#31

2.9K 103 5
                                    

Proházela jsem celý šatník, ale nemůžu se rozhodnout.

''Zlato?'' Řekla Molly a přišla ke mě. Měla na sobě krásné krajkované červené šaty úplné na jejím těle.

''Ježiši ty ještě nejsi ustrojená?'' Řekla a vyděšeně se na mě podívala.

''Ne. Protože se nemůžu rozhodnout.'' Znovu jsem ponořila hlavu do šatníku a začala hledat.

Molly mě vytáhla a usmála se.

''Vem si tyhle.'' Řekla a podala mi bílé kratší šaty. K tomu mi vytáhla bílé lodičky.

Děkovně jsem se na ní podívala a šla se převléknout. Když jsem byla převlečená vyšla jsem z šatny, ale Molly už tu nebyla.

Podívala jsem se na sebe do zrdcadla. Musím uznat, že mi to slušelo. Ještě jsem si vzala pramínky vlasů z levé a pravé strany mé hlavy a zavála je k sobě bílou mašlí. Srovnala jsem si upnutou sukni a nandala lodičky. Naposledy jsem se prohlédla v zrdcadle a vyšla z pokoje.

Zavřela jsem za sebou dveře a pomalu sešla schody.
Konečně jsem dole.. Pomyslela jsem si. Těch nejmíň dvacet schodů mi dalo zabrat.

Podívala jsem se před sebe a viděla nedočkavou Charlie, natěšenou Cris, usměvavou Molly a šťastného Jacka.

''Sluší ti to zlato.'' Řekla mi Molly a pohladila mě. Trochu jsem se zaculila.

''Můžeme jít, jsme všichni.'' Pravil Jack.

''Dobře.'' Usmála se Molly a šla ven za Cris a Charlie.

''Tak šup.'' Usmál se na mě Jack a já přikývla, vyšla jsem ven a podívala se na sousedovic dům.

Podívala jsem se do Williamova okna a viděla ho jak se sem dívá. Okamžitě jsem sklopila zrak na jejich hlavní dveře. Trochu mě zamrazilo, teď ho potkám a uvidím celého.. Ne jen jeho záda či vlasy.. Ale opravdu předemnou bude stát, uvidí mi do očí a možná si se mnou popovídá..

Z mého přemýšlení mě vytrhla Jackova ruka a poté i jeho hlas.

''Nemusíš být nervózní. Jsou to jenom sousedi.'' Usmál se a já přukývla. Nevím co mu odpovědět to je celé.

Všichni jsme se přesunuly o dům dál a Molly zmáčkla ten kulatý čudlík, kterému se říká zvonek.  (pro vaši info kdyby jste nevěděly.)

Celý domem se rozezněla celkem zajímavá melodie, po které následovalo zakřičení. ''Já tam jdu! Williame pojď dolů!'' Asi to byla Elena.

Pak se otevřely dveře a v nich opravdu stála usměvavá Elena. Jaké překvapení.

''Ahooj. Pojďte dál. Už Vás čekáme.'' Řekla tim nejněžnějším hlasem jaký dovedla. Všichni jsme vstoupily do domu.

''Boty si nezouvejte.'' Usmála se.

''Dobře.'' Řekla za nás Molly.

Tahle večeře začíná být trapná...
A to vydržím hodně.. To chce klid.

V tom k nám přišel starší muž a vedle něj podle podoby jeho syn. Pro mě to byl ale ten neznámý hnědovlasý kluk z pizzi. Oba se na nás usmály až ten starší pán promluvil.

''Dobrý den, jsem Francisco Howards, ale říkejte mi Franc.'' Řekl a potřásl si s námi rukou. Pak se otočil na toho kluka z pizzi a přešel k němu.

''A tohle je můj syn William.'' Poplácal ho po zádech a William se hned narovnal.

''Tati. Umím se představit sám. Nejsem malé dětsko.'' Řekl a prohlédl si nás, až se zastavil na mě. Prohlídl si mě od hlavy až k patě a já mlčky stála, na jeho tváři se oběvil úšklebek a následovně se představil.

Co se dělo dál? Nic co by bylo zajímavé, poznaly jsme se a rodiče si tykají. Teď sedíme u rodiného stolu a každý se láduje špagetama a přitom mluví s ostatními.

Cris si povídá s Williamem a ten ji ochotně odpovídá. Charlie a já jen sedíme a mlčky jíme špagety. Sem a tam odpovíme na nějaké otázky dané od rodičů, ale jinak nic zajímavého.

Konečně jsme dojedly a já se těším domů. Bože... Ať už jsme doma. Vůbec mě to tu nebaví, těším se na moji postel, jak do ní zapadnu a budu spát.

''Nashledanou.'' Řekla naposledy Elen a ještě nám zamávala.

Já už ale zapadla do domu a nevylézala. Rychle jsem si vyzula boty a vzala si je do rukou. Vyběhla schody a zavřela se v pokoji.

''Konečně doma.'' Řekla jsem a přešla do šatníku.

Lodičky jsem uložila do skříně a svlékla si šaty. Zůstala jsem jen v spodním prádle a přešla k koupelně, kde jsem nakonec zůstala.

Dala jsem si osvěžující sprchu s spoustu sprchového gelu. Vylezla jsem obalená v ručníku a přešla k postely.

Oblékla jsem si své obvyklé pyžamo a přeběhla k oknu. Podívala jsen se ven a viděla Williama. Jak se dívá přímo sem. Okamžitě jsem zavřela žaluzie a vlezla si do postele.

Zachumlala jsem se a po chvíli se ocitla v říši snů.

A co budu dělat další den? Otevři další část a zjistíš to ;)  :D
                                          Chloe.

☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆
Omlouvám se za jakoukoliv chybu. Doufám, že se Vám příběh líbí. Bohužel ho celý píšu na mobilu a tak se stane že přehlédnu chybu.

Taky doufám, že se Vám tato část líbila. Vůbec se mi nelíbila a tak jsem ji musela trochu upravit. Lépe řečeno, napsat znovu. :D

Tak jo nebudu zdržovat a přeji dobré čtení.

Budu ráda za každý koment, hodnocení, sdílení a doporučení kamarádům.  Děkuji ❤
                              
                                  Sweeaty_.

Chloe ✔Where stories live. Discover now