*36*

660 33 3
                                    

,,Lásko vstávej'' šťouchala jsem do Martinuse.
,,Proč?'' Promnul si oči.
,,Dneska letíme na svatební cestu, nebo jsi snad zapoměl'' hodila jsem po něm polštář.
,,Ale letíme až v deset a je šest hodin ráno'' hodil mi polštář zpátky a spal dál. Jen jsem nad ním protočila očima a šla jsem zabalit nějaký věci. Opravdu jsem se těšila a tak jsem nemohla dospat. Když jsem měla všechno zbaleno šla jsem udělat snídani. Martinus se po chvíli vykopal konečně z postele.

,,Tak Martinusi pohni trochu'' přešpapoval jsem na chodbě než se Martinus konečně vykope abychom mohli odjet na letiště.
,,V klidu lásko máme dost času'' usmál se na mě Martinus.
,,To je jedno ale když tam budeme dřív tak to ničemu nevadí'' šťouchla jsme ho a naznačila jsme mu až zrychlí. Když jsme konečně všechno naložili do auta vyjeli jsme směrem k letišti. Když jsme nasedli do letadla oba jsme si dali do uší sluchátka a pustili jsme si film. Položila jsem si hlavu Martinusovo rameno. Najednou se mi začali klížit oči a usnula jsem.
,,Lásko vstávej'' budil mě Martinus. Když se mu asi po pěti minutách povedlo mě probrat vystoupili jsme z letadla. Zavolali jsme si taxi a jeli jsme na hotel. Nemohla jsem se odtrhnout od ubíhající cesty. Z okna byl krásný výhled na Řím. Když jsme dorazili na hotel, svalila jsem se na postel a nemínila jsem se zvednout. Jediné, na co jsme se zmohli bylo vybalit pár věci a jít na večeři.  Večeře byla výborná a tak jsme se přecpaní vraceli na hotel. Šli jsme se vysprchovat a zalezli jsme si pod peřinu a pustili jsme si televizi. Chvíli jsme jí pozorovali ale pak jsme oba usnuli a spali jsme jak zabití až do rána.

Promnula jsem si oči a rozhlédla jsme se po pokoji. Zrak se mi zastavil na spícím Martinusovi. Sama pro sebe jsem se usmála a dívala jsem se na něj. Sehnula jsem se k němu a dala jsem mu pusu na tvář. Martinus procitnul a usmál se na mě. Když jsem to nečekala tak mě překulil pod něj a začal mě líbat. Když se odemě otrhnul tak mě začal lechtat.
,,Martinusi dost přestaň prosím'' skoro jsme brečela smíchy.
,,Dobře'' řekl a vítězně se usmál. Když všeho konečně nechal šli jsme na snídani. Po snídani jsme vyrazili na procházku městem. Bylo to krásné procházet ty krásné uličky a zákoutí města. Prošli jsme město křížem krážem. Když bylo čas na večeři vrátili jsme se zpátky na hotel. Došli jsme si na večeři a po večeři jsme si vyšli na procházku. Zastavili jsme se v kavárně v jedné zapadlé uličce. Objednali jsme si kávičku a nějaký zákusek. Když jsme dojedli a dopili vydali jsme se zpátky na hotel.

______________________________________
Snad se líbí?

Omlouvám se, že teď nejsou často kapitoli ale není moc čas takže budu vydávat tak 2krát týdně.

Make you believe in love [M&M]✔Where stories live. Discover now