Chloe ✔

#51

Předem bych se chtěla omluvit za neaktivitu. Chtěla jsem se věnovat mému druhému příběhu, což je Dancer Bieber. Už ho mám ale dokončený, takže teď se budu věnovat tomuto příběhu.

Jsem strašně ráda, že se konečně tomuto příběhu mohu věnovat naplno až do jeho konce 😊

No nic, nebudu to dále protahovat. Doufám, že se Vám tato kapitola bude líbit a přeji hezký zbytek dne 💖
Sweeaty_.
P.S. Omlouvám se za případně nalezené chyby, píši to na mobilu a jsem líná si to už po třetí kontrolovat. 😂
*************************

Asi den potom, mě to ještě trápilo. Jako co si ten Cameron myslí?! Že mi napíše a přezpívá písničku a moje láska k němu se opět vrátí a budu ta trubka? To ani náhodou. Já už svého prince mám.

''Nad čím přemýšlíš?'' Zeptal se mě Matthew, kterého pozoruji nejméně deset minut.

''Nad ničím, jen mě baví tě pozorovat.'' Zalhala jsem a prohrábla mu vlasy.

''Ále nekecej. Trápí tě ten Cameron, že?'' Podíval se mi do očí a já sklopila pohled na své nohy obtočené okolo jeho pasu. 

''Trochu, nechápu co myslí, že udělám.'' Přiznala jsem se a on přikývl. 

''Miluješ ho?'' Zeptal se najednou a já okamžitě zvedla hlavu. 

''Na to zapomeň. Mám teď tebe a nemíním to měnit. On byl jen úlet, který se nesmí opakovat. Rozumíš?'' Vzala jsem si jeho obličej do dlaní a on přikývl. 

Trochu jsem se pousmála a přilepila se mu na rty. Po chvilce jsem se odtáhla a opřela si své čelo o to jeho. 

''Miluji jen tebe.'' Zašeptala jsem a on se mírně usmál. 

''Me too.'' Řekl a já se usmála. 

*
*
*

O DVA ROKY POZDĚJI 
Utekly dva roky a láska mezi Chloe a Mattym neustávala. Někdy se i zdálo, že je silnější než před lety. Milují se a jejich lásku jim závidí kde kdo. Bohužel by to nebyl život, kdyby je v jejich lásce neobjevila překážka.

Chloe dostudovala a otevřela se jí další brána před nosem. A to vysoká. Má to ale jeden háček, vysoká, která ji nabídla studium, je až v Anglii. Tisíce kilometrů od Matthewa. Vydrží jejich láska? Nebo se po tak dlouhé době rozdělí? 

Chloe
Dnes je poslední den doma, zítra odlétám do Anglie. A pozítří nastupuji na školu. Je mi líto, že tu všechny nechávám, ale nejvíce je mi líto Matthewa. Představa, že od něj budu odloučena na několik měsíců takovou dálkou, mi láme srdce.. 

Ale musíme to podstoupit, aspoň každý pozná, jaké to je milovat se na dálku a jestli je naše láska skutečně tak silná jak si myslíme. A pokud je, ten další rok bez sebe vydržíme. Po semestru se hned vrátím domů na prázdniny a pak se uvidí.

Je to jedinečná nabídka, která se neodmítá. A já jsem šťastná, že mě přijmuly. Navíc, pokud vystuduji tuto školu, budu moct si vybírat mezi dobře placenýma místama v různých časopisích. Což je můj sen. 

''Máš už sbaleno?'' Zaťukala mi na dveře Molly. Usmála jsem se a zavřela kufr. 

''Ano mám, teda snad.'' Zašklebila jsem se a Molly ke mě přešla. 

''Nemůžu uvěřit, že má malá holčička už tak vyrostla a bude ode mě tak daleko..'' Přivinula si mě k sobě a já zavřela oči. 

''Neboj se Molly, budeme si volat a po případ psát SMSky.'' Usmála jsem se a podívala se jí do očí.