Surprise (1D)

20. Birthday

O týden později

Sobota

Se zívnutím rozlepím oči od sebe, když se ozve můj budík, který následně vypnu. A je to tady.Dneska je ten den. Dneska mi je osmnáct. Ten den je tady. Ode dneška bych eventuelně mohla změnit celý svůj život. Ale jak ? No než vymyslím jak přesné můžu změnit svůj život, nejdřív by vás možná zajímalo co se změnilo během toho týdne. No...kde jen začít. Asi tím co vás zajímá nejvíc. Já a Niall. Vlastně jsem ho celý ten týden neviděla. Nevím co si o celé té situaci myslet. Políbil mě, to se mi přeci nezdálo, navíc i ostatní to viděli a taky nám to dali patřičně znát pohledy, krom toho, že jsem to pak večer samozřejmě s Nell probírala. Nojono holky. Jenže s Niallem jsme se o tom vůbec nebavili. Děláme jakoby se nic nestalo, ale ono se sakra stalo. A nevím jak to má on, ale já se rozhodně jen tak s kamarády nelíbám. I když si to nechci přiznat něco to pro mě znamenalo a ještě víc doufám, že to něco znamenalo i pro něj, ale zatím to bohužel vypadá, že spíš ne. Celý týden se mi vyhýbá. Tedy volá mi každý večer a prokecáme spolu klidně i dvě hodiny, ale osobně jsem ho celý ten týden neviděla. Pořád se vymlouvá, že má něco na práci a tak. A tak opravdu nevím co si o tom myslet, jestli má opravdu tolik věcí na práci nebo jestli mě jen prostě nechce vidět. Pak se taky docela dost změnilo mé postavení ve škole. Najednou mě všichni zdraví a všichni se se mnou strašně chtějí bavit. Protože se samozřejmě provalilo, že se s Niallem vídám, protože fotografové jsou všude. Je až zvláštní jak je popularita nakažlivá a hlavně to jak to může být nepříjemný, protože tak to v mém případě je. Jasně je to lepší než, když na mě byli hnusní, ale oni se o mě zajímají jenom kvůli Niallovi. Lidi, kteří mi kazili život po tři roky se se mnou najednou chtějí kamarádit. Jsou blázniví, ale já o ně nestojím. Stále se bavím s Nelly a na ně z vysoka kašlu. Nevím co čekali, ale at si trhnou nohou. Radši budu mít pouze pár pravých přátel než spoustu falešných. To je můj názor za, kterým jsem si vždy stála, stojím a stát budu. No a jinak se vlastně nic nezměnilo. Doma stále otročím, lítám ze školy na brigádu, domu uvařit a uklidit  ke knížkám jelikož se učím na maturitu, která je už ve středu. Jsem nervozní, ale doufám, že jí zvládnu. Jo a taky modřina už je několik dní konečně pryč. Tak a ted šup do práce. Vylezu z postele, hodím na sebe bílé tričko a džíny, v koupelně vykonám ranní hygienu a poté vyrazím do práce. V autobusu odpovím na pár zpráv, které mi vlastně přišli od Nelly a od kluků s přáním všeho nejlepšího. Mám je fakt ráda. Jenže kromě zpráv od nich mi taky příjdou zprávy od půlky školy, ze slušnosti samozřejmě všem poděkuji, ale opravdu mi to není příjemný. Ještě loni by si nikdo ani nevzpomněl. 

Tak pro dnešek padla. Co budu dělat zbytek dne na své narozeniny ? Asi budu prostě doma. Možná bych mohla, alespon napsat Nelly jestli se nechce stavit, at nemusím být sama. 

,,Ahoj Nell. Všechno nejlepší osmnáctko. " slyším hlas své nejlepší kamarádky, když vylezu ze Starbucks. Čte mi snad myšlenky ? 

,,Ahoj, děkuju. CO ty tady ?" s úsměvem jí obejmu. 

,,Ale mám tady na starosti takovou záležitost, takže ty si ted sedneš ke mně do auta, zavážeme ti oči a jedeme." mrkne. 

,,Kam jedeme ?" zeptám se nechápavě. 

,,To je překvapení, takže už žádný dotazy a nasedat." zasměje se a tak tedy nic neprotestuji a nechápavě nasednu do auta. 

,,Na to si zavaž kolem očí." podá mi modrý šátek. Ona to s tím šátkem myslela vážně ? 

,,A nešlo by to bez toho ?" zaskuhrám. 

,,Nešlo, mám přesný instrukce takže pšš." řekne vážně. S povzdechem si tedy zavážu šátek kolem očí a pak už pouze cítím jak se rozjíždíme. Co asi může mít za lubem ? Celou cestu se z ní snažím vytáhnout co se děje, ale věřte, že lehčejc by se to tahalo i z prezidenta. Po asi tak dvaceti minutách cesty zastavíme. S pomocí Nell vylezu z auta a ona mě někam vede. Slyším odemykání dveří, než se ocitneme asi v nějakém době jak odhaduji. Vede mě ještě kousek než mi sundá šátek a sborově se ozve. 

,,Všechno nejlepší." překvapeně otevřu pusu a cítím slzy štípající mě v očích když se kouknu kolem sebe. Velký černobílý transparent s nápisem Happy Birthday. Spousta různých balonků. Jak obyčejných tak s číslicí osmnáct. A uprostřed toho všeho několik lidí. Všechny je znám i když ne všechny osobně. Niall se na mě usmívá a já jsem prostě tak překvapená, že nejsem schopna vyjádřit své momentální pocity natož něco říct. Tohle je prostě úžasný. 

A to byl teprve začátek. Ani ve snu by mě totiž nenapadlo co všechno mě ještě během dneska překvapí.....

Noo co jí ještě tak může všechno čekat ? Prosím o voltes akomentíky Niki <3 

Q: Den nebo Noc ? 

A: Noc