Nový začátek [HiDei/ItaDei FF]

5.

Deidara-normálně
Itachi-tučně

Z chodby jsem stále slyšel hluk, ale nic určitého jsem nezachytil. Po chvilce už bylo ticho. Hned na to cvakly dveře a opět vešel ten doktor. Usadil se na postel vedle mě.
,,Měl jsi tu dva návštěvníky. Přijdou později. Kterého z nich chceš informovat o svém zdravotním stavu?" zeptal se mě. Překvapeně jsem vydechl.
,,Ani jednoho." sklopil jsem pohled.
,,Dobře. A když se zeptám, kterého z nich mám za tebou pustit, bude odpověď stejná?" ptal se dál. Mlčky jsem o tom přemýšlel. Jasně že chci vidět Sasoriho. Bude o mně mít zase strach. Ale chci vidět Hidana? Asi jo. Miluju ho. A navíc asi by na mě byl pak naštvaný.
,,Chtěl bych vidět oba." podíval jsem se mu do očí. Chvilku se na mě díval a pak přikývl.

,,Váš přítel má poněkud agresivnější povahu, nemám pravdu?" upřel jsem na něj pohled.
,,Spíš je jen trochu výbušnější, když ho někdo naštve." odvětil mi.
,,A když ho někdo naštve dopadne jako ty?" zvedl jsem obočí.
,,Tak nějak." odpověděl mi po chvilce.
,,Dobře, promluvíme si o tom později, teď zkus usnout. Kdyby se cokoliv dělo, zmáčkni si tohle tlačítko. Nechám tě teď odpočívat." řekl jsem mu.
,,Dobře." lehl si na postel a přikryl se peřinou až po bradu. Odešel jsem na sesternu a informoval je o tom, že k němu nikoho nesmí pustit, dokud to nepovolím. Zanedlouho na příjem přišel doktor, který mě měl vystřídat.
,,Jaká byla noční?" zeptal se mě hned.
,,Šlo to." podal jsem mu papíry a on jimi začal listovat.
,,K tomuhle nikoho nepouštěj. Pokoj 102." řekl jsem a podal mu papíry s informacemi o jeho stavu.
,,Musím si dojít něco zařídit a trochu se prospat, ale až se vzbudí, nebo když sem za ním někdo přijde, hned mi zavolej a já přijdu." řekl jsem mu.
,,Nějaký tvůj známý?" sklopil pohled k papírům.
,,Jako jeho ošetřující lékař ho chci mít pod kontrolou." odvětil jsem mu, sebral si svoje věci a odešel.

Dlouho jsem nemohl usnout. Přemýšlel jsem, jestli to ten doktor nahlásí na policii. Doufám, že ne. I když to nahlásí, popřu to. Všechno popřu. Přece Hidana miluju, nechci aby ho kvůli mě zavřeli. I když se teď chová takhle. Vůbec nevím, jak to mezi námi půjde dál.

Cestou domů jsem ještě nakoupil. Přišel jsem do bytu a Sasuke byl už vzhůru.
,,Ahoj, Sasuke. Nakoupil jsem něco k jídlu, tak se pak najez." řekl jsem mu.
,,Jo jasně." odsekl mi.
,,Oniisan, nechceš se mnou vyrazit někam ven? Nudím se od samého rána." postěžoval si Sasuke.
,,Promiň Sasuke, možná příště. Jdu si lehnout a pak zase musím do nemocnice, mám tam jeden vážný případ." řekl jsem mu.
,,To jsem si mohl myslet." odfrkl si.
,,Sasuke a to nemáš žádný kamarády, který by s tebou šli?" zeptal jsem se ho. Jen nad tím protočil očima.
,,Staví se tu Shisui, tak mu dej tohle, prosím." dal jsem mu do ruky obálku, ve které byl mnou psaný spis ohledně Deidary s pár poznámkami pro Shisuie.
,,Co to je?" zeptal se zvědavě Sasuke a začal se do obálky dobývat.
,,Sasuke! To není nic pro tvoje oči." řekl jsem přísným tónem hlasu. Povzdychl si a obálku položil na stůl.