Chci domů

12 1 0
                                    

Probudila jsem se v něčí posteli. Vedle na stolku byl položený teplý čaj. Rozhlédla jsem se po pokoji a poznala jsem z fotek a oblečení, naházené na hromadě, že je to pokoj Timmyho. Napila jsem se čaje. Bolelo mě v krku. Uslyšela jsem kliku od dveří. Rychlé jsem zalezla pod peřinu. "Dobré ráno, jak se máte." Timmy přišel a slušně pozdravil. Já si sedla do rohu postele a opřela se o zeď. Timmy si sedl na druhý konec. Bylo mi divně. Timmy se na mě díval a já se snažila dívat jinam. Hrozně jsem se začala potit. Měla jsem sucho v krku a chtěla jsem se napít čaje, který byl na nočním stolku vedle postele ale bála jsem se pohnout. Když jsem to překonala a podala si hrnek Timmy se nadechnout a spustil. "Chyběla jsi mi. To už mi nedělej." Já se napila, polkla, položila hrnek." Ty mě taky." Potichu jsem řekla a pousmála jsem se. "Než jsi utekla, chtěl jsem ti dát dárek. Tak tady ho máš." Přisunula jsem se blíž k němu a on mi podal krabičku. Já jí rozbalila z balícího papíru a otevřela jí. Byl tam náhrdelník s tyrkysovým kamínkem avanturín ve tvaru srdíčka. Byl pěkný. Objala jsem ho. "Děkuji mooc." "Měla by ses jít vysprchovat." "Jo máš pravdu. Mohu jít k vám?" Zeptala jsem se. "Jasně je hned za rohem." Já se pousmála stoupla si a udělala jeden krok a hodila takovou držku, že si to nedokážete představit. Byl to před ním trapas, ale moje nohy nefungovaly. "Nechceš pomoct? Já tě tam kdyžtak vezmu." "Ne, to je dobrý, já nejsem žádná panenka na nošení. Já to zvládnu." Snažila jsem se postavit ale moje nohy byli nestabilní. Sedla jsem si na zem a vzdychla. "Tak jo no. Můžeš mi pomoct." "Na tuhle odpověď jsem čekal." Začal se smát ale já se zamračila a potom jsem se začala taky smát. Natáhla jsem ruce jako miminko, když se chce nosit. Odnesl mě do koupelny. Všude měl svoje věci. "Ty tu bydlíš sám? Bez rodičů?" "Jasně je to můj byt." To je dobrý, že tu bydlí sám. Až já budu mít prachy, taky budu bydlet sama a nebudu sdílet pokoj s bratry.
Odnesl mě do koupelny a posadil na židli. Nachystal mi čistý ručník a čisté obleční. "Nevadí, že budeš mít mužský mýdlo a šampon? Nejsem zvyklí tu mít holku." "To vůbec nevadí. Ale už můžeš jít, už to zvládnu sama."
Odešel a já po čtyřech jsem šla k vaně. Vyslékla jsem se tam a přelezla do vany.

Když jsem byla vysprchovaná, zavolala jsem Timmyho. "Mohu domů?" Zeptala jsem se, chtěla jsem vidět rodiče. "Jasně, už jsem jim volal, zachvilku přijedou, protože nemůžeš chodit, stavíte se u doktora." Je hodně starostliví. "Děkuji za vše, jak se ti mohu odvděčit?" "Ničím. Nic nepotřebuji."

Rodiče přijeli a hned se na mě vrhnuli. Já se rozbrečela. Hodně dlouho jsem je neviděla. A jsou to moje rodiče, jsem na ně od mala fixovaná. "Stýskalo se mi po vás." I mamka začala brečet a nikdo neví kde jsem byla. Ani já sama jim to nemohu vysvětlit. Řeknu, že byla jsem ve Švédsku a oni se budou ptát, jak jsem se tam dostala a já jim to nemohu říct. Řeknu, že jsem šla do světa. Jsem jak ve středověku.

No ale je to vlastně pravda...

I wolfWhere stories live. Discover now