Tell me why ✔

12.

S neuvěřitelnou bolestí hlavy, kterou zapříčinil můj otec, jsem se vydala do školy. Ani jsem se neobtěžovala to obočí zakrýt. Násilí je trestné a já chci, aby to někdo věděl, ale bojím se. Bojím se to říct, takže tomu nechám volný průběh. 

Vešla jsem tedy do toho domu hrůzy, kde na mě čeká někdo neznámý, který mě a Tomyho bude celý den pozorovat. Kdo to asi je?

,,Hej Em! Počkej!" uslyším Kylův hlas. Zastavím se a sklopím pohled dolů, aby mé volné vlasy zakryly to, co chci, aby viděl? Proč to dělám?

,,Já- Jen jsem tě chtěl pozdravit. A taky ti říct, ať se chováš nenápadně. Vůči Tomymu." konec zašeptá. 

,,Jasně." zamumlám a zase se rozejdu. 

,,Hej! Děje se něco?" zastaví mě svou rukou na mém rameni. Jen záporně zakroutím hlavou. Kylovi se to ale jako vždy nezdá a tak mě svým ukazováčkem a palce chytne za bradu a zvedne mou hlavu tak, abych mu hleděla do očí. ,,Em, co se stalo?!" vyhrkne hned, jak to uvidí. ,,Kdo ti to udělal?" pohladí mě po mé bolavé tváři a tak syknu bolestí. 

,,Nikdo." odseknu a chci odejít, ale zase mě zastaví.

,,Byl to ten zmetek Ian?!" zatne pěsti. Zakroutím hlavou. ,,Tak kdo? Felcher?" napadne ho a já na něj nevěřícně vykulím oči.

,,Ten by mi nikdy neublížil!" vyhrknu hned.

,,Dobře. A kdo to tedy byl?" uklidní se.

,,Táta." hlesnu tak, že jsem samu sebe ani neslyšela.

,,Co prosím?!" řekne překvapeně. Jen lehce přikývnu a on si mě ihned přitáhne do náruče. ,,Musíš to někomu říct." šeptne mi do ucha.

,,Já vím, ale já to nedokážu. Nemůžu prásknout vlastního otce. Vždyť já ho miluju. Je to můj táta! Ten, co mě vždy chránil. Nemůžu to udělat." odtáhnu se od něho a zahledím se mu do očí. ,,Nech to být." šeptnu a rozejdu se pryč.

---------------

,,Dobré ráno, třído." vejde do místnosti Tomy s papíry. Hned, jak se na mě podívá, místo úsměvu se zasekne a zamračí. ,,Slečno Mitchell, pojďte se mnou na chodbu, prosím." odloží si a otevře dveře. Neochotně se tedy zvednu a vyjdu ze třídy ven. Tomy za mnou následně zavře a trochu poodejde od dveří. ,,Co se ti sakra stalo?" zeptá se ustaraně a podívá se na mou tvář a obočí.  

,,Včera jsem zakopla na schodech a spadla dolů. Jen nehoda." zalžu.

,,Nelži mi. Já to poznám." zamračí se.

,,Je to pravda. Nic víc. Můžu se už konečně vrátit zpět?" založím si ruce na hrudi.

,,Co se děje?" zeptá se zmateně. Asi jsem moc odměřená.

,,Nic. Jen nechci nikoho, kdo by si o nás začal vymýšlet nevhodné historky." pokrčím rameny a vrátím se zpět do třídy.

--------------------------

Zrovna mám poslední hodinu a tak jen otráveně sedím a poslouchám výklad naší učitelky, když mi cinkne mobil.

Vaše první hádka? Kvůli mě? To mě mrzí... Snad to večer spraví ;* 

Když jsem si to přečetla, hned mi bylo jasný, že to je zase to neznámé číslo. Rychle jsem se rozhlédla po třídě, abych zjistila, jestli toho neznámého náhodou neuvidím. Bohužel všichni otráveně seděli na svých židlích a sledovali učitelku. Kdo to sakra může být?!

-----------------------

,,Em?" přiběhne za mnou Kyle.

,,Kyle, už se o tom nechci dál bavit-" rozhodím rukama, ale nestihnu dál nic říct, protože se ke mně nakloní a políbí mě. Když se odtáhne nenápadně na mě mrkne. 

,,Pojď krásko, vezmu tě na náš trénink." chytne mě za ruku a odvede pryč. ,,Dostal jsem další vzkaz." šeptne ke mně nenápadně. ,,Ten někdo to chtěl dneska říct. Na obědě. Musel jsem něco udělat." otočí si mě k sobě a chytne mě za pas. ,,Všechno tohle je jeden velký plán." zazubí se.

,,Jaký plán?" zatvářím se zmateně.

,,Úsměv!" sykne a tak se na něj usměju. ,,Budeme dělat, že spolu chodíme a nikdo na nic nepřijde. Občas tě chytnu za ruku, dám ti pusu na tvář, budu tě brát na moje tréninky a vše bude OK. Všichni tě budou brát jako mojí holku a nikdo tomu někomu nebude věřit, že máš něco s učitelem, protože budeš bezhlavě zamilovaná do mě." zaculí se a obejme mě. 

,,A co naše přátelství?" vyhrknu.

,,Jsme pořád přátelé. Právě proto to dělám." mrkne na mě, když se odtáhne. ,,Pomáhám ti, zatímco chodíš s Felchrem." vysvětlí mi. 

,,Kyle, je to úžasný nápad, ale prvně bych to měla oznámit Tomymu, teda Felcherovi." opravím se. 

,,Já myslím, že už to ví. Zrovna měl k tobě namířeno, když jsem tě políbil. Potřeboval jsem, aby u toho byl i on. Aby to viděl. Nikoho pak ani nenapadne, že s ním něco máš, když nás viděl. Promiň." zatváří se provinile. 

,,To bude průser!" povzdychnu si. Pak mi dojde, že jsem teď v roli herečky a tak jsem se zase musela falešně usmát. 

,,Tak pojď. Za chvíli mám trénink a chci tě představit kluků." pobídne mě a dá mi jemnou pusu na čelo.

--------------------

Nenápadně vejdu do domu a vyjdu schody do druhého patra, kde hned na druhé dveře zaklepu. Pak se otevřou dveře, ve kterých stojí můj sexy přítel. Beze slova vejdu dovnitř a on za mnou zavře dveře. ,,Musím ti něco vysvětlit." povzdychnu si.

,,Jo, to bys měla." 

Aloha! Máme tu další kapitolu!! Co na ní říkate? Láskuju vás ;*