Nobody's point of view.

V místnosti zavládne hrobové ticho ve chvíli, kdy Brit osloví pobaveně blondýnku stojící naproti němu. Kouká se jí hluboko do jejich pronikavě modrých očí, dokonale upravených černou linkou a krémovými stíny. Pevně sevře lem svého saka, které má stále přehozené přes rameno, a smyslně si skousne svůj dolní plný ret. On sám moc dobře ví, jak dokonale vypadá, když to udělá. 

"Děláš si ze mě legraci?" zeptá se ho světlovláska pobouřeně. Její štíhlé tělo obepíná typický krémový kostýmek, dlouhé nohy má natěsnané v lodičkách s vysokým podpatkem, v rukách svírá složky a dlouhé vlasy má pevně stažené na temeni své hlavy. "Já tady pro tebe riskuju svojí vlastní kariéru a odhalení a ty mi řekneš, že moje krycí jméno je trapný?! Harolde, já jsem tě před třemi lety nedostala z vězení jenom proto, aby ses do něho zase vrátil! Co tady děláš?"

Jeho zelené oko se přesune na černovlásku za počítačem. Pozvedne svoje zjizvené obočí a věnuje ji svůj přidrzlejší úsměv. Kdyby nebyli před celou předběžného zadržení, rozdal by si to s oběma najednou. Teď si je tak obě může maximálně představovat nahé a přitom si ho může leda tak honit, přičemž bude mít nějaké vězeňské spolubydlící, kteří na něho budou čumět. To radši bude abstinovat, než aby nějakého týpka přeorientoval na buzeranta.

"Mám tady zkurvenou práci, Fluence," pronese Harry ironicky a pousměje se. Vždycky ho bavilo tuhle blondýnku provokovat. Jak dlouho se znají? Šestnáct let? Přesně si to nepamatuje, protože ho opustila ve chvíli, kdy dovršila osmnácti let, aby mohla do Francie, nastoupit na policejní školu. Zamyslí se, kolik mu bylo, když odcházela. Správně. Dvanáct let mu bylo. Neviděli se následně sedm let, dokud ho nezavřeli. Carole se pak najednou zjevila s tím, že ho osvobodí a on moc dobře viděl, že její prsty zdobí syndikátské ornamenty. Dodneška netuší, proč k nim nastoupila. To je taky důvod, proč na své pravé ruce nosí bílou rukavičku.

"Vážně? Ty máš tady nějakou práci?" Carole vypadá na to, že každou chvíli pohár její trpělivosti přeteče a ona vybouchne. Harold taky neumí nic jiného, než ji zlobit a provokovat. "To by mě zajímalo, jakou ty máš zrovna práci. Nechceš se pochlubit? Ať vím, jestli má vůbec cenu ti zachraňovat prdel." 

"Kotě," zašeptá Brit svůdně, přejde ke své dlouholeté kamarádce a položí si ruku okolo jejich ramen. Přitáhne si její štíhlé tělo na své svalnaté a nasaje do svého nosu její kokosovou vůni. Je to opravdu dlouhá doba, co ji takhle držel u sebe. "Mám všechno zatraceně dobře pod kontrolou, chápeš? Ty se postaráš pouze o toho idiota Tomlinsona, kdyby se rozhodl dělat zkurvený problémy." 

"Aha, takhle to je. Takže tys rozhodl sprostě za mě, že se postarám o Louise, zatímco ty si budeš někomu vesele pomáhat z vězení?" zeptá se blondýnka sarkasticky a vymaní se z jeho sevření. Lehce ho šťouchne do boku a donutí ho tím, aby ustoupil. "Komu chceš pomáhat?" 

"Jedný kočce, která pro mě udělala takovou malou zkurvenou maličkost," pokrčí Harold rameny a sako si opětovně obleče. "Slíbil jsem jí, že ji z té prdele dostanu, až bude správnej čas. A ty moc dobře víš, že já ty zatracený sliby plním."

"Jasně, jak bych mohla zapomenout," odfrkne si Carole, "Harry Styles - pan loajální," na chvíli se odmlčí, aby následně zakroutila hlavou, "ne, tohle rozhodně nejde dohromady." 

Brit nad ní pouze pozvedne své zjizvené obočí a pobaveně se pousměje. Následně svůj pohled přesune k černovlásce za počítačem. Nohy má položené a překřížené na stole. Vážně by si dal říct, kdyby mohl. "Jaký máš krycí jméno a co seš zač?" odtuší a přijde ke stolu blíže. Rukama se zapře o pracovní stůl a našpulí své plné rty. Z tváře mu úsměv zmizí velice rychle, když ho Carole přes desku přehne a ruce mu za zády zase spoutá. Zavrčí nad tou neočekávaností. 

HopelessPřečti si tento příběh ZDARMA!