Chloe ✔

#58

Netrvalo to tak dlouho a už jsme stály před obrovskou budovou, před kterou nedočkavě čekalo několik desítek mladých dívek.

Cameron si frustrovaně povzdechl, vzal mě za ruku a prošly jsme zadním vchodem. Až tehdy si sundal kapuci s brýlema.

Došly jsme k výtahu a vyjely do čtvrtého patra. Prošly jsme dlouhou chodbou, až jsme nakonec dorazily před dveře s číslem 033 D. Mé oblíbené číslo! Je to vůbec možné?

Cameron si vytáhl kartu a tou odmekl dveře, vešel dovnitř (já zůstala na chodbě) a pozdravil se podle hlasu s Jacobem a Nashem.

''Vedu Vám návštěvu.'' Poznamenal a já se potichu zasmála.

''Koho?'' Nechápali kluci.

''No myslim, že ji uvidíte rádi.'' Usmál se a pootevřel dveře.

Když mě kluci uviděly, jako by skameněly. Oba se na mě vyjeveně dívaly, až se nakonec spamatoval Jacob.

''Chloe!'' Vypískl jak holka a bleskovou rychlostí ke mě přiběhl a obejmul.

''Moc jsi mi chyběla! Vypadáš úžasně!'' Povzdechl si a já poznala, že má blízko k slzám.

''Taky jsi mi chyběl a jak.. ty můj malý bráško.'' Poznamenala jsem a přitáhla si ho k sobě o něco víc.

''Vlastně teď už tak malej nejsi.'' Přiznala jsem, když jsem si ho prohlédla.

Nakonec jsme se od sebe odlepily a já pohlédla na Nashe. Vždy jsem Nashe měla ráda. Byl to fajn kluk a opravdu to měl v hlavě dokonale srovnané. Vždy našel na vše řešení a choval se jako můj starší bratr, i když mě tolik neznal.

Musím uznat, že mi opravdu chyběl a když jsem se mu podívala do očí, měl co dělat, aby mu neuklouzlo pár slz jako mě.

Nakonec jsem první krok udělala já a to, že jsem k němu přešla a mírně se usmála.

''Ráda tě po tak dlouhé době vidím.'' Pronesla jsem, bohužel se mi odpovědi nedostalo. Místo odpovědi mě však obejmul a to pro mě znamenalo víc.

Zavřela jsem oči a celou tuto situaci se snažila si zafixovat do paměti. Nemůžu uvěřit, že je po dvou letech konečně vidím..

Při obejmutí s Nashem jsem si nevšimla toho, že Jacob s Cameron zmizely a když se vrátily měly za sebou armádu zbytku Magcon.

Otočila jsem se od Nashe a uviděla všechny, jak stojí před dveřmi a neuvěřitelně na mě koukají. Stejně jako oni jsem nevěřila, že je po dvou letech znovu vidím.

Nemohla jsem se udržet a nechala si po tváři stéct pár slz. První kdo ke mě přišel a silně mě obejmul byl Matthew. Vždy byl takový dětinský a aktivní.. No.. To vlastně všichni z Magcon.

Hned po něm mě obejmul Carter. Jak jinak.. Po chvilce Jack Johnson a Jack Gilinsky. Pak jsem pohlédla na Aarona, moc jsem se s nim neznala, ale i přesto mě obejmul.

Nakonec jsem pohlédla na zrzavou dívku, ktera si mě celou dobu měřila pohledem. Kluci nás chvíli pozorovaly, až se nakonec slova ujal Nash.

''Chloe, tohle je naše nová členka. Jmenuje se-'' Nedořekl to, protože mu skočila do řeči.

''Mahogany. Mahogany Lox. Těší mě.'' Mile se na mě usmála a natáhla ruku.

''Chloe, Chloe Edwards.'' Úsměv jsem ji opětovala a ruku přijmula.

''Kluci mi o tobě vyprávěli, takže jsem ráda, že tě konečně poznávám.'' Zašklebila se a já přikývla.

''No.. Takze co kdyby jsme si sedly a popovídaly si? Hm?'' Nahodil Carter a přehodil si jednu ruku přes moje rameno.