MY Demon Soul [Discontinued]

5. Kapitola - Tajný neznámý

Popelka's POV

Ráno jsem se probudila a rychle jsem se přesunula do koupelny k zrcadlu. Mé vlasy byly stále blonďaté. Uff. Jen se mi to zdálo! Nikdy jsem neměla černé vlasy. Uklidňovala jsem se. Bylo něco kolem půl jedenácté v poledne a venku už bylo 28 stupňů. A jelikož jsem si nechtěla dát sprchu ani vanu, tak jsem se rozhodla navštívit vodopády.

Voda byla teplá. Rozhodla jsem si zaplavat. Miluju ten klid pod hladinou a pohled na oblohu jak se od hladiny odráží paprsky. Je to jako bych se znovu měla narodit. Na nic jsem nečekala a vysvlékla se a skočila nahá šipku do vody. Nebála jsem se, že by se tu někdo objevil. Tento menší vodopád není na žádné z map. Všichni si myslí, že je zde jen hluboký les. Nevím kolik času uběhlo, ale pár hodin určitě. Skákala jsem, splývala a tak různě. Když jsem po mé povedené šipce vyplavávala, všimla jsem si pohybu na skále. Promnula oči a znovu se koukla na skálu. Zrovna z ní skákal nějaký kluk dvojtý backflip.

Rychlostí blesku jsem byla u oblečení a oblékala se. Jakmile mě spatřil, začal plavat mým směrem. Vylézal z vody, a mě tím umožnil si ho pořádně prohlédnout. Byl celkem opálený, měl nakrátko střižené havraní vlasy s delší patkou a oči modré a chladné jako led. Jedním slovem byl úchvatný. Jako by ho stvořili andělé s nekalými úmysly. V tu chvíli jsem úplně zapomněla, že ty oči jsem viděla nejen u něj. Ani jsem se nenadívala na tento pohled pro bohy, protože mě oslovil.

„Ahoj, nikdy jsem tě tu neviděl" řekl s úsměvem. „A-ah-hoj" vykoktala jsem a rychle stočila pohled z jeho hrudi na zem. Cítila jsem, jak se mi červeň žene do tváří. Jen se potichu uchechtl. „Já... teda... Nikdy bych neřekla, že tu někoho potkám..." nechala jsem vyznít větu do ztracena. „Při prohledávání a zkoumání tohoto lesa jsem na toto narazil..." řekl, ale já mu skočila do řeči. „Ale proč si to tu prohledával??". „Nezdálo se mi, že by tu byl jen les" odpověděl mi. „Tak ale proč si to teda někam nezapsal? Do nějaké mapy?" vyzvídala jsem. „Chtěl jsem to tu mít jako takové odpočinkové místo, kam bych mohl chodit a relaxovat a nikdo mě u toho nemusel rušit" řekl celkem nejistě. „A co jsi tu dělal dnes? Relaxoval?". „No... A-ano" vykoktal.

Něco se mi na něm nezdálo. Vypadal příliš sebevědomě, na to aby musel koktat. „A to ses nekoukal, jestli tu někdo není?? Že bys mu mohl něco udělat??" ptala jsem se ho dál. „Já- myslel jsem si... že o tomhle místě nikdo neví kromě mě." Nevím, jestli mluví pravdu, ale že 100% lže taky nevím. Nechám to plavat. Asi jsem jen trošku ještě zmatená. „Promiň, ale půjdu." Řekla jsem mu a otočila jsem se na patě. Byla jsem tak 5 metrů od něj, ale ještě na mě zavolal. „Jak se jmenuješ???" „Popelka. A ty?" „Damon" usmál se, a byl pryč. Jen jsem zmateně zamrkala, a odešla.

...

V chatě

Udělala jsem si jídlo, vytáhla skicák a pokusila jsem se ho nakreslit, jak vylézá z vody u vodopádů.

Pověsila jsem si ho nad postel k vlkovi. Přišlo mi, že vlk a Damon, jsou si podobní. Počkat! Vždyť jsem jej před školou viděla! Zamrkala jsem, a řekla jsem si, že se mi to zdá, vždyť tam byl a pak ne. Asi už mám vážně halušky. Nedalo mi to a musela jsem se nad svou bláznivostí ušklíbnout, jak by to asi tak udělal ty trdlo! Je to nemožné!

Zatřepala jsem hlavou a sešla dolů. Absolutně mě nenapadalo co dělat a tak jsem se rozhodla nakonec udělat popkorn a sledovat sérii mého oblíbeného seriálu. Když jsem dokoukala první série, zjistila jsem, že už je 10 hodin a tak jsem se rozhodla jít spát.

___

Hello guyz! :D Dnešní kapitolka nenavazuje na tu předchozí, takže se omlouvám, ale chci vás trochu napnout :) tak snad mi to prominete :D chci vám poděkovat za všechny vaše ohlasy, hvězdičky i komentáře :)) děkuji vám mockrát ještě jednou! :) přeji vám krásný zbytek dne i prázdnin :)
Vaše SexyDeathGirl