu spát.
,,Tak co'' zeptal se mě Martinus na chodbě.
,,Je to kluk'' objal jsem ho. Usmál se a poplácal mě po zádech. Natty mě také objala. Najednou se na chodbě nemocnice vynořili rodiče i s Emmou.
,,Ahoj tak co'' zeptal se mě taťka.
,,Je to kluk'' usmál jsem se. Všichni mi pogratulovali a objali mě. Vrátil jsme se zpátky k Erice a všem jsme ukázali malého Marcuse. Když bylo už pozdě večer všichni odjeli. Rodiče zůstanou u Martinuse aby sem zase nemuseli jet. Dal jsme Erice pusu na dobrou noc a oba jsme spokojeně usnuli.

______________________________________
Tak další kapitola❤.
Snad se líbí..
Chtěli byste aby knížka pokračovala, nebo aby skončila?❤❤