Tell me why ✔

19.

Kyle

Ani nevím, jak jsem se cítil, když jsem to zjistil. Věřil jsem ji a myslím, že jsem ji i začal milovat a ona tohle? Vyspat se s takovým kreténem.

Nevím, co mě to popadlo, ale došel jsem do jeho třídy, kde stál u své lavice s několika kluky a něčemu se smáli. Jen jsem k němu nakráčel a jednu mu vrazil. Svalil se k zemi a chytil se za nos. Já beze slova odešel. Zkusím zavolat Emily, ale má tam schránku. Něco se děje.

Rychlostí blesku nasednu do auta a vyjedu k ní domů. Zkusím zazvonit, ale nic. Zmáčknu kliku a dveře se otevřou. Vběhnu dovnitř a začnu křičet po celém domě. ,,Emily!" jakoby se po ní slehla zem. Vyběhnu tedy schody a vběhnu do jejího pokoje. Vše je tam v pořádku. Nervózně se rozhlížím po pokoji dokud se nezastavím. Plný adrenalinu praštím do zdi, jinak bych si vybouchl. Moje pěst toho dnes už zažila...

Snažím se to celé rozdýchat, když zaslechnu téct vodu. Vtrhnu do její koupelny a přesně včas. Už měla žiletku přiloženou k zápěstí a snažila se k něčemu odhodlat. ,,Dost, Em! Nedělej to!" vykřiknu a tím ji zarazím.

,,Proč bych neměla? Zklamala jsem tě, zklamala jsem rodinu i přátelé. A má matka je mrtvá taky kvůli mě." vzlykne. Dojdu k ní a kleknu si.

,,Co to říkáš?" zamračím se.

,,Už nechci dělat další chyby! Už nechci cítit tu bolest!" rozbrečí se.

,,Tak je nedělej. Já ti pomůžu. Nedovolím, aby tě něco bolelo. Jsem tu s tebou a nikdy tě neopustím. Máš mě a spolu to zvládneme. Miluju tě, chápeš?" pohladím ji po vlasech a políbím ji.

,,Řekni mi proč. Proč miluješ zrovna mě?" zahledí se mi do očí.

,,Protože si silná, ale zároveň i slabá. Protože se umíš bránit, ale taky potřebuješ, aby tě někdo chránil. Protože umíš milovat, ale zároveň chceš být milována. Protože si nádherná, ale nemyslíš si to o sobě. Miluju tě, protože si sama sebou a když jsi mi poblíž, cítím se nejlíp na celým tomhle zasraným světě." zasměju se jako blázen. Nastane hrobový ticho, ale pak mi Em podá tu žiletku a já ji vytáhnu z vany. Zavolám doktory a společně si sedneme do obýváku.

,,Slibuju, že ti tam pomohou a budu tam s tebou každou vteřinu. Neopustím tě." políbím ji do vlasů. Do deseti minut si pro ní přijedou. Zabalí ji do deky a sepíší se mnou výpověď. Pak si ji odvedou do auta. Stoupnu si k jejímu okýnku, abych se rozloučil.

,,I já tě miluju." ozve se zevnitř tlumený hlas. Překvapeně na ní pohlédnu a ona se po dlouhý době zase upřímně usměje.

,,Brzo budu u tebe." zašeptám a položím ruku na sklo. Ona ho tam z druhé strany také přiloží a to mi akorát potvrdí, že vše skončí dobře. Auto začne startovat a pak se rozjede. Pozoruju, jak mi mizí v dáli a pak se vydám domů.

Díky bohu ji zastavil... Co vy na to? A btw pomalu se blížíme ke konci.