Chloe ✔

#10

Doktor mluvil s Molly a Cristine se zatim probudila. Molly se rozbrečela a přešla k nám.

''Co se jí stalo?'' Řekli jsme s Cristine zborově.

''Teď spí, převezou jí do pokoje a v pondělí se za ní můžeme přijet podívat. Nevím přesně co mi říkal, ale vím, že má lehký otřes mozku, asi z pádu na zem. Nic moc vážného.. Ale musely jí operovat, protože hlavu měla rozbitou. Nevím co se na té párty stalo, ale ten kdo jí to udělal bude potrestán.'' Přimhouřila své uslzené oči a já nahlas polkl. (Jestli se v tom někdo vyzná a já napsala nějakou blbost

''Za vše můžu já.. '' přiznal jsem se a sklopil zrak na své boty.

''Jak to myslíš?'' Řekla Molly, asi se mi to zdálo, ale byla zaskočená.

''Já a ostatní včetně Chloe, jsme hrály flašku,'' přikývl Matthew, já pokračoval. ''Chloe dostala za úkol políbit kamaráda vedle mě, ale místo toho políbila mě, protože jsem do něj strčil.'' Nadechl jsem se vzduchu.. ''Moje bývalá přítelkyně se naštvala a po Chloe skočila, ona za nic nemohla, ale schytala to hlavou o skleničku, kterou pak rozbila.'' Vydechl jsem přebytečný vzduch. A málem se rozbrečel. ''Je mi to líto... Já..'' udělal jsem dramatickou pauzu a zahnal slzy. ''Mě je to strašně líto.. Nikdy mi na nikom nezáleželo tak jako na Chloe. Kdybych... Kdybych to věděl, nechal bych ji políbit Cartera a ona by byla v bezpečí...''  Jedna neposlušná slza mi unikla na tvář, ale já ji hned otřel.

Podíval jsem se na Molly, která se na mě posmutněle usmála a objala mě. ''Oo.. To bude dobré Came..'' jen jsem přikývl.

''Tak jo děcka.. A teď domů.'' Prohlásila a odtáhla se.

Magcon house:
Dorazil jsem do Magcon housu. Nechtělo se mi vystoupit z auta.. Ale nakonec jsem vystoupil, nahmatal jsem klíče a otevřel dveře.

Sundal jsem si boty a zamkl. Vešel jsem do obýváku, kde mě čekalo nemilé překvapení. Na sedačce seděla celá naše Magcon parta.

''Jak je na tom?''  Zeptala se Sabrina.

''Má lehký otřes mozku. V pondělí se za ní jedu podívat.. Až tu krávu potkám, tak ji na místě rozbiju hubu!'' Doslova jsem se nasral.

''Klid. Bude v pořádku.'' Poplácal mi po zádech Nash.

''To bude. Ale sere mě to.'' Jacob se zvedl a přešel ke mě.

''Klid bro.. Bude v pohodě. Jdu spát čáu.'' Vyšel schody a zalezl k sobě do pokoje.

''Asi taky půjdem spát.'' Ozval se Jack a Gilinsky přikývl, taky odešly.

Až teď mi došlo, že tu chybí Matthew a Aaron.

''Kde je Matthew a Aaron?'' Zeptal jsem se Shawna, který kolem mě prošel do kuchyně.

''Jely domů.'' Odpověděla mi Sabrina.

''Aha.'' Polkl jsem a šel do pokoje.

Lehl jsem si do postele a přemýšlel.

Pondělí:
Ani nevím kdy jsem usnul, ale teď mě budil ten zasraný nezničitelný budík.

Hodil jsem s nim do rohu a zachumlal se do peřiny. Dneska se mi nechce do školy ani náhodou. Té krávě bych musel dát přes hubu, abych se uklidnil.

Když už přemýšlím nad tou krávou... Měl bych asi vstát. Musím se jet podívat za Chloe. Řekl jsem si vduchu. Vyhoupl jsem se do sedu a promnul si oči.

Vstal jsem a dal si tepláky. Vyšel jsem z pokoje do kuchyně, kde jsem pozdravil Sabrinu s Shawnem, Jacka a Jacoba.

''Dobré ráno.'' Ozval jsem se.

''Dobré.'' Odpověděly zborově a zasmály se tomu.  Protočil jsem očima a vyndal si z lednice jogurt.

''Jedeš dneska za Chloe?'' Zeptala se mě Sabrina, podíval jse se na ni a zakroutil hlavou do souhlasu.

''Tak ji pozdravuj.'' Sklopila zrak a odnesla svůj talíř po vločkách do myčky.

''Budu. Kdo jí chce ještě pozdravovat?'' Rozhlédl jsem se po místnosti.

''Já.'' Ozval se Carter. Přikývl jsem.

''Myslím že všichni.'' Přiznal Shawn a ostatní přikývly.

''Okey. Já jedu čau.'' Vyhodil jsem jogurt a bral schody po dvou.

V nemocnici:
''Dobrý den, tady Cameron Dallas,'' nestihl jsem to ani doříct a mladá slečna, která seděla za recepcí zapištěla, zděšeně jsem se na ni podíval a ona se usmála.

''Podepíšete se mi prosím!'' Znovu zapištěla a podala mi tužku a papír,jen jsem protočil očima a podepsal se jí na papírek.

''Můžete mi říct, na jakém pokoji leží Chloe Edwards?'' Když jsem řekl jméno, její úsměv poteměl.

''Ano, jistě. Teda ne. Jste rodiný příslušník?'' Zamračil jsem se.

''Děláte si ze mě prdel?!'' Vyjel jsem po ní, už mě srala. ''Nejdřív kvičíte jak prase, když řeknu, že jsem Cameron Dallas! A teď mě nechce pustit ani za kamarádkou na které mi hodně záleží?!!'' Už jsem to nevydržel, ta holka se málem rozbrečela. Bouchl jsem pěstí.

''Tak řeknete mi kde leží?! Nebo se mám podívat sám?!'' Byl jsem nad míru vytočenej.

''Camerone?!'' Zakřičel na mě zezadu povědomí hlas. Otočil jsem se a uviděl u automatu Cristine. Usmál jsem se a šel za ní.

''Ta mladá pipka po mě chtěla autogram a pak mi ani neřekla kde leží Chloe.'' Postěžoval jsem si a ona se zasmála.

''Klid Came. Chloe leží na pokoji číslo 45. Počkej na mě, jen koupím kafe pro mamku a můžeme jít spolu.'' Mrkla na mě a já přikývl.

Vložila peníze do automatu a stiskla nescafe s mlékem. Sledoval jsem jak se oběvil kelímek a do něj se lila horká tekutina. Když je to hotové, Cristine vzala opatrně kelímek a vyrazily jsme na pokoj k Chloe.

Měla pravdu, stačilo jen vyjít schody doprava, pak už jen najít pokoj s číslem 45.

Otevřel jsem Cristine dveře,aby se neopařila a nechal ji projít první. Ta se usmála a prošla.

''Koukej koho jsem ti přivedla.'' Usmála se na Chloe Cris.

''Camerone.. Co.. Co tu děláš?'' Zarazilo mě to, to neví že jsem ji sem odvezl? Že jsem jí pomohl a měl o ni strach?

''Ehm.. Necháme Vás o samotě Cris  ven.'' Přikázala Molly.

''Buď na ní hodnej.'' Mrkla na mě Molly a zavřela dveře.