Chloe.
Jedná se o dívku, která má vše na co si vzpomene.
Má nejlepšího kamaráda, který ji rád pomůže. Milující rodinu, která ji vždy podrží.
Ale jako správná puberťačka se zamiluje do nesprávné osoby. Nebo si to aspoň myslí.
Myslí si to dobře neb...
Z pohledu Chloe Ráno mě probudily otravné paprsky sluníčka, které mě lechtaly na tváři a pálily do očí.
Rozlepila jsem oči a sedla si. Podívala se všude po pokoji, ale po holkách ani stopa. To je zvláštní, vždy ještě spí. Pomyslela jsem si.
Pro jistotu jsem se ještě podívala na hodiny, abych zjistila kolik je. 11:48, to jsem tak dlouho spala?
Okamžitě jsem odhodila peřinu a vylezla z postele. Přešla jsem do koupelny, kde jsem udělala ranní hygienu. Hned potom jsem zašla do šatníku, vytáhla si šedé tepláky s šedým cropp topem a samozřejmě čisté spodní prádlo. (Viz. Obr.)
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Spokojeně jsem ustlala postel a přešla ke dveřím, které jsem chtěla otevřít ale nešlo to. Byly zamčené.
Můj pohled spadl na klíč v zámku, kterým jsem pomalu otočila. *cvak* a zámek byl otevřený. Až teď se mi povedlo dveře otevřít (logicky) a já sešla schody.
V prvním patře jsem nikoho nepotkala a tak jsem sešla další schody do přízemí a došla do kuchyně, ze které se linuly hlasy a krásná vůně.
''Dobré ráno.'' Pozdravila jsem všechny v kuchyni.
Byly tu opravdu všichni a dokonce i holky. Podívala jsem se na holky a ty vypadaly, že je něco trápí. I mě bylo nějak divně, ale nenechala jsem to na sobě znát.
''Dobré.'' Řekly všichni sborově a Molly se usmála.
''Dáš si čaj nebo čokoládu jako holky?'' Zeptala se mě Molly.
''Emm.. Asi čaj. Děkuju Molly.'' Usmála jsem se na ní a ona přikývla.
Sedla jsem si vedle Sofie, která nepřítomně koukala do hrnku s čokoládou. Podívala jsem se i na Clair, která si mě prohlížela a pak sklopila zrak ke své snídani.
Co je to s nima? To je to tak vzalo ten včerejšek? Panebože, ten včerejšek! Matthew.. Já... Ta pusa.. To přiznání.. Musím za ním!
Jak jsem si řekla, tak jsem taky udělala. Okamžitě jsem se zvedla z barové židličky a přešla do předsíně, kde jsem si vzala superstarky a vyšla ven.
U sousedů ale nebyl klid. Byla tam sanitka. Okamžitě jsem přeběhla k paní Marlee (mamka Matthewa), která si brečela do dlaní.
''Co se stalo?'' Zeptala jsem se rozrušeně.
Marlee se na mě podívala ubrečenýma očima a zase začala brečet. V tom z domu vyšli záchranáři s vozíkem, na kterým ležel Matthew.
Panebože, co se stalo?! Kam ho vezou?! A proč?! Měla jsem tolik otázek, ale nemohla jsem si na ně odpovědět.
Rychle jsem přeběhla k vozíku s Matthewem a začala se vyptávat.
''Kam ho vezete? Co se stalo?'' Pomalu mi začaly stékat slzy po tvářích.
