Klenot rodu Blacků

14. Jako doma

Když se Harry ráno probudil, byl zmatený, chvíli netušil, kde se vlastně nachází. Musel se pousmát, jakmile se zorientoval. Opatrně vyšel z pokoje. Za jídelním stolem spatřil Petera. Hlavu měl položenou na stole, před ním hromádka sotva tknutých toastů. Isabella kouzlila v kuchyni. Jakmile ho spatřila, mile se usmála.

„Harry, dobré ráno. Lívance?" Zdála se být plná energie.

„Ehm, jo, jasně," odpověděl a usedl ke stolu. Peter něco zamumlal, zřejmě to mělo znamenat: „Dobré ráno," nebo tak něco. To už ale před Harrym přistával talíř naložený lívanci, příbor a sklenice s džusem. Nebyl zvyklý na to, že jídlo běžně létalo vzduchem. Celou dobu se usmíval jak měsíček na hnoji. Bella si přisedla a usrkla kávy.

„Není zrovna ranní ptáče," řekla a pokývla směrem k Peterovi, „viď?" Pohladila ho po vlasech. Harry jen stočil oči k jídlu. Z dálky se ozvalo zahoukání sovy, která se v momentě objevila v bytě. Peterova ruka se natáhla po toastu a zvedla ho. Sova toast vzala a spokojeně se i s ukořistěnou snídaní usadila na bidýlku u okna. Její majitel konečně pochopil, že dělit se s ní o snídani je nejlepší nápad.

Onen majitel konečně zvedl hlavu, prohrábl si vlasy a vzal hrnek stojící před ním. Tmavé oči zabodl do Harryho. „Asi si na tebe nezvyknu," prohlásil po chvíli teatrálně s pobaveným podtónem v hlase.

„Ale no tak," spražila ho Isabella podobným tónem. „Slíbil jsi, že budeš hodný."

„Já vždycky..."

Chvíli bylo ticho, které nakonec porušil Harry. „Jak se vůbec cítíš? Myslím po tom..." Hlavou pokynul na Belliin krk.

„Jde to..." prohlásila vyhýbavě.

„Každý úplněk se s ní stává Šípková Růženka," uchechtl se Peter. Isabella mu věnovala nebezpečný pohled.

„Jsem trochu slabší, nic víc. Ale zlepšuje se to."

***

Harrymu se u kmotry líbilo. S Peterem byla legrace a famfrpálové novinky měl z první ruky. Stejně tak i novinky z Ministerstva o Siriusovi od Belly. Dokonce si zvykl i na to, že ti dva spolu skutečně jsou a svou lásku si dávají najevo. Harry si za tu dobu, kterou tady trávil, nejednou představoval, zda by bylo takové žít s rodiči. Také by se navzájem milovali a milovali by i jeho.

V den Harryho narozenin ho Isabella vzala na Příčnou ulici a řekla mu, že si může vybrat cokoliv k narozeninám. Harry byl ztracen. Nakonec však zabrouzdal do obchodu s famfrpálovými potřebami a nakoupil si tam.

„Děkuju," řekl své kmotře.

„Všechno nejlepší," usmála se Bella na oplátku.

Společně procházeli ulicí.

„Myslíš, že se dívají spíše na mě, nebo na tebe?" zeptal se opatrně Harry a obratně se snažil vyhýbat pohledům kouzelníků okolo.

„Mají hned dva důvody zírat," pokrčila rameny Bella. „Ještě, že s námi není i Peter, moc by nám nepomohl." Harry se ušklíbl a po vzoru své kmotry se hrdě napřímil a prorážel si cestu davem.

Byl to příjemně strávený den.

***

Ten večer s Peterem v obýváku roztáhli Harryho Kulový blesk a zkoušeli na něm veškerá udělátka, která si pořídil k narozeninám. Bylo poznat, že Peter tomu skutečně rozumí a je to jeho velkou vášní.

„S tímhle opatrně," začal Harrymu vysvětlovat, „je to docela zrádné. Hlavně když..."

„Musím na Ministerstvo," vběhla do místnosti Bella a ještě se ve spěchu oblékala. Harry tak spatřil její spodní prádlo a automaticky sklopil oči. Peter si toho jistě všiml, ale nekomentoval to.