Chapter 68 - Battlefield (Part Two)

3.8K 328 30
                                    


VŠECHNY PROSÍM PŘEČÍST SI POZNÁMKU AUTORA!!!

Nobody's point of view.

Šlachovité paže se napnou. Vazy v měkkém místě na přední straně předloktí se prudce natáhnou a v jednom místě prasknou. Brit zavrčí bolestí, přesto se pevně chytí prsty okolo ližin helikoptéry Apache AH-64, jenž na něj byly přidělány teprve nedávno. Tento vojenský stroj má zpravidla pouze kolečka, no ty byly pro potřeby Fallen příliš nepraktické, proto na něj namontovali tyto ližiny, zajišťující hladký průběh přistání.

Harryho dlouhé tělo momentálně visí několik metrů nad zemí. Pod ním vybuchují auta, střílejí lidé, jezdí tanky, prolétávají stíhačky - probíhá válka. Tričko má vyhrnuté nahoru, takže poskytuje pohled na své svalnaté břicho, v lajnu a na spodní část zjizvených zad. Pevně zatne čelist, protože ho pohmožděné prsty levé ruky zrazují. Pokud by se pustil, pád by sto procentně nepřežil.

Uvědomuje si až příliš dobře, že je tohle všechno jeho chyba. Kdyby se býval nevrátil, Daniel by neměl důvod k útoku na Midnight Stary. Pár měsíců zpátky a neudělal by to. Neví, proč přesně se vrátil. Vlastně si to spíš nechce připustit. Nechce si přiznat, že se vrátil, aby se neopakovala historie. Není sice nejlepším člověkem, avšak Lissandra nosí pod srdcem jeho dítě.

Zamračí se před sebe a sykne. Jeho svaly škubnou, protože Rachel - pilotující vojenský vrtulník - trhne strojem prudce doprava, aby se vyhnula horké střele letící na ně. Tepelně naváděný náboj udělá ve vzduchu půl kruh a obrátí se. Míří na ně. Chce je zasáhnout, ale zabrání ji v tom světlice spuštěná ze stíhačky.

Je to zkurvený nesmysl, pomyslí si Harry a podívá se dolů pod sebe zrovna ve chvíli, kdy je zastřelen jeden člen od Viperů.

I kdyby se snažil, nikdy by svému dítěti nemohl přijít na oči. Je to alkoholově a drogově závislý zloděj, který vykouří nejlépe dvě krabičky cigaret denně. Pod jeho rukou bylo zničeno příliš mnoho životů, včetně těch, které týral u Syndikátu. K tomu všemu mluví sprostě a neumí se chovat. Naprosto špatný příklad pro děcko. Je si téměř sto procentně jistý, že s jeho příchodem by se ani tak nic nezměnilo. Finančně by se staral, ale morálně se zapřísáhl, že už jiný nebude. V tomto svém postoji se cítí bezpečně. Nikdo na něho nemůže a všichni z něho mají respekt - až na jeho vlastního otce.

"Harry, takhle krucinál dlouho nevydržíš!" ozve se do vysílačky v jeho uchu Rachelin hlas. "Kam tě mám hodit?"

Další střela okolo nich prosviští, těsně okolo horní vrtule. Rachel automaticky zatáhne za páku směrem k sobě a donutí tak helikoptéru, aby se zaklonila dozadu. Harry vrčí, protože jeho ruce zůstávají v rovné poloze, zatímco jeho tělo jde společně s vrtulníkem dozadu. Má pocit, že mu praskají ramena, že mu ramenní kloub každou chvíli vyskočí z jamky. Naštěstí Rachel rychle vyrovná stroj.

"Harolde, komunikuj se mnou!" zakřičí do vysílačky tmavovlasá dívka. Nemají příliš mnoho času nazbyt a Harryho sólovost tomu nenapomáhá. Už nejednou je jeho nekomunikování dovedlo k šílenství. Když si Harry umane, jde sólo. Nezáleží mu na tom, že tím riskuje celou operaci. Hlavní je to, že vždycky dosáhne toho, čeho chce. Umí pracovat v kolektivu, ale radši si udělá všechno sám. Nemusí se tak na nikoho spoléhat. Jenom sám na sebe, protože se vždycky může v týmu najít někdo, kdo se rozhodne zrazovat. Zrada. Pro něj se zrazující člověk stává výstrahou a nepřítelem.

"Vydrž, kurva," odpoví Harry nazpátek. Zvuk rotující vrtule naráží do jeho ušních bubínků. Výbuchy a střelba neustávají ani na chviličku. Rachel s vrtulníkem krouží nad věžákem Midnight Starů, zatímco se Harry rozhlíží. Jeho pohled je však ztížen úplnou slepotou na levém oku. Má omezené prostorové vidění a z této výšky nemá příliš mnoho šancí něco spatřit. Rozhlíží se, ale auta, lidé i tank jsou pro něho spíše mravenci, než objekty.

HopelessKde žijí příběhy. Začni objevovat