U Timmyho

21 1 1
                                    

"Tak můžeš dnes spát u mě." vzal mě do náruče a posadil mě na vozík. "Ne! Nechci na vozík!" postavila jsem se. Ale věděla jsem, kdybych udělala krok bez držení, asi bych spadla. Takže jsem jen stála. Timmy dostal nápad. "Čekej, nikam nechoď. Hned jsem zpátky." "kam bych prosimtě šla?" Timmy už byl pryč. Za 2 minuty se vrátil a v ruce měl berle. Vzala jsem si je a šla. Timmy mě trochu přidržoval. Nastoupili jsme k němu do auta. Pustil hudbu a jel. "A co moje rodiče?" začala jsem panikařit. "Neboj, vše jsem zařídil." Zamračila jsem se. Hlavně, že to zařídil, aniž by jsem s tím souhlasila. Už jsem byla hodně unavená. Chtěla jsem zavřít oči, ale už jsme tam byli. Byli jsme u Timmyho. Začalo silně pršet a hřmět. Rychle jsme běželi (já kulhala) z auta dovnitř. Blesk ozářil celou ulic. Malém jsem oslepla. Ve vnitř bylo teplo. Už jsem tu jednou byla, ale moc jsem si to nepamatovala. Jenom, že má pěknou koupelnu a postel.  Kéž bych taky takovou měla. Svoji velkou postel a svůj pokoj a svoje věci a ne se o to dělit s bratry. Timmy mě nabízel něco k jídlu, ale já hlad neměla. Šla jsem se opláchnout a Timmy mě zavedl do pokoje kde budu spát. "Budeš spát tady a já budu hned vedle, kdybys něco potřebovala tak zavolej." Dal mi pusu na čelo a odešel. 
Myslela jsem si ,že bude spát vedle mě. V mé hlavě se objevil čertík a zasmál se. Třeba mě už nemá rád? To by bylo hrozné, protože já ho začala mít ještě radši. Ale proč by chtěl aby jsem spala tady?

Seděla jsem na posteli a rozhlížela se do okolo. "Měl by si tu uklidit." najednou se vypla elektřina. "To ne!" rozsvítil se celý pokoj velkým bleskem. Teď bude velký hrom. Jen to moc nepříjemné. Schovala jsem se pod peřinu a zacpala si uši. Najednou zahřmělo, jakoby praskla obloha a zatřepal se dům. Po par sekundách zase se blýsklo. Začala jsem se bát. "Timmy?" Vyslovila jsem potichu jeho jméno. Do tří sekund přišel. Byl jenom ve spodním prádle. "Ó takový sexouš." zase mě otravoval hlas v hlavě. "Timmy já se bojím." sedl si vedle mě a objal mě. "Nemáš se čeho bát Beth. Je to jenom Bouřka. Ti neublíží. Já to nedovolím." "Zůstaneš tu?" "No pokud budeš chtít?" "Chci!" Lehl si já druhou stranu manželské postele. Byli jsme k sobě otáčení zádami. Jeden z nás se musí otočit. Chvilku jsem čekala a potom jsem se otočila. Ve stejnou chvíli se otočil i Timmy. Byli jsme k sobě tak blízko. Rozbušilo se mi srdce. Jeho též. Slyšela jsem to. Myslím, že to taky slyší. Dívali jsme se na sebe. Z očí do očí. I když byla tma viděla jsem je. Červený čertík s vidlemi a růžovými šaty tancoval v mé hlavě. Dívala jsem se stále na něho. Chci ho. Chci ho... Bethany ty nemůžeš! To už si nepamatuješ? Bože můj. Na co to myslím.

Podívala jsem se jinam. Jeho oči mě ale zase přitáhli zpátky. To ty jeho oči. Je neodolatelný. V mé hlavě blikalo červené tlačítko. Nastává panika.

Chytil mě za ruku. V mé hlavě všechno blikalo, houkalo a bůh ví o ještě. "Beth?" Ne! Hlavně ať na mě nemluví. Udělá to horší. "Beth! Netřes se tak moc. V klidu." To jde tak moc vidět? OMG!
Rychle se ke mě přitiskl a objal mě.
Neeeeeeeeee... Ale joo. Na mě to zabralo. Trochu jsem se uklidnila. XD
I já jsem se k němu tiskla. My jsme v noci sami nikdy nebyli. Nasadila jsem šibalský úsměv.
Najednou se rožlo světlo. Zas jde elektřina. Pohlédla jsem mu do oči a nahlas vzdychla. Začala se nahlas smát. "Co je?!!" "nic." Začal se ještě více smát. Zamračila jsem se a otočila jsem se k němu zády. Přemýšlela jsem, co je tak vtipného, ale Timmy mě vyrušil. "Zlato, pojď na to, ať to stojí za to!" smál se dál. Já se otočila. Šibalsky se na mě podíval. Jen modré oči se zaryly do mých. Začal se ke mě přibližovat. Znehybněla jsem. Zase jsem měla v hlavě to červené blikající a houkající tlačítko. Přejel mi prstem po tváři. Dívala jsem se mu do očí. Byla jsem zhypnotizovaná. Políbil mě. Políbila jsem i já jeho. Ale když jsem si všimla, že je nademnou a ne vedle mě. Lekla jsem se a odkutalela pod postel. Byla jsem schovaná. Ale Timmy jen strčil hlavu pod postel. "Udělal jsem něco špatně?" "Ne!" "A co je?" "nemohu to dělat! Ani kdybych chtěla." čekala jsem až nepromluví. "Tak OK. Vylez, je tam špína." když jsem vylézala "AU!!" praštila jsem se. "Dobrý?" "jo."

"Tak fajn, jdeme spát." řekl a každý jsme si lehli na svojí polovinu postele.
Stejně jsem spala na jeho pulce přitulená k němu. On se jen pousmal.

Timmy: je milý, hodný, stálý, hezký, nebojácný, chytrý, neodolatelný, chová se ke mě jak k princezně, chrání mě, takový kluk by měl být každý. Asi ho miluji. A hrozně moc.

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: May 03, 2018 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

I wolfWhere stories live. Discover now