18.

1.6K 177 3
                                    

Krásné pondělí

  „Jsem dost unavený, tak to zkrať." Řekne do ticha Louis upřeně se dívající na Harryho. 

„No....Chtěl jsem se tě zeptat, jestli bys s Sofii nechtěli někam na výlet." Za tu dobu už vystřídal tolik pozic, že je jasně vidět, jak je nervozní. Neskutečně moc mu jde o to, aby řekl ano. Alespoň na jeden den by byli normální rodina. Harry by táhnul kočárek zatím co Louis by šel vedle něj a Soffi v kočárku seděla. 

„Hele, víš co? Zatím to necháme pouze u vídání doma. Časem třeba přejdeme na výlety." V klidu odpoví Louis „Teď bych tě poprosil o odchod. Jsem strašně unavený." 

„Jo však jasný. Byl to jenom můj návrh." Řekne trochu sklesle zelenoočko přemísťující se k vchodovým dveřím. V předsíni se obuje. Mezi tím modroočko otevře dveře, aby následně mohl Harry v klidu odejít. Ve dveřích se však ještě otočí. „Miluju tě." S těmito slovy odejde nechající rozespalého Louise stát mezi dveřmi. Ten je po vzpamatování zavře. Tato poslední věta mu ale nedá spát. 

---- 

Harry mířící do svého auta čeká, že tam na něj Mark bude čekat, jenže se spletl. Auto je prázdné. Rychle vezme telefon a zavolá mu..Třeba si šel ještě něco vyřídit. 

„No nazdar. Myslel jsem, že budeš čekat v autě. Kde jsi?" začne hned po přijmutí hovoru.

 „Jeď klidně domů." 

„Proč v tom vidím nějakou tvojí levárnu?" 

„Jen jsem udělal něco, na co jsi ty neměl koule." V ten okamžik se Harry zarazí. Podívá se před Louisův barák a je mu to jasné. On mu ukradl auto!! 

„Ty jsi taky kus debila. Louis si teď bude myslet, že jsem to byl já a jenom jsem odvracel jeho pozornost." 

„Kámo to už není můj problém. Zdar." Těmito slovy končil hovor. Zelenoočko sedí nehybně v autě. Nevěděl vůbec co má dělat. S otcem jeho dítěte to začalo nabírat správný směr a on to tak podělá. Má jít za ním a vysvětlit mu to? Má odjet a počkat až se Louis ozve? Po tomhle už mu nikdy nedovolí se se Soffi vidět. Jenže on ji potřeboval k životu i jeho lásku. 

Po nekonečném rozhodování se rozhodl jet za jedinou osobou, co měl před očima. MARK. Nedíval se na značky,na rychlost. Prostě chtěl být co nejdříve u toho člověka. Zaparkoval před jeho domem, zamkl auto a rozzuřeně se vydal k domu. Zazvonil na domovní zvonek. 

„Jé nazdar kámo. Zrovna jsem chtěl k tobě jet." 

„Co si to dovoluješ ty parchante?!." Vezme ho Harry za krk a drsně ho přimáčkne na nejbližší zeď. „Bral jsem tě tam kvůli důkazům,ne abys mu ukradl auto." Svoji sílu oproti němu zvětšuje. 

„Klid. Udělal jsem to, na co jsi ty neměl. Už jsem ho dal i šéfovi." Pak se natáhne pro obálku na stolku. „Tady je tvůj podíl." 

„Nechci žádný prachy. Chci to auto." 

„Jo kamaráde, tak to už máš smůlu. Je na cestě k majiteli." Vidí jeho škodolibý úsměv. Proto ho začne Harry mlátit. Hlava nehlava. Nikdo si nedokáže představit jak strašný hněv v sobě má.  

All the love....

Two Worlds ×Larry×Where stories live. Discover now