Vánoce, časy klidu a míru, aspoň se to tak říká.
Hermiona už dlouho nezažila klidné Vánoce, a proto se rozhodla, že letos to bude jinak.
Letos ať se snaží ostatní.
***
Rozhodla jsem se, že Vám letos udělám adventní kalendář! Tak snad kapitoly budou...
Hermioně začal zvonit budík a ona se s velkou neochotou vymotala z Dracova objetí, aby ten zatracený kravál mohla vypnout.
„Nevstávej ještě," zamumlal polospící Draco a přitáhl si Hermionu zpět k sobě.
,,Byla bych nesmírně nadšena, kdyby to šlo, ale naneštěstí pro mě je pondělí, a já musím jít do Příčné, abych obstarala catering na večírek."
,,Vykašli se na to."
,,Jasně, to říkáš teď," odfrkla si a vymotala se z peřin, aby mohla vstát. Draco ji polootevřenýma očima sledoval, jak mizí v koupelně. Povzdechl si a promnul si oči. Teď už neusne.
Hermiona provedla svoji každodení ranní hygienu, pak se vrátila do ložnice, kde ze skříně vytáhla první šaty, co ji přišly pod ruku a zmizela znovu v koupelně, kde se převlékla.
,,Mám jít s tebou?" zeptal se, když už se oblečená objevila zpátky v ložnici.
,,Nemyslím si. Není to nic pro tebe, a stačí, že z toho budu otrávená já," řekla a lehce se na něj pousmála, aby mu dala najevo, že si cenní jeho snahy. Opřela se o postel a sklonila se k němu, aby mu věnovala pusu na rozloučenou.
,,Vrať se brzy," řekl a ještě ji políbil na čelo.
,,Pokusím se," usmála se a odebrala se z ložnice.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Hermiona vešla do kavárny, která zároveň poskytovala catering v kouzelickém světě, a když byla zpozorována jednou hosteskou, která se tvářila velmi nešťastně, zjistila že něco nebude v pořádku.
,,Paní Malfoyová," pozdravila ji a tvářila se nervózně.
,,Dobrý den, jdu kvůli-" ovšem, než to stihla doříct, byla hrubě přerušena a to se jí vůbec nelíbilo.
,,Vím, kvůli čemu jdete, ale jdete pozdě," řekla hosteska, která se jmenovala Ella, jak si Hermiona přečetla na její jmenovce.
,,Jak to myslíte, že jdu pozdě?" zeptala se nechápavě Hermiona.
,,Na prosinec není nic volného."
,,Cože?!"
,,Jsme plní. Nabídla bych Vám jinou firmu, ale bohužel pro Vás, jsou všichni plní."
,,Nemůžete snad myslet vážně, že není jeden jediný volný den?!" řekla Hermiona s trochu zvýšeným hlasem.
,,Pokud nechcete konat večírek desátého prosince, tak ano. Myslím to smrtelně vážně."
,,Merlin, jak se tohle mohlo jen stát."
,,Znáte pravdila, paní Malfoyová. Pokud nepřijdete prvního prosince, nemůžeme Vám nic zaručit," řekla v klidu Ella a Hermiona už po ní chtěla začít něco křičet, ale pak si uvědomila, že má pravdu. Měla přijít hned v pátek, ale to byla moc zaneprázděna nákupy.
,,No, tak Vám velmi děkuji," poděkovala Hermiona a nepodařilo se jí při tom schovat její podrážděnost. Vyšla ven a těžce si povzdechla. Co měla teď asi jako dělat? Nemohla zaplatit žádné mudlovské firmě, to by bylo příliš mudlů na Manoru a byla si jistá, že by to nedopadlo dobře.
Moc možností jí nezbývalo, a tak možná, že se mohla přiklonit k návrhu letošní večírek nekonat, ale mohla to udělat? Byla si jistá, že ne. Určitě to bylo napsané v jedné z těch hloupých knih o tom, jak by se měli Malfoyovi chovat, ale jí to bylo zjevně ukradené. Letos chce klidné Vánoce, takže žádný snobský večírek a basta.
Přemístila se do mudlovského Londýna, aby mohla nakoupit nějaké sladkosti na Mikuláše a ozdoby, kterými by mohla vyzdobit Manor. Sice jí tam od loňska zbyly červenozalté ozdoby, ale rozhodla se je letos obohatit zelenostříbrnými.
Třeba pak bude Draco vstřícnější, až mu řekne o tom, že se rozhodla neuspořádat večírek, ale dost o tom pochybovala.
