MY Demon Soul [Discontinued]

10. Kapitola - Vzpomínky

Damon's Point Of View

Nemohl jsem to vydržet, ne bez ní. Musel jsem ji mít stále na blízku. Ale stálo mi za to, to pokušení? Její rty by se mi sami nabízely, jako na zlatém podnose. Když jsem se však dozvěděl, že je v nemocnici, musel jsem za ní i přes toto riziko. Nikoho za ní nepustili, až do dalšího dne. Bohužel ani mě nepustili.

...

Znovu jsem ji šel zkontrolovat. Otevřel jsem dveře a hned jsem se setkal s nachovým párem očí. Šel jsem blíž k ní, ale nespustil z ní pohled. Jako bych se bál, že když mrknu, rozplyne se. „Ahoj" řekl jsem. „My se známe??" vyhrkla. Byl jsem zklamaný, ale jsem to na sobě nedal znát. Avšak jsem si to jen myslel. „Ano, Popelko" odpověděl jsem jí slušně a doufal, že si jen dělá legraci. " „Jak... jak znáš mé jméno?!?" vykřikla vyděšeně. Sedl jsem si a řekl. „Něco ti ukážu." V jejích očích se mihl strach však i důvěra.

Opatrně vložila svou ruku do mé nastavené. Když se dotkla, zavřela oči a ulehla zpět do peřin. Ukázal jsem ji snad vše jak mě poznala. Sic neznala tu horší stránku, alespoň se mě zatím nebála. A abych jí řekl kdo, nebo co jsem, potřebuji její důvěru.

Po několika minutách se probrala. „jak... jak jsi to..." vykoktala. „Co? Co jsem udělal?" předstíral jsem, že nemám ponětí, co myslí, i když jsem to naprosto věděl, co jsem udělal. „Já... nic jen jsem... Viděla jsem to, jak jsme se poznali. Potom... Jak jsem tě přeprala" řekla nechápavě, ale jen se zasmála, jak mě snadno složila. Také jsem se musel uchechtnout. Najednou ji začaly růžovět tváře, a já věděl na co myslí. Ten polibek. Po chvíli zírání mi do očí, jí sklouznul pohled na mé rty. Bohužel mně také, na ty její. Když jsem si uvědomil, že bych se jí měl spíše dívat do oči, mě jen nepatrně pobízela, že ji smím políbit.

Začal jsem se přibližovat. Když jsem byl kousíček od ní, jsem se musel odtáhnout. Cítil jsem, jak mi tmavnou oči. Ne, tohle nesmím! Ji ne! „Kurva" musel jsem si ulevit. „Tohle to nemůžu! Tohle se nikdy nestalo! A nesnáším Tě!" vykřikl jsem. Věděl jsem, že mě za to bude nenávidět, ale bylo to pro její bezpečí. Kdyby však věděla něco o mé špatné stránce, pochopila by. Musel jsem zmizet. A to rychle. Jinak bych se neuhlídal, a nedopadlo by to dobře. Ani pro jednoho z nás.
___
Hello guyzz :D jsem tu zpět s kratší kapitolkou, však mám v plánu ještě dnes jednu vydat.. Navíc bych se chtěla omluvit za neaktivitu, ale nějak mě přechází nápady co dál s příběhem, ale myslím, že na něco přijdu. :) Díky za vše a velkou trpělivost :) Vaše
SexyDeathGirl