Master's pet [ERERI]

Apology

V minulé kapitole:

Nevezmu si ty prášky. Nesmím si je vzít. Je mi jasné, že bych se zase dostal do sraček. A to já nedovolím. Nechci to zažít znova!

Jsem vysílený a poslední co vidím je ona mnou rozbitá sklenička.

___

Probudím se a je ještě tma. Kouknu na digitální hodiny a vidím čas 2:53. Sesbírám se ze země a jdu si lehnout do postele. Spát na zemi asi není ideální ani v této situaci.

Procházím okolo dveří Erenova pokoje. Přes pootevřené dveře nahlédnu dovnitř. Leží na posteli a spí. Na hlavě má stále ouška a zpod deky vidím vyčuhující ocásek. Spí klidně, hrudník se mu pomalu zvedá a zase padá.

Došel jsem do svého pokoje a znaveně sebou hodil na postel. Nezabývám se oblečením, stejně je to teď jedno. Znovu usínám a doufám, že zítra se vše vyřeší.

___

Sluneční paprsky osvětlují mou bledou pokožku. Cítím se hrozně nevyspalý. Má nálada se ještě zhorší, když si vzpomenu na včerejšek. Z přemýšlení mě vytrhne zacinkání rolničky. Zmateně otevřu oči.

Jsem snad zase paranoidní? Je to zpět?

Ozvalo se další zacinkání. Otočím se na druhý bok a cítím, jak se mé srdce rozbušilo, a dech ztěžkl.

„Erene..."

„Mňau." Klečí před mou postelí s rukama za zády. Hlavu má skloněnou tak moc, že jeho hnědé vlásky zakrývají celou tvář. Občas se opravdu ozve tiché zacinkání rolničky na jeho obojku.

Vztáhnu ruku k jeho ouškům s úmyslem je pohladit, ale v poslední sekundě se stáhnu. Sednu si a kouknu, zdali má ocásek.

Má. Vypadá perfektně.

„Vaše koťátko to moc mrzí."

„Erene... musíme si promluvit."

„Ano, Pane."

Vstanu z postele a pomalým krokem se vydám ke dveřím. Ohlédnu se za sebe a vidím Erena na čtyřech jak jde za mnou.

„Stůj." Poslechne a zastaví se. Pokleknu k jeho zadečku a lehce po něm přejedu konečky prstů. Zachvěje se pod mým dotekem.

„Teď se nelekni." Upozorním ho. Opatrně začnu vytahovat plug z jeho těla. Dávám pozor, abych mu neublížil. Jak komické, že?

„Ne, Pane... ne, prosím."

„Musí to tak být." Sundám mu i ouška. „Běž se obléct a přijď do kuchyně."

„Ano, Pane." Řekne a vydá se po čtyřech do pokoje.

„Můžeš chodit normálně."

„Děkuju, Pane."

Nechám ho jít a jdu připravit snídani. Míchaná vajíčka budou stačit. Pustím se do vaření. Zároveň také nakrájím zeleninu a každému naliji sklenici džusu.

Najednou jsem si vzpomněl na včerejší večer. Podíval jsem se na místo a spatřil střepy. Sklonil jsem se a uklidil je. Snad to bude v pohodě. Vrátil jsem nazpět k vajíčkům a nandal jsem na talíře, které jsem i s džusem položil na stůl. Ve stejnou chvíli jsem spatřil Erena. Měl na sobě černé tričko a modré tepláky a neonově žluté ponožky.

Jedna věc, kterou na něm asi nikdy nepochopím - jeho styl oblékání.

Zasedl za stůl a vzal si svůj talíř a sklenku. Popřál jsem nám dobrou chuť a pustili jsme se do jídla. Po celou dobu bylo hrobové ticho, které přehlušovaly jen občasné zvuky příborů.

Jakmile jsme dojedli, poslal jsem ho, aby si sednul do obýváku na gauč. Já mezitím uklidil nádobí do myčky a připravil jeho oblíbené kakao, sobě černý čaj. Opatrně jsem to donesl do obýváku a položil na podlouhlý stoleček před gaučem. Pokynul jsem k Erenovi, aby ho klidně vzal. Pochopil a s tichým poděkováním se napil.

„Erene já b-"

„Ještě předtím než něco řekneš, mě nech prosím něco říct."

„Dobře. Poslouchám."

„Omlouvám se, že jsem na tebe křičel a hodil po tobě tu misku. Bylo to ode mě hnusné a porušil jsem tím všechny pravidla. Je mi to moc líto." Řekl tak hrozně rychle. Seděl v tureckém sedu a hrál si s prsty v klíně.

Zněl upřímně, jako nikdy předtím. Měl jsem sto chutí ho umačkat ve své náruči, ale nemohl jsem. Ne teď.

„Erene... to co jsem udělal já... ehm... nejraději bych se za to... ehm..." Nebyl jsem schopný správně zformulovat své slova. Měl jsem tolik myšlenek, které ale neopouštěly mou hlavu.

„Ublížil jsem ti, Erene. A to nehorázným způsobem... kdybych to mohl vrátit, tak... tak to okamžitě udělám. Nechal jsem se ovládnout zlostí, kterou jsem v té době k tobě cítil... byla to chyba... má chyba. A jsem připravený za ni nést zodpovědnost."

„Nic se nestal-"

„Ale stalo. Vždyť... já... já tě mohl v tu chvíli i zabít, chápeš t-to?"

„Ale neudělal jsi to."

„Stačil kousek a udusil bych tě, Ere-"

„Ovládl ses."

„Erene... já... myslím si, že bude lepší, když si najdeš jiného dominanta."

___

Já snad k tomuhle ani nemám co říct. :)))))

Jinak děkuji za všechny vaše úžasné komentáře. ♥

Your sincerely,

Bett♥