Chloe ✔

#57

Ještě než začnete číst dlouho očekávanou část, chtěla bych se Vás zeptat jak se Vám líbí nový cover?

Dlouho jsem přemýšlela, jestli ho změnit a nakonec jsem to udělala. Byla bych moc ráda, kdyby jste napsaly jestli se Vám líbí nebo ne. 😊
Děkuji za vaší pozornost,
Vaše Sweeaty_ ❤
************************

Zvedla jsem se z gauče a přešla ke dveřím. Odemkla jsem a nahlédla ven.

Za dveřmi stál... Louis. Měl sklopenou hlavu a v ruce čokoládu? Trochu jsem znejistila, ale pak zvedl hlavu a podíval se mi do očí.

''Ahoj.'' Nevinně pronesl a já se podívala do bytu přemýšlejíc zavřít dveře.

''Umm.. Ahoj. Ehm.. Co potřebuješ?'' Podrbala jsem se na zátylku.

''Já.. Chloe přišel jsem se ti omluvit. Normálně bych přinesl růži nebo jinou kytku, ale to by.. ehm bylo divný.'' Odkašlal si a já přikývla.

''Tak jsem ti aspoň koupil čokoládu, snad jsem se ti trefil do chuti.'' Nevinně se usmál a podal mi tabulku čokolády.

Chvíli jsem přemýšlela jestli ji vzít, ale nakonec jsem ji přijmula. Vždyť je to jen nevinná čokoláda..

''Děkuju..'' Slušně jsem poděkovala a položila ji na skříňku po mém pravém boku.

''Nom.. Chloe.. Ehm.. Fakt se ti omlouvám, já-'' Chtěl něco říct, ale já ho zastavila. Nechci ho teď poslouchat, navíc mám na skypu ségru.

''Nic neříkej Louisi.. Už je to OK. Jsme kamarádi nic víc. Dobře?'' Povytáhla jsem obočí.

''Dobře.'' Přikývl a já pokračovala.

''Tak fajn, jestli je to vše tak já zavřu.. Ehm.. Protože na mě na skypu čeká ségra.'' Nervózně jsem se podrbala na zátylku a on přikývl.

''Tak ahoj.'' Pousmála jsem se a rychle zavřela.

Tak tohle.. Bylo divný. Celý ten rozhovor byl divný. A nejhorší na tom všem je, že nás nejspíš slyšela Cris.

Vzala jsem do ruky čokoládu a přešla zpět do obýváku, kde jsem ji položila na stůl vedle laptopu a sedla si za kameru.

''Jsem zpět.'' Pronesla jsem s nevinným úsměvem.

''No.. To vidím.'' Zasmála se.

''Kdo to byl?'' Zeptala se tím podezíravým hlasem.

''Ále.. Jeden kluk ze školy.'' Mávla jsem rukou, ale jí to nestačilo.

''Hm. Co ti provedl, že se ti omlouval?'' Nahodila takovej ten vysmívací-úchylnej obličej a já si povzdechla.

''Tys to slyšela?'' Kňukla jsem a ona přikývla.

''Ach.. Bože.'' Zaklela jsem a schovala si obličej do dlaní.

''No tak co ti udělal?'' Šťouchala do mě Cris.

''Cris. Až budu chtít ti to říct, tak ti to řeknu.. Teď na to neni vhodná chvíle.'' Zamrmlala jsem do dlaní.

''No tak dobře. Je pravda, že já ti taky neříkám vše.'' Přikývla a já se na ni podívala.

Na tváři měla ten samí úsmév jako před chvílí a tak jsem poznala, že je v pohodě.

''No a jak to jinak jde?''

**************
Náš hovor trval až do pozdních raních hodin. Když jsme volaly, bylo mi to jedno, ale ráno kdy jsem v podstatě spala jen pár hodin jsem vypadala, jako by mě přejel bagr.