Master's pet [ERERI]

Collapsing

V minulé kapitole:

„Dnes večer dostaneš odměnu."

„Smím se zeptat jakou?" Optal se zvědavým, ale zároveň natěšeným hlasem.

„To zjistíš večer zlato."

___

Po večeři jsem odvedl Erena do naší ložnice a nakázal mu, aby si lehl na postel. Ruce jsem mu připoutal pouty k čelu oné postele a oči mu zakryl hedvábným šátkem. Nemusel jsem se obtěžovat s oblečením, jelikož se stihl vysvléct už při vstupu do místnosti.

Naklonil jsem se nad jeho rty a lehce mu po nich přejel jazykem. Pochopil, oč mi jde a otevřel ústa v očekávaném polibku. Ten se však nedostavil, protože místo mého jazyka ucítil tři z mých prstů. Neváhal a rovnou začal s jejich navlhčováním.

Když jsem byl dostatečně spokojený, oddělil jsem mu nohy od sebe, abych měl perfektní přístup k jeho vstupu. Bez jakékoliv větší přípravy jsem do něj vsunul dva prsty. Chvíli jsem hledal ono slastné místečko, následný výkřik mi napověděl, že jsem byl úspěšný. Přidal jsem i třetí prst a druhou rukou mu začal přejíždět šnečím tempem po penisu.

„Pro-sím víc..." Vzdychl Eren a napnul se jako luk.

Neváhal jsem a sundal si oblečení. Propletl jsem si prsty s jeho a na jeden prudký příraz jsem byl v něm. V prvním momentě jsem se rozmýšlel, zdali ho mám potrápit a začít se pohybovat pomalu, ale moje vlastní erekce a touhou zastřený mozek mi napověděli, že já sám bych to nevydržel. A to si nemůžu dovolit. Nesmím selhat při tak triviální věci, jako je sex.

Naklonil jsem se na něj a spojil naše rty. V mžiku jsem se také začal pohybovat a dával jsem si záležet na tom, abych svému miláčkovi dopřál co nejvíce rozkoše.

___

Po zdařilé noci se probouzím nádherně vyspaný. Kouknu se na druhou stranu postele a zahlédnu prázdné místo.

Kde je?

Začnu naprosto vyšilovat, jelikož se ještě nikdy nestalo, že bych se probudil a on už byl vzhůru. Oblékl jsem se tedy a vyšel na chodbu. Do nosu mě udeřila nádherná vůně sladkého koláče a kakaa.

Ach... tak tam je.

Můj příchod do kuchyně byl pro Erena naprostým šokem. Proč? Když mě uviděl stát opřeného o stěnu s ležérním úsměvem a rukama na hrudi, upustil mísu s ovocem na zem. Nezabýval se jí však na dlouho a ihned přispěchal ke mně, políbil mé tváře a klekl si na paty s rukama za zády.

„O-Omlouvám se Pane, že jsem nebyl v posteli. Ale chtěl jsem tě překvapit snídaní." Zašeptal a z očí mu sjela nepatrná slza.

Poklekl jsem k němu a palcem mu pozvedl hlavu tak, abych se mi díval do očí. „Nic se neděje Erene. Neplakej." Sehnul jsem se k jeho nádherné tváři a lehce přejel prsty po lícních kostech.

Chtěl jsem ruku odtáhnout, ale jakmile se vzdálila jen o milimetry, tak ji Erenova hlava v okamžiku následovala. Přišlo mi to nesmírně roztomilé, a proto jsem ho ještě chvíli hladil.

„Erene? Ten koláč začíná jaksi-" Ani jsem nedořekl, jak rychle se zvedl a utíkal k troubě. Naštěstí ale ještě nebylo pozdě a my si tak mohli pochutnat na výtečné snídani, kterou nám Eren připravil. Bylo to milé překvapení a musím uznat, že by mi vůbec nevadilo, kdyby tohle dělal častěji.

Po snídani jsem ho poslal do jeho pokoje, aby se koukl na věci, které má mít do školy. Výrazně jsem ho však upozornil, že jestli bude dělat něco jiného, tak by jeho zadnice nemusela dopadnout dobře.

Na laptopu jsem právě vyřizoval poslední věci, které jsem měl v práci odevzdat do dneška, když v tom se místností rozezněly tóny mého oblíbeného songu. Natáhl jsem se pro mobil a spatřil jméno mého nejlepšího přítele.

„Ahoj Erwine."

„Ahoj Levi."

Hodně mě překvapilo, že jeho hlas byl hrubší a zastřenější než obvykle. Docela mě to i vyděsilo.

„Stalo se něco?"

„M-Mohl bys p-prosím tě přij-et?"

„Samozřejmě. Jsi doma?"

„N-Ne..."

„A kde jsi?"

„V nemocnici. Je t-to všechno m-moje vina."

„Proboha co se stalo, Erwine?"

„Armin zkolaboval."