Klenot rodu Blacků

3. Svoboda pro Siriuse

Ráno v domácnosti Blacková-Pevens bývalo až nudně všední. Bella byla ranní ptáče, tvrdá ruka její matky si vydobyla své. Peter představoval pravý opak, rád si přispal. Když měla Bella náladu nechala ho, jindy ne.

Za zvuků Peterova spokojeného oddechování se odebrala do koupelny. Přehodila přes sebe teplý šedivý svetr. Její bosé nohy vydávaly při styku s podlahou ťapavé zvuky. Její kočičí obratnost se v lidské formě spíše neprojevovala.

Když po návratu zpět do ložnice objevila Petera ve stejné pozici, nedalo jí to... Mířila přesně.
Blonďatá čupřina i část obličeje jejího drahého byla zasažena polštářem. Peter sebou prudce škubnul, posadil se a zmateně se rozhlížel po místnosti. Když spatřil útočníka s posměšným úšklebkem na tváři, jak stojí ve dveřích, jeho rozespalý mozek zavelel k protiútoku. Bella stihla včas uskočit.

"To si říkáš mistrovský famfrpálový střelec?" zavolala do ložnice po cestě ke kuchyni. Odpovědí jí bylo hlasité zívnutí.
Isabella párkrát máchla svou hůlkou a stejně jako každé ráno se začala vařit káva, tousty lítaly po místnosti a marmeláda se dobývala ven z lednice.
Stejně jako marmeláda se dobýval ven i Peter, i když ne ven z lednice, nýbrž z postele.
Došoural se ke stolu a usadil se se vší elegancí. Před ním přistál hrnek kávy a pár toustů již namáhaných marmeládou.

"Nemáš zač, lásko," usmála se Bella a strčila do něj bokem. Nakonec se usadila vedle něj.
Při klasické snídani v tomto bytě nemohl chybět ani Fantom, který se Peterovi spokojeně usadil na rameni a uzobával z toustů svého majitele. Peter měl ze začátku snahu ho to odnaučit ale nakonec to vzdal.

Přílet sovy s Denním věštcem byl další bod programu. Dnes to byla krásná sova pálená, uvelebyla se na Peterově druhém rameni a spokojeně na sebe s Fantomem houkali. Peter si povzdechl a věnoval Belle jemný úsměv. Poté rozložil noviny a zmizel za nimi.

Za normálních okolností by se chvíli na to Bella zvedla od stolu, kouzlem sklidila nádobí, navštívila koupelnu, oblékla se a vydala do práce. Peter by ji laskyplně vyprovodil a šel si za svými povinnostmi. Dnes ale ne. Dnes to nebyly normální okolností.

Peter prudce praštil z titulní stránkou novin o stůl, až tousty poskočily. Sovy z jeho ramen leknutím vzlétly.

"Je venku," zašeptal a zabodl své tmavé oči do Belly.

"Cože? O čem to mluvíš?"
Peter beze slov otočil noviny směrem k ní. Z titulních stránek na ní zíral až moc známý obličej. Až moc známý a přitom tak jiný.
"Proboha, on..." vysoukala ze sebe. Její oči rychle přelétávaly článek, ve kterém se stejně nic zajímavého nedočetla.
Zvedla oči zpět k Peterovi.
"On utekl," dokončila. "Sirius je volný."
Peter čekal na její reakci. Ona sama nevěděla, co od sebe čekat. Má se smát? Brečet? Křičet? Všechno najednou?

***

Ten den bylo na ministerstvu hotové pozdvižení, stejně jako několik dalších dnů. Takový povyk a chaos prostupující všechna oddělení a odbory už úředníci léta nezažili. Vše jen kvůli jedinému muži.
Bella byla vystresovaná jen naoko. V duchu citila radost a jakési zadosti učinění. Věděla, že ať už je Sirius kdekoliv, je mu tam lépe než v Azkabanu.

"Nějaké novinky?" ptal se Peter, když se vrátil domů z tréninku.

"Nic zvláštního," odpověděla Bella, pohodlně uvelebená na pohovce s Fantomem za hlavou.

"Samozřejmě, že se přihlásilo pár svědků, kteří ho údajně viděli a bla bla bla. Stejně si to všichni jen vymysleli, aby na sebe strhli pozornost." Bella si podepřela hlavu rukou.

"Co když ne? Co když alespoň jeden z nich skutečně mluví pravdu?" nedal se Peter.

"To asi těžko, pracuji v téhle branži už dlouho, poznám lež," osočila se Bella. Peter zvedl paže na znamení míru.

"Nebudu ti brát tvůj odborný názor, drahá kolegyně." Bella se musela nad jeho šaškárnami pousmát.

"Já jen myslela, že se mi třeba ozve, myslím Sirius. Pošle kratičkou zprávu, indicii, cokoliv. Jen abych věděla, že je v pořádku." Bella zněla smutně a také byla. Co když to přece jen nebude tak růžové, jak si to malovala? Když Siriuse dopadnou, dají mu mozkomorové polibek, to je bez diskuze. Peter se posadil k ní na pohovku a objal ji.

"Určitě je v pořádku, jen nechce riskovat své odhalení a tvoji kariéru, to je celé," snažil se ji utěšit. Bella přikývla. Chytala se stébla, chtěla tomu věřit.

"Snad máš pravdu..."