,,Takže, tohle je asi všechno," vydechl Jon a srovnal pergameny na hromádku.
,,Vypadá to tak. Odvedli jsme dobrou práci," řekla s úsměvem Hermiona a podepsala poslední smlouvu.
,,Doufám, že se zase brzy ukážeš."
,,Nebo bys se mohl ukázat i ty. Když jsme teď uzavřeli spolupráci budeme se vídat častěji. Tohle je začátek něčeho nového," řekla Hermiona šťastně.
,,Tak doufejme, že nám to vydrží. Zařídil jsem ti přenášedlo, víš jak se aktivuje, že?" zeptal se a podal jí přenášedlo.
,,Ovšem, že vím. Za koho mě máš?" odfrkla si hermiona.
,,Budeš mi chybět," rozloučil se Jon a přitáhl si ji do objetí.
,,I ty mně. Přijeďte s Jamesem někdy."
,,Přijedeme, co nejdřív to půjde. Nemůžu se dočkat až poznám ty tvé andílky."
,,Andílky? To sotva. Copak jsi mě neposlouchal, když jsem ti o nich vyprávěla?" zasmála se, ,,Jsou to malí ďáblící."
,,Už teď je miluju," řekl mezi smíchem Jon a políbil Hermionu na tvář.
,,Tak, ahoj."
,,Ahoj."
Ještě si naposled zamávali, a pak už se Hermiona vydala na svůj pokoj, aby si vyzvedla věci a mohla se konečně dostat domů za dětmi a Dracem. Sice to byly jen dva dny, ale zvykla si na jejich přítomnost tak moc, že jí ty dva dny připadaly jako celá věčnost.
Zavřela za sebou dveře, a když se otočila stála čelem ke Grahamovi. Jen se na něj nechápavě podívala a chtěla ho obejít, ale chytil ji za paži, takže nemohla.
,,Potřebuješ něco?" zeptala se uštěpačně.
,,Vlastně ano," řekl a slizsky se zasmál. Než se stihla Hermiona rozkoukat, naklonil se k ní a tvrdě ji políbil. Ztuhla a zůstala v šoku. Nevěděla jestli se má smát nad tím, co tu předvádí, nebo zvracet z toho, jak nechutné jí to přijde.
,,Co to děláš?" zeptala se zmateně, když ho od sebe odstrčila. Nekřičela, vlastně mluvila dost potichu, ale v jejím hlase byla poznat zlost.
,,Co myslíš?" ušklíbl se, ,,Nevraživost mezi mnou a Malfoyem trvá od doby, co se známe. Nechápu, že si mohl myslet, že teď je to jinak. Že může mít tebe. Možná jsi mudlovská šmejdka, ale pořád jsi pro něj příliš dobrá. Nezaslouží si nic dobré-" než to stihl doříct, Hermiona mu jednu vrazila. A dala mu tak silnou ránu, že se zřítil k zemi.
Neváhala ani chvíli, aktivovala přenášedlo a zmizela pryč.
***
věnováno <33
Ni_ann, nikisekt, IamBarus, MonikaMF02, Alenalouze, Mayak7, KlaraVoglov, marrta20, KukiMarkofova, Dramione92, marketa7, TessieAppleTree, 1White8, girlofsky2468, FilleQuiLisent, vikibuu, Dalinka2012, Emanuelka169, JanaKubcov, KatieHoes, KlaraBal, sulcka04, RavenclawChild, MajdaMarshmellow, luliword123, Ann1053, Emma-Crusher
při psaní téhle kapitoly mě napadla další dramione, tak si ji hned půjdu zapsat ˇˇ
ČTEŠ
She: Lady Malfoy
Fanfiction„A vážně je to jedno?" „Budu tě milovat pořád stejně, Scorpiusi." Scorpius se otočil na svého otce s otázkou v očích. Hermiona přísně pohlédla na Draca, aby si dobře rozmyslel, co odpoví. „Opravdu je jedno v jaké koleji budeš," řekl a sledoval, jak...
