Christmas at Malfoy Manor

8. prosince

Hermiona seděla na posteli v tmavé místnosti a sledovala obraz naproti ní. Od včerejšího rána s Dracem nemluvila a cítila se, jako by v něčem selhala. Myslela si, že jako Malfoyová obstála, ale nejspíš ne.

Draco, který čirou náhodou viděl vejít Hermionu do křídla, kde bývali jeho rodiče, ji následoval. Nikdo tam už dva roky nevkročil, nikdo tam nevkročil od Narcissyny smrti. Potichounku otevřel dveře a protáhl se dovnitř pokoje.

,,Byla skvělá," řekla, když zaregistrovala další osobu v místnosti, ale přesto se na něj neotočila.

,,Ano, to byla," souhlasila a došel k posteli.

,,Přemýšlela jsem... Naštval ses včera kvůli tomu, že ti ji ty večírky připomínají? Merlin ví, že na její večírky nikdo neměl."

,,Chybí mi, moc, ale kvůli tomu to nebylo. Nevím, proč jsem odešel a nejsem na tebe naštvaný, vážně ne. Jsem spíš naštvaný sám na sebe, protože už několikrát jsem ti slíbil, že budu lepší, ale stále se mi to nedaří," řekl a posadil se vedle ní.

,,Chci jen klidné a rodinné Vánoce, Draco. Od doby, co jsme se vzali, se mi nedostalo ani jedněch. Počítala jsem s tím, že tvůj život je odlišný od mého, ale je to opravdu vyčerpávající. Snažím se, ale někdy bych chtěla prostě vypnout jako za starých časů. Jako, když jsme spolu chodili."

,,Oba jsme věděli do čeho jdeme, ale je pravda, že ústupky jsi dělala hlavně ty. Prosím, odpusť mi ten včerejší výbuch. Hrozně tě miluju, a to že se hádáme mě ničí."

,,Taky tě miluju, ale pokud naše hádky budou pokračovat, kdo nám zaručí, že budeme ještě kdy šťastní? Že se z nás nestane Narcissa a Lucius?"

,,Myslíš, že bych byl schopný změnit se na svého otce? Na to zvíře?" zeptal se překvapeně.

,,To ne, to jsem nemyslela. Vím, že nejsi jako tvůj otec, kdybys byl, nevzala bych si tě. Jde jen o to, že se to odráží i na dětech."

,,Já vím, zvládneme to."

,,Vím, že ano," řekla s lehkým úsměvem a natáhla k němu ruku. Draco ji vzal a propletl si s ní prsty. Hermiona se o něj opřela a vychutnávala si jeho přítomnost.

,,Letošní Vánoce budou přesně takové, jaké si je vysníš. O to se postarám," řekl a políbil ji do vlasů.

Hermiona s Dracem spolu strávili celý den a o hodně věcech si promluvili. Teď už si ani jeden z nich nevzpomněl na včerejší ráno, když ruku v ruce vešli do jídelny, kde už seděla Anya s Rose.

,,Už se nehádáte?" zeptala se hned s úsměvem Anya.

,,Ne," odpověděla prostě Hermiona a usadila se ke stolu stejně jako Draco.

,,To je dobře," přitakala Rose.

,,Tak jak se těšíte na pondělí?" zeptal se Draco a změnil tak téma.

,,V pondělí přijede Zane!" vykřikla nadšeně Rose.

,,Už ti chyběl, že?" zeptala se s úsměvem Hermiona a při tom se podívala na Anyau, která se tvářila otráveně. Nevěděla proč, ale zdálo se, že ti dva spolu dost bojují a ona nechápala proč. Když byli malí, nešli od sebe ani na krok. Byli nerozručitelní. Draco si všiml Hermionina výrazu a chytil ji za ruku, kterou měla položenou na stole. Přesně věděl na co myslí, i on si všiml častými neshody mezi těmi dvěmi.

,,Ano! Doufám, že mi chytil zlatonku. Slíbil mi to, když odjížděl."

,,Opravdu?" zeptal se překvapeně Draco.

,,Ano," řekla Rose a pustila se do jída, které před ně položili skřítci.

,,Máš ji?" zeptal se překvapeně Draco, když si všiml, jak si Hermiona rukou přejela po hrudníku.

,,Ano," odpověděla s úsměvem a zpod trika vyndala řetízek, na kterém byla zlatonka z Dracova posledního zápasu. Tehdy spolu ještě nechodili, ale ona mu slíbila, že s ním půjde na rande, když pro ni chytí zlatonku. Když pak souhlasila, že si jej vezme, začaroval ji tak, aby byla malá a nelítala. Dal na ni řetízek a dal jí to jako dárek. ,,Nosím ji každý den," dodala.

,,Úžasné," řekl s úsměvem Draco a políbil ji na čelo, než se konečně oba pustili do jídla.

***

Osmé okénko! Nevěřím, že to tak utíká!