Kluk

72 4 4
                                    

O dva týdny nudění později, jsem se rozhodla, že se projedu na kole a podíváme se na ty trosky co tam zbyly. Než jsem však jela, dala jsem si do dvou culíku mé dlouhé, po ramena blond vlasy. Nezapomněla jsem jít na záchod, protože se mi chtělo.
Když jsem přijela na to místo kde měly být ty trosky, něco mi nějak nešlo do hlavy. Trosky tam nebyly, ale byl tam domeček znovu postavený. A někdo tam byl. "Hej, ať jsi, kdo jsi! I když ten domeček vyhořel neznamená, že si ho tam můžeš postavit!" Vzala jsem si Luk a šíp, který nosím u sebe pořád a mířila jsem na ten domek. "Vylez jinak střelím!" "Myslíš, že ten domek ten šíp prorazí? Jsem tu v bezpečí" Odpověděl a mě došlo, že je to blbost, co jsem řekla. Ach ty blondýny. Najednou z domečku na stromě vylezl kluk a slezl po žebříku dolů. Stál přede mnou a díval se mi do očí. Já jsem se dívala do jeho. Měl světle hnědé vlasy nagelované do vrchu. Modrošedé překrásné oči a na sobě měl rozepnutou košili, takže mu šlo vidět jeho vypracované tělo. Dále měl kraťase a sandále. Jo a byl celí špinavý od tyrkysové barvy. "Jsi v pořádku?" Řekl a já se otřepala. "Jo jsem." Pousmála jsem se. "Já jsem Timmy" podal mi ruku. "Já Beth." Potřásli jsme si rukou. "Beth je pěkné jméno."
Už mi to začalo docházet. Byl mi povědomí. To byl on co vystřelil zapálený šíp na můj domek. Zamračila jsem se na něho."Co tu děláš!" "Jo promiň, já zapomněl. Já se ti moc omlouvám za ten šíp. Já nechtěl." "Ale udělal jsi to." Chtěl jsem se jenom předvést před kluky, ale vím ,že to byl blbí nápad a mrzelo mě to a tak jsem ti to přišel postavit znovu. Pojď se na to podívat." Nic jsem neřekla a šla se tam podívat. Nevěřila jsem svím očím, když jsem vylezla nahoru. Bylo vymalováno na tyrkysovou a bylo tam i sklo v oknech. "Jak víš že mám ráda tyrkysovou?" "Měla jsi to napsaný na fb." "Ty ses díval na můj Facebook?" "A co s tím?" "Ne Nic. Kdes ty věci vzal?" "Koupil a doma." "Jsem ti něco dlužná?" "Ne to je jenom omluva za to co jsem způsobil." "Tak jo. Omluva se přijímá." Pousmála jsem se a on taky.  "Já už musím." Řekla jsem. "A kde bydlíš?" Zeptal se mě. "Tady za tím kopcem."Ukázala jsem. "Tak to já na druhé straně lesa." "Ahoj já fakt musím." "Jo čau." Jela jsem domů na oběd. Byl to pěkný kluk, ale nechci s ním mít nic společného. Doma ještě nebyl oběd ale mamka mě zaukolovala prací.

A je tu další kapitola. Tentokrát přibyla další hlavní postava a to je Timmy. Užijte si to a jdu zas psát.

I wolfKde žijí příběhy. Začni objevovat