Louis Vuitton// k.th. x p.jm.

Louis Vuitton - 4

,,Nikoho nehledejte, nic nechystejte," řekl a rozešel se směrem ke mně, ,,myslím, že jsem našel přesně to, co potřebujeme." S tím hovor ukončil a mobil si zastrčil do vnitřní kapsy od saka.

,,Dobrý večer," pozdravil v korejštině s dost silným francouzským přízvukem, ,,jsem Nicolas Ghesquière, umělecký ředitel společnosti Louis Vuitton." Nastavil ruku a stále se na mě s úsměvem díval.

,,Kim Taehyung," řekl jsem a lehce jeho ruku stiskl, ,,mohu Vám nějak pomoci, pane?"

,,Vlastně ano," tiše se zasmál a přikývl, ,,na poslední chvíli nám onemocněl jeden model, co měl na pátečním veletrhu v Paříži předvést a nafotit novou kolekci tašek. A bohužel nemáme náhradního."

Pořád mi tak nějak nedocházelo, co po mně vůbec chce. To ho mám litovat? Nebo jim toho modela zázrakem vyléčit?

,,Proto se vás chci zeptat, jestli byste za něj nemohl zaskočit. Letenka, hotel a všechno nutné bude samozřejmě zaplaceno společností a ještě k tomu dostanete pár milionů wonů navíc."

(1 000 000 KRW je zhruba 20 000 KČ/ 784€)

Zmateně jsem na něj zíral. Já a model pro tak známou značku? Ten chlap si ze mě musí dělat prdel. To normálně chodí za lidmi a ptá se, jestli jim nebudou dělat modely?

,,No, když já nevím," řekl jsem nejistě a vsál si spodní ret do pusy, ,,nemyslím si, že jsem ten pravý. Přece jen jsem jen obyčejný člověk."

,,To byli všichni naši modelové," usmál se, ,,ale jejich půvab jim pomohl s hledáním cesty k vrcholu. Navrhuji vám deset milionů wonů. Takovou nabídku vám nikdo jen tak neudělá."

Ty peníze by se mi opravdu hodily. A navíc mám tu možnost se podívat do Paříže. Má tohle vůbec nějaké negativum? Určitě to není nic těžkého. Prostě přiletím, nafotím, předvedu a letím domů s kupou peněz.

,,Dobře," přikývl jsem nakonec a slabě se pousmál, ,,to by šlo. Ale jak to bude s odletem? Ta přehlídka je v pátek, že? To bych musel odletět nejpozději zítra."

,,Správně," poupravil si kravatu, ,,odlétáme zítra přesně 3:05. Ale je potřeba, abyste byl na letišti o dvě hodiny dříve. Pokud se tam nemáte jak dostat, tak vám mohu objednat taxi. No, pojďme dovnitř," poukázal na dveře od klubu, ,,o tu nebudeme jen tak stát."

Jen jsem pokrčil rameny a jako ocásek cupital za ním. Až tohle uslyší Jin hyung, bude muset uznat, že jsem já ten worldwide handsome.

,,Řekněte mi něco o sobě," pousmál se a posadil se ke stolu, který byl na dohled od toho, kde byl Namjoon a Jin.

,,Není toho moc," stydlivě jsem se pousmál, ,,pracuji jako číšník v kavárně jednoho kamaráda a vlastně si žiji úplně normální život. Nejsem nikdo speciální."

,,To se jistě brzy změní," uchechtl se a do ruky si vzal nápojový lístek černé barvy, ,,víte, někdo jako vy má v modelingu obrovskou, řekl bych téměř stoprocentní, šanci na úspěch. Vždyť se na sebe podívejte, ty proporce. Perfektně tvarovaný obličej. Někteří by snad i zabíjeli, jen aby mohli vypadat jako vy."

Z těch komplimentů jsem byl opravdu v rozpacích. Nikdy jsem sám sebe nebral jako někoho atraktivního, v zrcadle jsem viděl jen průměrného muže, nikoho speciálního. Jen toho naprosto obyčejného Taehyunga s rozcuchanými vlasy, kruhy pod očima a věčně nešťastným výrazem ve tváři.

,,T-tak děkuji," slabě jsem se pousmál a poškrábal se na zátylku. Najednou jsem o svém rozhodnutí začínal trochu pochybovat. Jistě tam bude spousta lidí s dokonalou postavou, obličejem nebo vlasy. A já vedle nich budu vypadat jako odpad.

