Two Worlds ×Larry×

9.

  O 2 měsíce později: 

Od doby, co Louis utekl z Harryho domu uběhly dva měsíce. Během té doby se modroočko snažil dát dohromady, ale pořád to nešlo. Strašně litoval, že se s ním vyspal tak brzo. Hned na prvním rande a navíc ho vyhodili z práce. Takže sedí celé dny doma v obýváku na gauči, vedle sebe odložený mobil, který každou chvíli zvoní, protože mu přicházejí hovory a esemesky od Harryho a je zakrytý dekou, v ruce hrníček z teplým čajem. Celý den probrečí a neví co se to s ním děje. Navíc mu už delší dobu není dobře, takže bude muset zítra zajít k doktorovi. 

„Zlatíčko,řekneš mi už, co se s tebou stalo? Poslední měsíce jenom pláčeš a jsi zavřený doma." 

„Vyspal jsem se s chlapem, přišel o práci a navíc mi je děsně špatně." Začal křičet na svoji mámu. Následně si vzal deku a odešel do pokoje. Netrvalo dlouho a jeho matka se objevila ve dveřích jeho pokoje s ustaraným obličejem. 

„Zlato." Sedla si ke svému synovi a položila jeho hlavu na své rameno. Rukou ho hladila po vlasech." Co přesně tě štve nejvíc? To že ses s někým vyspal, to že si přišel o práci a nebo to, že je ti špatně?" 

„Asi z toho, že jsem se s ním hned vyspal a nepoznal ho víc. Teď už ale vím, že mě chtěl pouze na to jedno a to se mu splnilo." Brečel. 

„Ale prosím tě,kdyby po tobě chtěl jenom to jedno, nepsal by ti tolik zpráv a nevolal by ti tolik." 

„Už je to stejně jedno. Já ho nechci. Jediné, co mě zajímá je, jak dopadnu zítra u doktora." 

 Ráno: 

Celého rozlámaného Louise vzbudí v sedm hodin budík. Obvykle tak brzo nevstává, ale dnes musí. Jde totiž k doktorovi. Největší strach má, že mu najdou nějaký nádor a nebo nevyléčitelnou nemoc. Rukou zaklapne budík a protře si oči. Během toho se posadí na postel následně se oblékne. V koupelně udělá ranní hygienu a míří do kuchyně, kde už jeho mamka chystá snídani. Natáhne se rukou pro toast, ale v tu ránu mu přiletí rána. 

„Ale mami já mám hlad." 

„Ne, nic nebudeš jíst. Pokud by ti brali krev, tak ať jsi nalačno. Když tak si to vem do tašky a pak si to sněz." Znechuceně se tedy přesunul do předsíně, kde si obul boty a nasadil bundu. Vzal z poličky klíče a za zvuku zavírajících se vchodových dveří se vydal ke svému autu.Po dojetí k nemocnici vypnul motor, vylezl a zamknul auto. Následně se vydal směrem do ordinace svého doktora,sedl si do čekárny. 

„Pak Tomlinson může dál." Ozvalo se asi po půl hodině nekonečného čekání ze dveří ordinace. 

„Dobrý den." Slušně pozdravil. 

„Á, dobrý den pane Tomlinsone, tak co vás trápí?" 

„Poslední dobou mi není vůbec dobře. Motá se mi hlava a pořád je mi na zvracení." 

„Hm, velice zajímavé. No, posaďte se na tuto postel a vysvlékněte se do půli těla." Louis tedy neváhal a začal si svlékat tričko,poté se položil na onu zmíněnou postel. Doktor si vyhrnul rukávy, následně začal prohmatávat břicho, pak se podíval do Louisovi dutiny ústní. Také mu udělal odběr krve. 

„Dobrá tedy pane Tomlinsone,sice ještě zdaleka nevíme, co vám je, ale tuto ampulku s krví vemte do laboratoře. Pro výsledky si zavolejte za dva dny. "

Nějaké návrhy, co by Louisovi mohlo být? 

Sice tuto povídku čte v průměru méně lidí než ty moje ostatní, ale i tak jsem strašně ráda za komentáře a hvězdičky <3

All the love....