,,Smlouvu sepíšeme až na místě," řekl s úsměvem, ,,teď budu potřebovat nějaký kontakt na vás. A doporučuji vám, abyste se šel domů připravit, přece jen odlétáte dost daleko. Let trvá jedenáct hodin, takže pokud odlétáme ve tři ráno, v Paříži budeme kolem sedmé hodiny evropského času. Bude tu nějaký čas na spánek, to se nebojte."

S povzdechem jsem mu nadiktoval své číslo a rozloučil se s ním. Musel jsem jít za Joonem a poprosit jej, aby mě zavezl zpátky domů.

,,Uhm, hyung?" Poklepal jsem mu na rameno, abych ho probral z tranzu. Celou dobu naštvaně koukal před sebe a kdoví, co se mu honilo hlavou.

,,Mhm, co potřebuješ?" Zamrkal a vzhlédl ke mně. ,,Udělám cokoliv, jen ať ženská táhne od mého Jina."

Nechápal jsem, proč se k té dívce Jin hyung tolik lepí, vždyť jeho přítel sedí kousek od něj a celé to vidí. Už v autě mě zarazil tím, když řekl, že tím jeho handsome ksichtíkem si získá každou dívku.

Stalo se mezi nimi něco? Vždyť ráno byli ještě v pohodě, ne?

Tiše jsem si povzdechl a posadil se vedle něj. ,,Potřebuju domů, Joonie," zamumlal jsem, ,,ve tři ráno letím do Paříže a nemám sbaleno."

,,Co budeš dělat v Paříži?" Povytáhl obočí. ,,A proč mi to říkáš až teď?"

,,Protože jsem se to dozvěděl teprve chvilku zpátky," řekl jsem tiše a nenápadně poukázal na pana Ghesquière, ,,ten chlap mě chce jako modela."

Namjoon na mě vykulil oči a pootevřel pusu. ,,Ale vždyť to je-"

,,Nicolas Ghesquière," dokončil za něj Jin, kterého jsme pravděpodobně vyrušili z rozhovoru s výše zmíněnou ženou.

,,Přesně," zaculil jsem se a posadil se k nim, ,,prosím, odvez mě domů. Za tři a půl hodiny mám být na letišti a ve tři odlétám. Opravdu se potřebuju nachystat."

,,Fajn," vydechl, ,,ale dost pochybuju o tom, že se Jinovi bude chtít. Jen sleduj, jak se tu baví."

,,Ty máš co říkat," zamračil se na něj, ,,nevím, komu pořád píšou nějaké kamarádky."

,,Kluci, prosím," zakňučel jsem téměř zoufale, ,,přece mě nenecháte jít po tmě a ještě navíc samotného."

Oba si jen povzdechli a vstali. Nikdy jsem si nemyslel, že je Jin hyung tak žárlivý. Jooniemu v tomto směru důvěřoval, ne?

,,Jsem moc rád, že jste mě tu vzali," řekl jsem šťastně, aby tu už nevládla ta napjatá atmosféra. ,,Oběma vám z Paříže něco přivezu. Je něco, co chcete?" Zaculil jsem se a podíval se na ně.

,,Přítele, který se bude více věnovat mně, než těm údajným kamarádkám," zabručel Jin a nastoupil si do auta.

,,V tom případě chci někoho, kdo mi bude věřit a nenechá po sobě v klubu plazit nějaké opilce," zavrčel Namjoon a práskl s dveřmi od auta.

,,Ale no tak," špitl jsem, ,,to se mnou nemůžete sdílet tu radost? Vždyť všichni víme, že se mezi sebou sdílíte víc lásky, než kterýkoliv jiný pár, co znám. Jin hyung, vsadím všechny své tři kravaty od GUCCI nato, že by tě Joonie nikdy nepodvedl. Sám moc dobře víš, jak moc tě miluje."

Trochu se mi ulevilo, když se oběma na tváři objevily slabé úsměvy.

,,Tae má pravdu," vydechl Namjoon, ,,opravdu bych tě nikdy nepodvedl. Celou dobu jsem si psal jen s kamarádkou ze střední."

,,Promiň, baby," zašeptal Jin a pohladil Namjoona po stehně, ,,jsem na hovno přítel. Jen mám strach, že ti přestanu být dost dobrý. Takové zlatíčko si zaslouží mnohem víc."

×××

Zkuste hádat, kdo místo učení psal? No, dneska u té francouzštiny, fyziky a matiky pohořím jak nikdo. :') Papa Joon by nebyl rád xd

- jak se vám povedlo dostat Gucci na 16. místo ve FF? (゜o゜)

Děkujuuuu (*˘︶˘*).｡.:*♡